cyright

Po dvaceti minutách jsem zatoužil, aby nastal konec světa, abych se dál nemusel dívat. Pak jsem si uvědomil, že přece nemusím a zachránil si duševní zdraví. Tenhle film je na samé špici filmů, které, ač jsou fantasy, tváří se přes pár vtípků smrtelně vážně a přitom vyprávějí naprosto infantilní příběh, s infantilními dialogy, s infantilně vymyšlenými scénami, které slovo "klišé" absolutně nedostačuje vystihnout. Akční scény přepálené a z 90% evidentně vyráběné uměle. Jakou logiku má zpomalovat každou druhou přepálenou akrobatickou nebo akční figuru, když je evidentní, že jí vyráběl software? Jako pocta tomu ajťákovi? Panebože, dneska budu mít noční můry plné zpomalených záběrů.

Fuck you, David.

Za co já jsem tehdy dal celé 2*? Asi na mě podprahově působilo obsazení, asi mám tendenci smířlivěji hodnotit film, do kterého se nechali obsadit Cruise a Crowe. Přitom je to film po všech stránkách trapný, tuctový a nenápaditý. Námětově se zkouší vézt na vlně oživování atraktivních egyptských motivů, viktoriánských akčních hrdinů a tajných společností a plácá to dohromady bez hlubšího smyslu a koherence doufaje, že přiblblému divákovi to postačí, když to bude akční a (rádoby) kůl. No evidentně diváka podcenili. Cruise působí navíc naprosto směšně, když je tu stylizován do role nevyzrálého rádoby vtipného machýrka, což by působilo uvěřitelně tak možná ještě před 20ti lety, ale ne hluboko po padesátce. Prostě trapas. Otevřený konec slibuje (rozuměj vyhrožuje) zrození nového fantasy hrdiny, ale ruku na srdce, na to je Cruise už příliš starý a taky asi ne natolik hloupý, aby takovouhle blbost opakoval.

Maigret v podání Atkinsona na mě funguje. Melancholicky působící, věčně zadumaný, ale přitom chladně uvažující detektiv v příběhu, který je vyprávěn pozvolným televizním tempem, a který vám pocitově buď výborně sedne, nebo vás bude nudit. Já se bavil velmi dobře, navíc originální znění povznáší film o úroveň výš a Atkinsonova charismaticky zadumaná a přitom citlivá intonace je jistým způsobem hypnotická.

Extra hvězda za Ivonku.

Předvídatelný povídkový materiál nastavený ještě předvídatelnější klišoidní kaší, aby to stačilo na film. Kdybych věděl, že půjde o film s nápaditostí a oduševnělostí venezuelské telenovely, který si hraje na něco víc díky hollywoodskému rozpočtu, ušetřil bych si dvě hodiny života. Druhá půle je plná oslů díky všem těm oslím můstkům. Jedno zdvižené obočí si zasloužila bazénová scéna.

Viděno s ročním zpožděním a po třech naprosto tragických nových českých pohádkách, díky čemuž tento počin vypadá jako malé zjevení z jiného světa. Po velmi dlouhé době nemusím u české pohádky pracně hledat, co je na ní vůbec dobré. Naopak většina věcí funguje, jak by měla (scénář, režie a krásná hudba nesoucí film kupředu i ve hluchých místech), a tak hledám jen nedostatky. Ale jaké? Můžeme vůbec dnes české televizní pohádce vyčítat malou výpravnost a jakousi tradiční scénickou jednotvárnost a chudost? Ano, můžeme, ale když je to to jediné, co nám zbude k vyčítání, jedná se na české poměry o jednoznačně dobře vymyšlenou, zpracovanou a zahranou pohádku, silně koketující se 4*. K těm chybí pouze charismatičtější korunní princ. Děrgel je málo výrazný a film netáhne, dělají to všichni ostatní kolem něj.

Seriál Sherlock je jedna veliká samoukájecí podívaná, která ani nepotřebuje diváka. Je to hra na efekt, která v přibývajících sériích nutně pozře sebe sama. Tímhle filmem si ukousl minimálně celou nohu a odteď bude už jen nevkusně (ale pro mnohé stále efektně) pajdat.

Nesmírně záslužné a povedené představení. Větší než jeho povedenost je pouze jeho záslužnost :)

Nechápu, jak z tohoto filmu mohl být nadšený kterýkoli trošku duchaplný fanoušek Star Wars. Abrams možná umí točit ploché líbivé blockbustery, ale neumí točit a hlavně psát silné příběhy. A SW vyžadují kostru silného a promyšleného příběhu, mystického přesahu a tajemna, vyžadují sobě vlastní druh kladného patosu a rafinované hrozby - a teprve na tyto věcí se balí akce, napětí, případně i humor. NIKOLIV NAOPAK, jak to předvedl Abrams, který zcela neoriginálním způsobem podojil unikátní filmovou značku, jejíž prvky neuvěřitelně zploštil do úsměvných povrchních zkratek (Záporák je prostě slaboučký ichtyl bez charismatu a hrozby; celý První řád je jen uměle vytvořená záporná frakce, která přes porážku svého impéria nesmyslně disponuje mnohem větší a silnější dokončenou zbraní, než byla po desetiletí budovaná Hvězda smrti; totálně stupidní puzzle hvězdné mapy, jejíž kousek neleží v žádném známém vesmíru, ale pak najednou - ach ten zázrak - dokonale pasuje do známé mapy vesmíru! Průlet koridorem při finálním útoků stíhaček byl již jen freudovským symbolem bohapustého a nadbytečného znásilnění análního otvoru Lucasovy ságy Star Wars). Všeobecná slaboduchost příběhu je tak kompenzována trapným až obscénním kopírováním epizody IV a zbytek filmu je uhňácán z kopy akčních scén, kterým nelze příliš vytknout, ale vlastně ani za nic pořádně chválit. Tvůrčí impotence je krásně demonstrována v jedné věci: jediné, v čem si film dovolil být originální a svůj, jsou dva neuvěřitelně blbečkoidní přídavné světelné paprsky na Kylově meči. Ani ta hudba film nepozvedá. Je sice hezká, ale chybí jí svébytnost a již zmíněný patos a zejména vhodné načasování. Díky tomu se většina silných scén citelně míjela účinkem. Celkově jde o velmi hloupý, zcela nenápaditý a po všech stránkách těžce podprůměrný SW film. Dokonce epizoda I byla oproti němu veledílem a až nyní plně doceňuji schopnosti Lucasova vypravěčského umu a přemýšlivosti. Když už jsme u toho, i Clone Wars seriál byl příběhově silnější a např. počítačové hry KOTOR 1 a 2 jsou oproti tomu naprostým mistrovským dílem. Nepočítám-li Sola, tak jediným pozitivem epizody VII je Rey, jejíž postava je aspoň dobře obsazená, což však film nezachrání od nebetyčné ostudy a trapasu.... No, jsem zvědav, kam až se film ze stávajících 85% den po premiéře propadne, až se lidé oklepou z počátečního bludného nadšení.