Reiniš

Andělé v Americe jsou unikátní a velkolepé televizní dílo. Složité, kontroverzní a místy zbytečně teatrální. Přesto nabízí působivou podívanou, takřka jedinou svého druhu. Herci podávájí jedny z nejzajímavějších výkonů své kariéry. Hlavním objevem seriálu je pro mě Mary-Louise Parker v roli nepředvídatelné Harper, které se daří ukrást si většinu scén pro sebe. Dojmů je hodně a proč popisovat nepopsatelné, to se musí vidět.

Po filmařské stránce se nedá téměř nic vytknout. Jenom rozehrání některých dějových zvratů a objasnit motivace vedlejších postav by neškodilo. Výkony německých herců a Rodena jsou velmi profesionální. Oproti tomu český kompars podává výkon, jako v prvním ročníku dramatické výchovy na Zuš. Juraj Herz mi po delším tápání opět připomněl, proč si ho vážím. Dokázal, že oproti některým svým vrstevníkům rozhodně ještě nepatří do šrotu. Profesionální řemeslo.

Zcela průměrná báchorka o pomstě, které by nejvíce slušela televizní obrazovka. Standartně natočené, nešťastně napsané a s nevýraznými hereckými výkony. Jean Reno vlastně nemá co hrát. Jeho postava postrádá osobnost, nosný příběh a hlavně kvalitní repliky. Vystřílí se určitě víc, než dvacet dva nábojů. K čemu to ale je? Divák nemá komu fandit a přestřelky jsou natočeny hůře než v německém seriálu.

Na svoji dobu je to snímek velmi netradiční, a to nejen po úžasné vizuální stránce. Film je sice vtipně sebeparodický, ale poselství o tom, že sny nelze zotročit a nikomu nejde diktovat vnitřní názor či mu sny programovat, je na svoji dobu poměrně odvážný. Schoberová, Višný a Effa opravdu vypadají jako, kdyby vyskočili ze stránek komiksů. Nebýt ale Káji Saudka, který stojí za všemi ilustracemi a stylizací celého filmu, postrádal by zřejmě celou svou osobitost. Olga Schoberová je navíc ve své roli, tak sexy, že si řikám, kdo by nechtěl zabít Jessii?

Hezké, ale nudné. Loutky jsou sice dokonalé, ale chybí jim zajímavější příběh a většině z nich i pořadný prostor se divákovi představit. Ale, proč nosit růžový plyš do lesa, když už to tu bylo řečeno tolikrát. Jen dodám, že jsem byl na dětské projekci a většina dětí začala po pár minutách zívat, odcházet na záchod (někteří se již nevrátili) a mnohem zajímavější jim připadaly obyvatelé žijící v dutinách jejich nosů, než ty lesní na plátně. Kuky prostě není až zase takový frajer, jak se nás snažila marketingová masáž přesvědčit.

Dobová atmosféra je povedená a herci se snaží, vyčnívá především sympatický Ivan Martinka a Michal Zebrowski v roli zrádného Turjaga. Filmu ale chybí šťáva a většina scén je podivně sestříhaná, jakoby na sebe ani nenavazovaly, což je při tak dlouhé stopáži téměř smrtící kombinace. Těžko říci zda je to vina špatného scénáře, dlouho se táhnoucího natáčení nebo nepovedeného obsazení hlavní role, každopádně Jánošík zůstal kdesi v půli cesty a jediné (a nejvíce profláknuté) co si divák zapamatuje je závěrečné zavěšení za žebra.

Legendární film a jedna z prvních dokonalých transformací Meryl Streep. Zajímavé je i zjištění, že Peter MacNicol a Kevin Kline kdysi hráli i seriózní role. Pomalé, intenzivní a nezapomenutelné.

Každý režisér má film, který ho charakterizuje nejlépe. U Almodóvara je to podle mě právě Vše o mé matce. Všechno, co známe z jeho minulých i budoucích snímku je zde. Vypravěčské mistrovství, řádně spletitý příběh ovšem naprosto přehledný a hlavně postavy, které budete milovat, litovat, fandit jim a většinu času je i nenávidět. Pedro dělá z mužů ženy, z žen štětky, z krasavic feťačky, z ošklivek sexy idoly a z diváků součást filmu, kde je jen na vás, jestli se necháte přetáhnout do jeho barvitého světa. Ty příběhy za to totiž stojí.

Milostný film, který víc než na příběh a dramatické výstupy, sází na kouzelnou atmosféru nočních měst a setmělých kaváren či barů. Překvapivě nejzajímavěji vypadají scény, ve kterých se moc nemluví a divák si jen může domýšlet, co zrovna ta daná postava prožívá, což díky skvělému herectví všech zůčastněných nebude problém. Největším překvapením je ale samozřejmě křehká Norah Jones, která se před kamerou pohybuje s takovou jistotou a přirozeností, jako by měla za sebou stovku filmových rolí.

Česká romantická komedie? Ano. Příběh je romantický, komediální pasáže jsou skutečně vtipné a celý film je (alespoň v rámci žánru) uvěřitelný. Vejdělek opět režíruje s jistotou sobě vlastní a dokonale zvládá přepnout z odlehčeného tónu na ten vážnější. Herci hrají, jak nejlépe umí a Eliška Balzerová má Českého lva jistého. Občas to trochu šustí papírem, scénář se poněkud nevyváženě věnuje postavám a product placement je jako vždy otravný. Film je to ale stejně zábavný a pohodový, jak pro slabší polovičky, tak pro jejich mužský doprovod.