Karlas

České sci-fi bylo vždy prosté jako husopaska na pláních intergalaktických světů. Přesto mne tento film velmi zaujal a sledoval jsem ho s napětím a očekáváním. Martina Menšíková má v sobě zvláštní přitažlivost a ostatní herci skutečně nejsou zklamáním. Chlapeček hraje velmi přesvědčivě a jeho tajemný příběh i touha po lásce a poznání, mne opravdu dojímaly.

Pikantní humor rozverné poezie z pera starých mistrů v přítomnosti překrásných slovenských hereček. Oba příběhy drhnou kožichy vypelichaných kocourů rýžáky s těmi nejtvrdšími štětinami. Pěkný film o mužské hlouposti a ješitnosti v úžasných barvách.

Jak úžasná potrava pro krásný dokumentární film, a jak smutně filmařsky odbyta. Hluboce se skláním před uměním řemeslných mistrů, které skutečně bralo dech. Příjemný hlasový doprovod pak zachraňuje to, co bylo obrazově zanedbáno. Technicky velmi nedbalé a tímto se plně ztotožňuji s Lachtanovým komentářem.

Obklopeni pancíři amerických tanků se prodíráme bahnem a krví západní Evropy a prožíváme hrůzy druhé světové války. Pod smrtící palbou nepřítele trpíme spolu s, více či méně, válkou zasaženými osobnostmi hrdinných tankistů. Bohužel, tento hezky zpracovaný film se zajímavým tématem, se nakonec mění v nějaké malé hloupé tankové Alamo, které jej závěrem usmrtilo, čest jeho památce.

Animovaný hororový snímek o pošlapaných verších a zlomeném srdci láskou zasaženého chlapce. Touha získat ženu svých snů ho však přivádí ve spolek s temnými silami, které jej strhávají do propasti z niž není návratu. Balada s možná až příliš uměleckým ztvrněním, ale silným a smutným příběhem.

Zajímavé vyprávění o nejvzácnější postavě naší historie za hřímání dávných věků a doprovodu české herecké elity. Ke vší chvále pak asi nejskvělejší zpodobnění otce vlasti v dějinách naší filmové tvorby. Nesnadný boj se zrádci a papeženci v posledních chvílích života císaře Karla.

Extravagantní samolibý dobrodruh představuje estrádní buranství a přihlouplé sebevědomí, jenž je dalším důkazem toho, že slušnost a věcnost se dnes prostě nenosí ani v dokumentární tvorbě. Myšlenka čím větší hovado, tím větší úspěch, se nám z českých kuchyněk přestěhovala na daleké cesty. Tak si Adame přičísni bradku, uprav růžovou šálu, na hlavu si dej cylindr s potiskem dalmatínů a vyraž ... ale do . . . . . .

Studiové pohádky neoplývají vizuální krásou, tu však často dohánějí krásou českého jazyka a mnohdy i hlubokou myšlenkou pravého dramatu. Stejně, jako v příběhu O labuti, i zde nás oblaží verše jako ze vznosných divadelních sálů. Herci ukazují své umění s fantastickým nasazením a já zapomínám, že jde jen o pohádkovou inscenaci. "Jestliže vztek, tak v nejněžnějším tónu ... "

Dvě instituce se základem v tvrdém řádu a demagogických pravidlech, dva systémy, které šli ruku v ruce třista let náboženských válek. Náhle však stojí proti sobě na prahu nové doby, nechápaje jeden druhého. Marek Vašut ve své výjmečné roli důstojníka s kusem vojenské cti v těle, bojujícího proti tyranii a tuposti ve vlastních řadách. Úžasné Janě Preissové ztvárnění silných osobnostní vždy svědčí, tak i zde se před ní skláním. Všichni mladí herci zázračně na jedničku ... a co závěrem? "Jsem císařský posel, pane!" ... to byl mazák :-)!

Pravá selská aristokracie v tvrdém boji s bestií drogové mafie. Střet vzácných hodnot starého francouzského venkova se zkaženou částí jablka moderní společnosti, nedává prostor ke slitování.