pytlik...

By mě zajímalo, jestli ta kolena u jezera předvedla kolenotoč alespoň tak kvalitní, jako Benetka... A aby tomu rozuměl i Čuřil, pro jistotu překládám: Ich frage mich, ob die Knie am See zeigte den Kniefelge mindestens so gut wie Benetka.

Zatímco před rokem 1981 se v českých filmech vyskytly názvy "Rokycany" 3x a "Sedlčany" dokonce ani jednou, tento snímek vše změnil. Obě jmenované obce se rázem ocitly na úplném vrcholu v citovaných městech, i Praha se krčí daleko vzadu, neboť Janžurová s Menšíkem ukázali, že ping pong se dá hrát nejen s míčkem. Jinak Plzák nezklamal, projevil se opět jako macho, kterej z žen dělá hloupé husičky (nooo, to je taky genderově rasistické, tak řekněme, že z nich dělá hloupé husáky!). Mimochodem, je zajímavý, že název "ping pong" vznikl podle zvuku, jaký vydává letící míček. Mi přijde zcela úžasné, že se podle takové věci pojmenuje určitý sport. V tom případě by mělo být plavání "čvacht", box "bum", cyklistika to samý (když bouchne galuska nebo hromadně spadnou), vzpírání "prrrrrd" a fotbal "auuuuuu" (když si zlomí nehet).

Smutný příběh, Jezevci si pořídí svého úhlavního nepřítele, jezevčíka, a pak ho nechaj schválně odpravit. Mimochodem, to, že někdo umře jiným způsobem, než se původně předpokládalo, neznamená, že nebyl předtím otráven, že. Chichi, když já tak rááád prozrazuju konce filmů, to máte z toho, že nejdřív čtete komentáře!

Mi vrtá hlavou, Zázvorková si ty vousy nalepila, nebo si je naopak jindy holí?

Jaká to proměna oproti jedničce. Z prvního dílu tryskala beznaděj, temnota, co může být deprimujícnějšího než vidět načuřeného Švarcenegera, jež za zvuků tísnivé kybernetické hudby kráčí nezastavitelně vpřed. Sarah tehdy ještě připomínala ženu, a celý příběh byl rámován tragickým „pavoučím“ osudem bojovníka z budoucnosti, který po oplodnění samičky okamžitě umírá. Film pak končil dost vykloubeným hepijendem, v němž se dá za šťastné označit pouze to, že nebral lidstvu tu minimální naději, že nebude v budoucnosti vyhubeno. Ve dvojce toho z atmosféry jedničky moc nezůstalo. Jedná se sice o spektakulárnější podívanou, ovšem při vší vůli ten zlý terminátor nesahá v drsnosti Švarcíkovi ani po paty. A Švarcík hraje hodnýho, čím ztratil 100% svého charisma. Navíc, dvojka je odlehčována celou řadou rádoby úsměvných pasáží, v nichž hraje hlavní roli malý spratek John Connor, který jak kdyby vypadl z filmu sám doma, takže člověk k němu chtě nechtě sympatie cítit nemůže. Sledovat, jak učí hodného terminátora úsměvu, patří mezi moje nejhorší filmové zážitky. PS: Navíc mám film spojen i s jedním osobním fiaskem. V době, kdy jsem ho poprvé viděl, jsem se začínal učit anglicky. Titulní píseň "You could be mine" od Guns and Roses jsem si přeložil, myslím velice případně, jako "Měl/a bys být dolem". Ahá, říkal jsem si, jedná se o terminátorovu milostnou píseň, vidí v partnerce zdroj životně důležitých surovin!

Cameron zaslouží potlesk, málokdy se vidí, že by režisér dokázal tak dokonale využít kompletní škálu hereckých výrazů, kterýma jeho hlavní herecký hrdina oplývá. Což v případě Švarcenegra znamená výraz od střední načuřenosti až po tu nejtěžší naštvanost. Když se tak na jeho výkon dívám, říkám si, to je divný, on, takový dřevo, a jak přesvědčivě dokázal terminátora zahrát. Co když je doopravdy kyborg a za člověka se pouze úspěšně vydává? Logiku by to mělo. Sarah Connorovou ve skutečnosti odpravil už dávno, takže se pár let jen nudil a čekal na budoucnost. A přitom čekání ho napadlo, proč vlastně se nerealizovat už teď. Budoucnost stejně růžová není, musí tam poslouchat tamější centrální mozek robotstva, a vzhledem k vybití lidstva není nikdo, kdo by ho mohl obdivovat (což je mimochodem slabá stránka většiny konspiračních teorií, proč by měla nějaká elita mít za zájem vyhubit plebs, který ji živí?). A že se mu ta kariéra ale povedla.

Macourek a Vorlíček jsou takovej Shakespeare naruby, on svými "typickými scénami plných mrtvol" ( (c) náš učitel češtiny) svá dramata končil, pánové těmito scénami svoje díla začínají. Což ovšem neznamená, že by jejich filmy automaticky končily šťastně, např. v tomto došlo ke zbourání historického skvostu na Kampě. Škoda, že se Hanzlíka nepodařilo včas utopit! Zatímco v jiných případech touhu nadpřirozených bytostí po tom, stát se člověkem, absolutně nechápu, tady v případě Šafránkové mi přijde zcela odůvodnitelná. Neboť mezi vodníky neměla žádný výběr, pokud byli všichni mladí stejní klouzci jako Hrzán s Masopustem. Čímž teda rozhodně nechci říct, že by Hanzlík byl nějakou výhrou v loterii. Zato moc nechápu takovýho Řehoře, ten si coby člověk rozhodně pohoršil, jako vodník totiž musel mít strašnou sílu, když dokázal kosou jedním máchnutím čistě amputovat Hrzánovi nohu. No, jinak je škoda, že už vymřeli, zvídavý člověk se už tak nemá šanci dozvědět odpovědi na všelijaké otázky, např. když jsou nesmrtelní, od jakýho bodu přestávali stárnout?

Láďa byl buď (i) šíleně odvážný a/nebo (ii) slabozraký a/nebo (iii) jedinec s hodně zvláštním vkusem, neboť Holubová s copánky vypadala jak jednovaječné dvojče Fantozziho dcery.

První samurajský film, co jsem viděl, a velmi povedený. Sice mě zarazily četné pravopisné chyby v titulcích, ale patrně vznikly překladem z japonského originálu, to se dá pochopit! A také na konci chybělo ujištění nám útlocitným, že při natáčení nedošla k úhoně žádná kůlna. Vávrův vymazlený outfit pak prozrazuje, proč je v ulicích japonských velkoměst tak těsno. Né proto, že by Japonců bylo tolik, ale protože i na sebeširší ulici se víc jak tři vedle sebe s takovým širákem nevejdou.

Více vtipu než v prvním dílu, navíc se chování ke zvířatům výrazně zlepšilo, ze stupně "nepřijatelný" na stupeň "dokonalý". Z Bohouše juniora se už nedělá popelnice, zblajzne akorát relativně nezávadně znějící Babinskýho vývar s buřtíkem, a netráví celej film v hospodě, pošlou ho i ven, na lov do lesa.