jirkahorn

Film jsem shlédl nedávno, když jsem kamarádce sháněl něco pro její drobotinu. Původně jsem (nevím proč, asi mě ta blbina tak vygumovala mozek) dal jednu hvězdu, dnes jsem film likvidoval z archivu, aby nezabíral zbytečně místo. A do odpadu tedy letí i příslovečně tady. Proboha, to byla taková krávovina, že jestli se na tohle jednou budou dívat moje děti, tak si raději připlatím za dražší šprcky... Důvody? Herci co neumí hrát, řežisér, co neumí režírovat, scénárista byl asi zhoubovanej hulič pudlích chlupů. No, pokračovat nemá smysl :-)

Na hvězdy se dokumenty hodnotí špatně, takže označím spíše míru užitečnosti vidět ho. Tento dokument je více méně pro 2 skupiny lidí. Měl by být pravidelně dokola a dokola promítaný seniorům nad 60 let (ale preventivně i mladším) a smlsnou si na něm i lidé, kteří se chtějí na praktických příkladech přiučit něco o tom, jak snadněji manipulovat s lidmi ve svém okolí ;-)

Původně jsem chtěl za celkový dojem dát 4 hvězdy, protože jej vřele každému doporučím a i já si ho určitě za pár let zase pustím. Ale jedna * musela jít dolů za to, že konec byl sice s třešničkou, kterou jsem nečekal, nicméně jsem se těšil, jak se vyřeší a uzavřou některé z vedlejších dějových linií a bohužel jsem se nedočkal. Nicméně na denní dávku emocí je film ideální materiál :-)

Nuda. Nepředstavitelná nuda, musel jsem se hodně přemáhat, abych u toho nedělal něco jiného a nekousal si nehty. Jedna hvězda je za herecké obsazení, ta druhá za výkony. Ale toť vše...

Nikdy by mě nenapadlo, že ve filmu od D.J. Carusa někdy uvidím v záběru vlajku USA snad jen ve třech záběrech :-) Každopádně hodnocení tohoto filmu je velmi obtížné vyjádřit "ve hvězdičkách", tenhle film si zaslouží komentář. V první řadě zmíním, že výkony hlavních dětských představitelů byly výborné. Zatraceně, za poslední dobu se ke mě dostaly hned 2 filmy s Chandlerem Canterbury (ten druhý byl inspirující Little Red Wagon - 2012). Ani jsem se u filmu nenudil a bavil mě od začátku až do konce. V tomhle ohledu by patřilo filmu hned 5*. A má smysl film vidět. Je v něm ale několik věcí, které mě sice nerušily od sledování filmu, ale zřejmě z tohoto filmu udělají jen jednohubku bez opakování projekce. Problém je v tom, že u dětských herců se prostě vzájemná "chemie" buduje jinak. A buď pak člověk i odpustí, že je film takový blboučký, ale přejíždí nám mráz po zádech při vzpomínce na první lásky (viz. Malý Manhattan - 2005 - s Joshem Hutchersonem), nebo je zahnaný až do extrému (jako Have Dreams, Will Travel s AnnaSophia Robb z roku 2007). Ale na každém z těchto snímků je vidět obrovská zkušenost režijního vedení mladých herců, aby výsledek vyvolal buď důvěru nebo sentiment v divákovi. Což D.J. Caruso zjevně neumí. Chandler je naštěstí i přes svůj věk velmi zkušený herec, takže to celou dobu zachraňuje, ale holčina je tady pořád za takovou uřvanou hysterickou "pipku". Děti jsou děti a chovají se tak někteří, to je buřt, do filmového světa to nepatří. Tím, že mě tenhle snímek pobavil, vyvolal ve mě trochu lítosti nad osudem hlavních hrdinů, ale zatím mě ničím neuchvátil k další projekci, přichází mé celkové hodnocení za 3* a doporučení ke shlédnutí tohoto filmu.

Naprosto doporučuji. Tenhle multižánrový nářez jsem si pustil včera večer a probírám se z toho ještě teď. Navíc skvělé hudební podbarvení, které dokáže teď i při samostatném poslechu zavařovat mozkové závity. Jeden z mála filmů, po kterém člověk zůstane sedět na židli s otevřenou hubou a říká si, co že se to právě stalo? To byl tříhodinový sen? V daleko menší míře, ale přesto podobný pocit jsem naposledy zažil u filmu Pan Nikdo (http://www.csfd.cz/film/237198-pan-nikdo/) nebo před mnoha a mnoha lety u Adrew, člen naší rodiny (http://www.csfd.cz/film/1623-andrew-clen-nasi-rodiny/).

