ninon

Někdo se o polední pauze nudil. Už tam chybí jen Terminátor a Rambo.

Nesnižuju závažnost tématu, ale jeho podání.

Sestry Zmije, Špína, Močka, Krysa kanálnice, matka představená a příběh bizarní přesně tak jak ho máme od Pedra Almodóvara rádi.

Místo pocty pomsta, zřejmě. Z jednoho záběru možno usouditi jak by Andy Warhol vypadal s natáčkami, což byla světlá chvilka těch dlouhých třiadvaceti minut. Pět by i stačilo.

Je tenká hranice mezi "kafkárnou" a nesmyslem, ale jako nekafkolog si netroufám zařadit tenhle film do jedné nebo druhé skupiny.

Aneb Jak utopit anděla co vypadá jako nafukovací Anděla.

"Une oeuvre métaphysique puissante aux images somptueuses."

Tenhle film má u mě asi smůlu v tom, že jsem ho viděla až po Moulin Rouge, kde mě ta Luhrmannova hra s přeplácaností až kýčovitostí zas až tak nevadila, ba naopak (čemuž jsem se sama divila). Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, takže podruhé už jsem měla jen pocit deja-vu. Nebo že by se na tomhle filmu Luhrmann teprve rozvičoval?

Carné a Gabin mě naprosto dostali. Jak jsem nikdy nechápala chvály pěné na adresu Jeana Gabina, tak teď už jen souhlasně přikyvuju. Tenhle film nemá slabé místo...atmosféra, obraz, herecké výkony, dialogy - inoubliable!

Nemůžu si pomoct, ale nutí mě to srovnávat s (nedávno viděným) filmem Tančila jedno léto a v tomhle souboji vyhrává švédský film z r. 1951. Jestlipak ho pan Vávra viděl...