Adalbert

Po čtrnácti letech jsme se dočkali dalšího ztvárnění dnes již ikonického mockumentu se Sachou Baronem Cohenem coby Boratem. Film se snaží naplno využít úspěchu a popularity svého předchůdce, přičemž inscenuje podobné gagy pouze v jiném prostředí. Využívá přitom však geopolitického rozpoložení Spojených států v roce 2020. Bohužel musím konstatovat, že film opravdu spíše hladí po srsti, tedy střílí do vybraných reprezentantů myšlenkových táborů více než do jiných. Na druhou stranu oceňuji alespoň snahu o určitou rovnováhu. Nejzajímavější je bezesporu dějová linie kolem Boratovy dcery Tutar, pro jejíž ztvárnění se "obětovala" Maria Bakalova.

Záměrně nevkusná a politicky nekorektní pseudo-dokumentární komedie Sachy Barona Cohena má Američanům nastavit zrcadlo a odhalit jejich sebestřednost, naivitu a dvojí metr. Svérázný Borat se zároveň utápí v nejrůznějších klišé, která Američanům straší v hlavě ohledně "staré Evropy" a zejména zemí bývalého Východního bloku. Některé "boratovské" hlášky mezi českými diváky doslova zlidověly a to především díky skvělému dabingu Zdeňka Hrušky. Když si vzpomenu na náš středoškolský jazyk, tak byl jimi doslova protkán. Borat není v žádném případě zlomyslný, je však svérázným způsobem provokativní, kousavý a odhalující.

Tischlein deck dich je uveden v Grimmových Kinder- und Hausmärchen pod číslem 36. Snímek Ulricha Königa je klasickým televizním pojetím známého příběhu, který jako první zachytili v písemné podobě právě bratři Grimmové. Tato televizní pohádka je však ještě o jeden level bizarnější díky naprosto šíleně zakomponovaným rádoby "trikům", které jsou velkým soustem i pro rok 2008. Když to porovnám například s 53 let starším zpracováním Jaromíra Pleskota, ukáže se bizarnost animací v plné nahotě (korunu tomu všemu nasazuje mluvící koza). Určitá roztomilost toho celého mi však nedovoluje dát až příliš špatné hodnocení.