flu

Jsem nadšen. Tenhle francouzský noir je dokonalý od začátku do konce. Rovných 100%

Nevím, možná jsem měl velká očekávání, ale takovou slabotu jsem opravdu nečekal. Strach? Tísnivá atmosféra? Cože? Že bych se díval na nějaký jiný film? Nebál jsem se ani trochu (sám coma, v noci) a křečovité finálové vysvětlení (SPOILER!) "o vatikánském knězi podnikajícím jakési exorcisticko-genetické experimenty" (konec SPOILERU!) mně přesvědčilo o tom, že více než 2* si tenhle film nezaslouží. Slušivý vizuální kabátek je bohužel totálně přebitý plytkým a stupidním příběhěm. Škoda...

V době, kdy se v roce 1978 konalo v Argentině mistrovství světa ve fotbale, procházela tato země jedním z nejtemnějších období své novodobé historie. Každým dnem byly na popud vojenské junty zatýkány desítky lidí, z nichž většina zmizela navždy. Pravda byla prostá - poté, co přežili nelidské mučení během výslechů, byli zpravidla nadopováni barbituráty a po stovkách shazování z letadel do moře. Většina protagonistů tehdejší guerra sucia, tedy "špinavé války", kteří se jménem boje proti "levicovým diverzantům" (rozuměj odborářům, studentům a politickým aktivistům) dopouštěli těch nejhorších zvěrstev, nebyla dodnes potrestána. Takže už asi tušíte, že "Garage Olimpo" není film, po kterém se člověku lehce usíná. Je to film mrazivý a zoufale beznadějný... jo, málem bych zapomněl - to mistrovství tenkrát vyhrála Argentina, když 25.6.1978 porazila ve finále Holandsko.

Slabé, slabé, slabé. Mám dojem, že v kanceláři tvůrců Futuramy došlo k explozi Farnsworthova Doomsday Device, kterou sice díky neprůstřelné vestě přežili, ale jelikož chlapíci neměli "doomsdayproof" kalhoty ani helmu, přišli o koule a nádavkem prodělali frontální lobotomii. Jinak se tohle "zmrtvýchvstání" mého oblíbeného seriálu nedá vysvětlit. Stokrát provařený nápad s cestováním časem, zlosyni Nixon, Bad Santa a robomafie se spojí s Globetrottery a společně bojují proti mimozemšťánům... a do toho pár upocených vtípků s Al Gorem jakož i chatrná lovestory v podání Leely a Frye. To vše navíc v nekonečné celovečerní stopáži. Co to má sakra znamenat??? Naprostý propadák. Bad news, everyone...

Od autorů volavkovské trilogie jsem tedy čekal mnohem víc. Scénář na mně působil strašně vykonstruovaně a nepravděpodobně a celý příbeh do značné míry postrádal jakékoliv napětí. Tony Leung a Takeši Kaneširo podávají "pouze" standardní výkony. Jejich postavy se svými vnitřními dramaty ke mně nijak zvlášť nepronikly. Skrz naskrz tuctový film, který do lehkého nadprůměru pozvedá solidní kamera a hudba, které dohromady vykreslují nádherně melancholickou atmosféru.

V nejlepších momentech je tenhle film nemilosrdnou pitvou jednoho nepodařeného manželství, voyeurskou studií zhroucení veškerých životních ambicí. Člověk musí mít sice pořádný kopec smůly, aby se ocitl v takovém srabu jako Beata, nicméně i takové věci se stávají, a proto jsem tvůrcům sežral i onen lehce moralizující a křečovitý závěr. Ale takových filmů o civilních lidských tragediích bylo natočeno spousta (a ještě asi i bude...). Tím, co však tohle polské dílko zvedá vysoko do nadprůměru, jsou brilantní herecké výkony ústřední trojice v podání Jowity Miondlikowské, Arkadiusze Janiczeka a Ewy Wencel. To napětí mezi nimi by se místy dalo doslova krájet. Sečteno, podtrženo, Plac Zbawiciela je hodně silným filmem, a byl bych rád, kdyby i u nás alespoň čas od času vzniknul podobně udělaný kousek...

Brilantní Rothova variace na temnou strunu...film, který nemohl skončit jinak, než jak skončil. Jednoduchý, syrový a děsivě uvěřitelný...

Mně se tohle realisticky špinavé drama o dvou vychcaných šmejdech a jednom naivním klukovi líbilo. Žádná hudba, dokumentaristicky strohá kamera, herecké výkony solidní a stopáž tak akorát. Takže slušné 3* a 1/2 hvězdičky. Nehledě na to, že mezi těmi megalomanskými pseudohistorickými velkoprodukcemi, které číňané chrlí jak na běžícím páse, působí tenhle minimalistický filmek tak trochu jako zjevení.

Co všechno jste schopni udělat pro to, abyste zachránili život svého dítěte? Zní to jako klišé? Jistě, avšak Srdan Golubovič nám namísto sladkobolného rodinného filmu předkládá syrové kriminální drama ze současného Srbska. Bída, bohatství, jedno nemocné dítě, jedno manželství procházející krizí a v centru toho všeho jeden muž, který si na sebe vzal víc, než dokáže unést. Neo - noir po balkánsku? Může být. Každopádně solidní 4* (mimo jiné i za mého oblíbence Mikiho Manojloviče, který tady hraje neskutečného zmetka).

Nemohu jinak, než za 5*. Jedna z mých korejských srdečních záležitostí...