Pořád jsem si říkal, že je to taková milá oddychovka o pár kamarádech z dětství a několika jejich problémech. A pořád jsem v tom neviděl žádný hlubší smysl. Ale v poslední části to všechno tak perfektně zapadne do sebe, že jsem pochopil, proč bylo všechno to předtím tak nepostradatelné. Film mě totiž dokázal odměnit velmi hlubokým a silným závěrem, který se vidí dnes již u hrstky filmů. Je poznat, že scénarista i režisér to měl od začátku až do konce naprosto pevně v rukou. Většina hereckých výkonů je zcela přesvědčivá a rozhodně bych vyzvednul Iana Traceyho, který byl pro svou roli jako ušitý. Hudební podklad je spíše pro podbarvení atmosféry a zní tak trochu nostalgicky, nicméně u takovýchto filmů, založených hlavně na dialozích hlavních představitelů, je to ta nejlepší varianta. Na 5 hvězd to není, ale 4 si Ice Men rozhodně bez debat zaslouží a řadí se k filmům, které rozhodně stojí za shlédnutí.

Tentokrát nebudu příliš rozpitvávat a řeknu to stručně. Najdou se lidé, kteří na tomto filmu kritizují levné tahání emocí z diváka, až to vadí atp. Mám takový drobný pocit, že tito lidé to nemají v hlavě asi úplně v pořádku. Nic ve zlém, ale když nechci večerní nášup levných a našponovaných emocí, tak si prostě a jednoduše nebudu pouštět film o dětech, umírajících na leukémii, navíc se (aspoň teda Kodi) známým dětským obsazením, u něhož je veřejně známo, že jakékoliv emoce zahrají tak uvěřitelně, že ještě znásobí divákův zážitek. Na plný počet to není, řekl bych tak 75% za splněný účel - řádnou dávku mnou zcela očekávaných emocí a příjemně strávený večer se slečnou v náručí :-)

V první řadě bych tomu tilmu vytknul vcelku holý příběh ............................................ :-) Ale no tááák, vždyť na takovouhle vizuální orgii nemůže člověk jít s vidinou silného příběhu o boji Severu proti Jihu! Proč 5 hvězd? Pravděpodobně s tím má něco do činění moje aktuální nadšení po shlédnutí na velikém kino plátně s úžasným ozvučením a moje objektivita se ztrácí do černé díry zajisté i díky mé zálibě v komiksových filmech. Nebudu lhát, že jsem si to do kina šel prostě užít a vychutnat. Líbí se mi přímočarost (ano, je pravda, že se příliš nezabývali "minulostí" hrdinů, ale proč taky? Proč opakovat to, co už tu jednou nebo dvakrát - např. Ironman - bylo? Jaký myslící tvor by si šel vychutnat snímek, který navazuje a spojuje několik dalších filmů, aniž by si předtím neméně s nadšením prohlédl předchozí filmy?). Režie má celou stopáž plně v rukou a to mj. i díky scénáři. Film, který je předurčen k akční podívané nemůže být bez tzv. "hluchých míst", nicméně tady se tvůrcům podařilo z hluchých míst naprosto bez vyjímky vykličkovat nezaměnitelnými hláškami a humorem s jednoznačným tahem na bránu. Co mě ovšem fascinovalo ještě víc, tak byly nepochybně velmi decentní a místné vtípky v sdrci samotných bitev. Věřím, že není spoil, když napíšu jako jeden příklad za všechny scénu s Hulkem a Thorem s nádhernou škodolibostí :-) Film jako celek drží perfektně pohromadě a ze všech předchozích různorodých filmů si bere přesně to, kvuli čemu si je lidé v předešlých letech tak zamilovali (někteří více, někteří méně) a především je to film s drivem a schopností diváka vtáhnout do děje. O skvělém hereckém obsazení ani nemluvě. Po letech mě také velice překvapila hudba Alana Silvestriho, je vidět, že v tom člověkovi to přecejenom ještě je. Co dodat? Není co dodat, to se musí vidět ;-)                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             Upraveno - No, tak s několika-měsíčním odstupem kupodivu po přečtení mého komentáře nemám, co bych měnil. Hodnocení stále nechávám na plném počtu bodů (a vzhledem k tomu, že se jedná o 3. nejvýdělečnější film na světě, tak je jasné, že nejsem sám) a i po několika dalších projekcích je film stále naprosto úžasná a vtipná podívaná. Kéž by dvojka mohla být stejně skvělá, ale obávám se, že tenhle film prostě nasadil laťku příliš vysoko a to pro pokračování nikdy není dobře...

Znám hromadu "lepších" seriálů. Ty uvozovky dávám proto, že prostě proti gustu žádný dišputát, každému sedne něco jiného. Nicméně tento seriál rozhodně není ani pro milovníky seriálů fantasy, ani historických a ani jinak misteriózních. Ani vlastně netuším, do jaké kategorie se tento počin vlastně řadí. Viděl jsem asi 1 a půl série a jak mě seriál nechytne ve druhé sérii, tak je něco špatně - většinou za to může neschopnost vtáhnutí do děje a očekávání, co bude v dalším díle... A přiznám se, že nebýt zcela vyčnívajícího a úžadného výkonu Mordreda (Asa Butterfield, který strčí do kapsy všechny hlavní hvězdy tohoto seriálu i ve zcela vedlejší roli), tak bych se nedostal přes první sérii ;-)