cyright

Doporučuji nesoudit Grahama Hancocka jen podle této minisérie. Je velice stručná a dost povrchní, zřejmě proto, aby ji strávil i průměrný netflixový divák. Ale díky Bohu za to, protože to, co popisuje, se musí dostat do mainstreamu, který se jí zuby nehty brání, ač fakta jsou dnes již nepopiratelná a ve vzájemné souvislosti tak zřejmá, že jim archeologická věda odolává jen díky tomu, že se uzavřela ve svém pyšném dogmatu.  Hancockovu práci sleduji minimálně 15 roků a vidím, jak se vyvíjí, jak hluboko sahá, jak je poctivá a upřímná. Kdo chce, snadno se k ní dostane a najde mnohé hlubší důkazy a souvislosti, na které v seriálu nebylo místo, rozebírané dopodrobna. Je velmi důkladný a seriózní, pochybující o všem. V sérii to nejde vidět, protože na to není čas, je pouze stručným kompilátem výsledků. Odvedl obrovský kus práce za mnohé z těch, jež na to mají vysokoškolské tituly, kariéry a platy, které uplatňují jen na udržení bubliny, která jednou musí prasknout. Bez ohledu na Hancocka, archeologie je od svého vzniku plná artefaktů, které se nehodí obecně přijímané teorii a plní zasuté depozitáře muzeí po celém světě. To je fakt. A právě tyto artefakty, jsou-li zkoumány v souvislosti, vypovídají o historii Země a lidstva něco jiného, k čemu se z nějakého těžko pochopitelného důvodu bojíme postavit čelem. Otázkou za milion je PROČ. Hrdinným obráncem jediné pravé víry je tu právě moderní archeologie, vědní obor, který ve své základní tezi o historii lidstva připomíná dogmatickou církev s několika pány profesory coby arcibiskupy / inkvizitory, přes jejichž názor nejede vlak. Vědní obor, který ještě před pár lety např. odmítal uznat dnes již uznaný fakt, že Amerika byla osídlená dávno před údajnou migrací přes Aljašku, což mnohem dříve rozporoval a zpochybnil mimo jiné právě pan Hancock.

Fuck you, Disney.

Těžké pozérství. Žádná přidaná hodnota, kterou by námět mohl skýtat, se nekoná. A ani zábava.

Pan Vorel zjevně naráží na své vlastní hranice. Nemyslím filmařské, nýbrž ontologické, existenciální. Vytratil se duchovní přesah, ke kterému předchozí díly a jeho postavy tíhly, vytratil se vývoj a zůstala jen stagnace. Postavy už jen šlapou vodu na místě.  Cesta domů je tak překvapivě velmi povrchní, protože žádným způsobem nereflektuje cestu do vlastního nitra, vlastních hlubin, a tak převládne hluché, neživé prázdno. Ve filmu se proto řeší jen povšechné lidské problémy spojené s nevyhnutelným stárnutím a koncem a s běžnou útrpností venkovského života, tedy s atributy, které zůstanou, když se skutečná "cesta domů", do nitra, do hlubin, nekoná. Jako v tomto filmu. Třetí díl tak do značné míry neguje a banalizuje své dva předchůdce a jejich postavy, které zdánlivě urazily kus niterné cesty, aby se nakonec ukázalo, že tomu tak vůbec nebylo, spíše právě naopak.  Možná to byl účel, ale pochybuji o tom.

Po nesmírně dlouhé době jsem v televizi viděl Pohádku. Tedy nikoli podbízivou pitvořivou fantazy píčovinu, ale archetypální příběh dotýkající se čehosi niterného, bytostného, živého v každé lidské duši. Tento příběh byl Živý. Jaké osvěžení oproti těm zombíkům, které každý rok v době Vánoc servírují všechny televize i kina na naše pohádek lačné podnosy.

Tenhle seriál výrazným způsobem utrpěl slabšími počátečními díly, přes které se dozajista mnozí místní profesionální recenzenti nepřenesli, vzdali to a hodili nelichotivé hodnocení. Málem jsem byl jeden z nich. Naštěstí jen málem. Humoresková poloha je později mnohem více snesitelná, místy až příjemná. Krutost a syrovost řešených případů překvapivě narůstá a nešetří vůbec nikoho. Zedníčka opravdu nemusím a jeho "rakouštinu" jsem mu nedokázal uvěřit, ale jinak je dokonce i on v této roli pro mě koukatelný, a to už je co říct. Doporučuji dát šanci tomu až ke 4. dílu.

Patetická překombinovaná píčovina, kterou by nevymyslel ani Lister z Magorie. Aneb když neumíš vymyslet kvalitní scénář, narvi tam cestování časem.

Klasická žánrová blbost, ale Rodneyho neutuchající hlášky z toho dělají celkem stravitelnou záležitost.

Jde vidět, že tvůrci nové série absolutně nechápou koncept a filozofii původního světa, ucelenost, propracovanost a - ano - promyšlenost Lucasovy šestidílné ságy s jejím hlubokým poselstvím, které naprosto popírají a nemohou se mu přitom nijak rovnat. Navazují na ní extrémně křečovitě, podbízejí se fanouškům opakováním povrchních motivů a hlášek, ale když chtějí být příběhově skutečně sami sebou, selhávají a upadají do roviny úplně běžného fantasy / sci-fi produktu bez hlubší funkční myšlenky a zcela ulítávají od duše SW. Nakonec právě kromě těch pár hlášek, pár původních, ale nyní již rovněž zcela zmršených a charisma zbavených postav (zprasení Luka byl poslední hřebíček do rakve) a kromě kulis nenabízí vůbec nic v kvalitě původních SW - ani příběh, ani souboje (vesmírné i šermířské), ani filozofii. Snad jen částečně hudbu. Jedná se o žalostný zanícený apendix, který už nyní nemůže spasit vůbec nic. Opět 1* navíc čistě za jedinou povedenou věc - Rey.

Tentokrát nejde Nolanovi přičíst k dobru ani formální bezchybnost, kterou se jeho filmy pravidelně skví. Je to zmatečně vyprávěná a sestříhaná zkratka, ve které se divák ztratí v čase i prostoru. Vypráví příběh tří víceméně krátkých akčních sekvencí, které postupně splétá dohromady, přitom skáče od jedné k druhé s přibývajícími minutami stále zbrkleji a pitoměji. Věřím, že přes vysoká hodnocení půlka zdejších diváků ke konci vůbec netušila, na kterou dějovou linii se vlastně dívá, už jako splynuly, nebo ne, nebo co? Mezi ztroskotanými loděmi, topícími se vojáky a olejovými skvrnami se divák nakonec ztratí, ale zřejmě to Nolanovi okázale odpustí, ač by neměl. Film ve zkratce ukazuje, jak si náckové podávají jednu loď za druhou a jak se Britům nedaří a nedaří dostat domů ani jedinou velkou loď, ale co to? Kouzlo! Na konci je najednou slaven úspěch 300 000 zachráněných po úspěšné akci. Ovšem o té asi vyprávěl nějaký jiný film. Vypravěčsky nezvládnuté. Je to jen jakýsi opulentní pomníček, časová schránka, kterou otevřete a nasajete vskutku autentickou atmosféru oněch událostí, ale souvislosti a pointu Vám trestuhodně neposkytne, ač se na konci tváří, že tam byla, ale pro jistotu - fakt jen pro jistotu! - Vám jí vysvětlí textem.. Je to škoda, Nolan na to určitě má.