pipapa

Velmi zdařilá studie psychopatie, zde pravděpodobně získané vlivem velmi traumatizujícího zážitku. Psychopat jde za svým cílem tzv. přes mrtvoly, včetně těch, kteří ho milují. Je k tomu vybaven např. bohatými a geniálně zvládanými "podvodnými divadelními výstupy" = pravdou je přesný opak toho, co vám v danou chvíli předvádí/hraje/říká. Pokud se mu ale do cesty připletou lidé, kteří do jeho plánů nezapadnou, může se "domeček z karet" dříve či později rychle sesypat. I smířlivý návrat pana Kufalta do vězení je typickým symptomem psychopatie = psychopat se totiž dokáže velmi rychle a bez problémů přizpůsobit jakémukoli prostředí a využít/zneužít jej ve svůj prospěch/v příjemnější pobyt(např.právě ve vězení).

Velice zajímavě pojaté divadelní představení s výbornými hereckými výkony všech v čele se Sklenčkou a Klemem. Dítě se mi velmi líbil v roli vše-vznešeně-ohlašujícího herolda, pro takovéhle role/typy byl jako stvořený. Merunkové hluboký výstřih opravdu sluší. Nejsem expertka na módu účesů té doby, ale drdol Věry Kubánkové, který naštěstí na část představení změnila, mě trochu rušil, protože mě "házel" ca. do 60.let 20.století...Nádherné divadlo, které si určitě budu ráda reprízovat.

Zamotaná a neoslnivá TV-krimikomedie, kde jeden chytá za slovo toho druhého, je totálně zazděná hlasem "Křemílek a Vochomůrka" včetně k tomu neodmyslitelnému pitvoření se hlavní představitelky. Jiřinka zde opět neuhlídala svůj nesnesitelný titěrný naturel a panu režisérovi to bylo fuk. To, co je dokonalé ve večerníčcích/dětské tvorbě, působí podivně až odporně v tvorbě pro dospělé a staví to jakékoli umělecké dílo do úplně jiné roviny. Ani vzhled hlavní představitelky zde příliš nepasuje se silně sexuálním podtextem hry - vypadá totiž spíše jako účastnice schůze ROH, než jako služka, která se válí nahá hned s několika muži. Sledovat tohle přímo někde v divadle by bylo asi mnohem zajímavější, ale i tam by si Jiřinka nesměla plést divadelní drama s večerníčkem.

Stačí jeden Stříbrný vítr, další "stříbrné větry", pokud nejsou filmem vhodně přetransformované do lidovější = ne tolik poetické/básnické podoby, už působí teatrálně a otravně. Šrámek je totiž skrytě silně naturalistický a pravděpodobně před kritikou/cenzurou apod. své doby ukrývá svůj naturalismus/eroticismus pod silnou vrstvu poetiky a romantiky.

Takovýhle dialog by ve své době nebyl vůbec myslitelný, nikdy a v žádné situaci. Takhle spolu prostě lidé té doby nemluvili...Jako současný řemeslný tyátr "zneužívající" antiku téměř dokonalé.

Depresivní a značně oploštělé kino. Kdyby ta dáma, jak se hezky česky řekne, seděla na pr...., tak by nemusela čelit více či méně oprávněným výpadům proti své, asi né úplně nevinné, osobě. Ale kdyby zase všechny ty dámy (a všichni ti pánové) seděly na svých zadcích, ubylo by jedno téma pro literaturu i film... A co ten otevřený konec? Jak si s tím vším paní Maruška poradila? Já bych plesala radostí, že mi proradná dcera zanechala obrovskou vilu, hodila bych se do gala, pozvala mužskou omladinu a zpívala si: "Nemám ráda černé pátky, nemám ráda splín, život máme stejně krátký, mele nás jak mlýn, nemám ráda smutné pátky, pověry jsou kroky zpátky, jsem raděj´ veselá, mně to nic nedělá, hej, HEJ!

Milovníci Hrušínského extrémní deklamace/intonace si tady opět přijdou na své. Extrémní protahování konce slov/vět, kde se ještě ke všemu konečná slabika většinou sníží o pár tónů, jako by "dodělávala"/uvadala, je pravděpodobně světová rarita v oblasti hereckého přednesu. Někdy to sedne, někdy to je k zasmání a někdy to leze dost na nervy. Výborný herec a nepřekonatelný Švejk nikdy nebyl tak úplně můj šálek čaje.

Jednorázový "bonbónek", bohužel totálně utopený v přeplácaných interiérech/studiu.

Netradiční prostředí taxislužby ve spojení s jednou s politických krizí naší historie. Obdivuhodně dobře natočené = lehce a nevtíravě. U mě boduje i Petr Skarke jako velmi dobrý herec a velmi přitažlivý muž.

Krampola jsem nikdy moc nemusela, ale komunistického funkcionáře tady zahrál velmi dobře. Film by jako celek potřeboval více št´ávy a více odvahy v některých scénách.