Recenze (161)
Ztraceno v překladu (2003)
Snímek krásný. Plný citu a přitom se elegantně a umně vyhýbá klišé a přílišnémukýči. Jako důkaz budiž scéna loučení, kde v pozadí nezní muzika(!!!) a k tomu cituplné zašeptání do ucha Billa Muryho zanikne v ruchu ulice.
Umírání za dlouhého dne (1968)
Mrazivý zážitek. Je potřeba vidět. Jinak se o skvělé hutné atmosféře můžete jen povrchně představami sklouznete. Důkaz, že i s malými penězmi se dá udělat skvělý válečný film.
Zlatý kompas (2007)
Ano je to velkofilm se všemy potřebnými přísadamy. Akce, dobrodružství, city, známí herci, žánr v kursu, překrásné efekty a tak bychom mohli pokračovat dlouho a dlouho. Bohužel jsou na sebe naskládány jen pro efekt a v logice náhodného "todo" listu. Scénář má logické mezery, nehraje na propracovanější psychologii (poze velmi hrubě načrtává jednotlivé "užitkové" typy postav). Nevysvětluje využívané a výcekrát diskutované ijevy. Příběh nemá plynulost, jen po klasickém vzoru vrství potřebné scény za sebou, bohužel však bez elegance a jakéhokoli citu pro rytmus či dynamiku. Postavy příliš řasto vysvětlují a popisují co se děje, místo aby byl jev vysvětlen filmověji a zřejmě příliš složitě. Krásná ukázka posledních pár nešvarů je scéna přepadení Lorda Asriela. Nejdříve s rádoby monumentalitou přiletí kamera z dáli, obkrouží hrdinu a za doprovodu (opět) rádoby monumentální hudby přejde před něj a spolu s Asrielem se zastaví. On sundá bríle, pohlídne do dálky a praví (naoko ke svému démmonovi)(a velmi přibližně): "Musíme si dávat pozor, Coultrovka na nás najala bandity." A co se nestane o pár vteřin později? Ano. Objeví se bandité a milého Lorda nám zajmou. Asi jediným opravdu neopominutelným kladem filmu jsou krásné a velmi detajlní efekty. Tam se zřejmě přelila neschopnost dosáhnout harmonie ve zbytku filmu a tak jsou triky uvěřitelné a krásné. To je ale bohužel vše. Zasloužily se ale o hvězdu navíc. A málem bych zapomněl na herce. Malá Lyra sama o sobě stačí zkazit dojem, jelikož je téměř v každém záběru a svým "citlivým herectvím" jej posílá do ještě větších hlubin. Nezachrání to bohužel ani Nikole Kidmanm, která nemá jak (pochopitelně) uhrát celý film. Musím ale uznat, že konec byl neočekávaný. Že se v závěru vlastně nic nestane a film nevyvrcholí mezirealitní monumentální bitvou mne skoro zaskočilo. Takže za obdivuhodné efekty 55%.
Ichi the Killer (2001)
Velice pěkně natočená přehlídka zbytečného, přehnaného a bezcílného násilí.
Rozloučení se včerejškem (1966)
Kdyby film vznikl o nějaký ten rok dřív, mohl by bít brán, jako manifest k novým vlnám.
Muž s kinoaparátem (1929)
Strhující. Se soundtrackem od Cinematic orchestra navíc i dokonalá jednota mezi obrazem a zvukem.
Boj o oheň (1981)
Strhující sugestivní dílo. Kamera zachycuje obrazy čisté krajiny, kde se prohánějí stáda zvěře, kočkovité šelmy a mamuti (ti jen mávají choboty :) ). Masky jsou k nerozeznání od modelů pralidí a herecké nadání představitelů je takové, že bychom je nepoznali snad ani jak opice (pochvala). Hudba dodává potřebné citové a dramatické podkreslení a jen umocňuje atmosféru snímku. K tomu ono humanistické vyznění. Veledílo se vším všudy. 95%
Je t'aime John Wayne (2000)
Nejen výborný film, ale i citová záležitost. Pro všechny, kdo viděli U konce s dechem a odnesli si pozitivní zážitek je toto jistá volba pro skvěle strávených 10 minut. Pro ostatní jen velmi pravděpodobná.
The Cat with Hands (2001)
Naprosto svělý kraťas. Atmosféra je tak hutná, že ladně předčí většinu celovečerních hororů. K tomu jsem milovníkem animace a zvlášť této. P.S. Jen pro dodatek, režii, výtvarno a scénář má na svědomí Robert Morgan K shlédnutí Zde