iz67

Moje dcera byla nadšená, dobro bylo dobro, zlo zlo.A i děti když jde do tuhého, chtějí být aktivní na straně dobra.

Po druhé půli se to úplně rozpadlo v set nelogických hloupostí, kdy se člověk nepřestává ptát, proč to ty lidi dělají. Škoda - začátek má atmosféru a nápad.

Nebavilo mě to, drhlo to, jako když se za perestrojky kritizovali nešvary.

Sentimentálně jsem vzpomínal na sebe, jak před 30 lety sedím v kině Svornost a bojím se. Ve vzpomínkách to bylo lepší, ale nějaká atmosféra tam zůstala - prostě Anglie.

Ten Gere mě měl varovat - takže jsem dostal, co jsem chtěl. Čas je nemilosrdný a zůstala z toho jen romantická banalita hrající si na osudový příběh.

Samozřejmě to má pan Ghobadí jednodušší v tom, že má kolem sebe o hodně silnější temata než naši hoši. Scénář o tom, jak odborářova rodina strádá, kvůli zrušení zaměstanvatelského příspěvku na stravenky, by asi moc netáhl. Takže: velice syrové a úsporné, hodně dokumentární a díky dětským hercům i hodně dobré.

První polovina velký spád, hodně nápadů, pak se nám do toho začalo rvát příliš mnoho klasiky.

Teenage limonáda mezi zombíkama. Hrozná nuda. Žádná legrace, žádný strach.

Ze začátku je to příjemně sirové, pak začnou Islanďani nepředloženě žertovat a pouštět se i do jiných věcí, které jim zjevně nesedí, až to (z)končí strhujícím sledem pompézních banalit a klišé. Do toho všeho ještě vývoj komisaře - hlavního hrdiny - prostě hnus.

Konečně komedie, při které se člověk může smát a není mu trapně. Úžasná absurdita, skvělé hlášky, scény při kterých mrazí (otec rozebírající se ženou a dítětem sebevražedný útok jako kdyby to byl nedělní výlet s tím nejpříjemnějším cílem). Ale co se divím, když to má na svědomí Denholm z IT Crowd.