Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (226)

plakát

Rodina Sopránů (1999) (seriál) 

Po dlouholetém odkládání jsem se přeci jen jal ponoru do další kultovky ze svého watch-listu a rodinka Sopranů mě doprovázela zhruba půl roku. Vzhledem k období děje pro mě byl seriál určitou komfortní zónou relaxu a odreagování. I tak jsem se k posledním dílům nevracel s takovou radostí, jako k prvním, a dojel to spíše ze setrvačnosti (a kdyby dodnes vznikaly další díly pokračoval bych asi i nadále…). Pro milovníky mafiánských příběhů jsou Sopranos rozhodně must-watch. S postavami se divák sžije celkem rychle a podívá se do života mafiánů také z trochu jiné stránky. Konec konců jsou to přeci jen "obyčejní" lidé, jež trápí v životech podobné malichernosti jako kohokoliv z nás… PS: Komu by se stýskalo, Christophera s šedivou kšticí lze aktuálně spatřit v druhé sezóně seriálu The White Lotus.

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Je tam všechno… protože jsme tam my. Všichni. A my jsme všechno! A všechno chceme… a nedáme pokoj, dokud to nedostanem, nespasem a nepose*em se z toho. Pak už zbudeme opravdu jenom my, králové hromady sra*ek, kterou jsme tak urputně budovali. Část filmu je dost o hovně, ale z paměti ji přesto (nebo právě proto) jen tak nedostanete. Rozhodně adept na film roku - jen se v tom zrcadle ne každý zvládne identifikovat a uznat, že pláče smíchy nad vlastním hrobem.

plakát

Nenávist (1995) 

Dnešek se zvrhl ve jménu festivalu francouzských ulic… nejdřiv Bídníci, u kterých jsem si vzpomněl na snímek The Stronghold a teď mi spadlo do klína tohle. Artovější pojetí stejného tématu, kterému se věnují i modernější zmíněné kousky.

plakát

Bídníci (2019) 

Milovníci žánru si přijdou na své. Dost to připomíná nedávný festivalový snímek Shorta, NETFLIXovský kousek BAC Nord (Severní Marseilles), nebo starší La Haine (Nenávist). Kdo neviděl a nemá dost pouličního bordelu, může v této nesouvislé a neexistující minisérii vesele navázat…

plakát

Smrt Dicka Longa (2019) 

Vyšetřovací skvadra jak vytřižená ze série Fargo, nálada západního maloměsta, absolutní neschopnost sebekontroly a bezedná naivita hlavních “hrdinů” s nečekaným rozuzlením celé situace jsou tu v naprosto ideálním koktejlu. V posledních minutách jsem si dokonce pohrával s myšlenkou plného hodnocení, ale přeci jen bych tím trochu křivdil kultovním šperkům filmové pokladnice. Za čtyřmi hvězdami si stojím, byť bych na to v jiném rozpoložení a na druhý pokus koukal možná trochu kritičtějším okem.

plakát

Men (2022) 

Viděl jsem to na tři hvězdy, byť se mi vše stylem i atmosférou od začátku celkem zamlouvalo. Něco tomu ale přeci jen k vyššímu hodnocení chybělo… poslední třetina mi naštěstí dopřála to ono, nač jsem celou tu dobu zklamaně čekal, a už jen kvůli tomu málu stojí za to si MEN dát. Připravoval jsem se asi na trochu silnější matroš, ale v rámci možností jsem celkem spoko…

plakát

Gaia (2021) 

Komornější Anihilace skřížená s Antikristem. Vizuálně povedené a spíše bych to viděl jako psychedelicky mysteriózní drama, než horor. Pár nepříjemných scén se najde, ale nejedná se o žádné tuctové lekačky nebo cíleně budované napětí typické pro hororový žánr, takže by to mohly snést i bojácnější nátury prahnoucí po troše tajemna. Shlédnuto v rámci osobního promítání na laptotu cestou z Chorvatska ve vyhřátém lůžkovém kupé bez klimatizace, takže ideální podhoubí...

plakát

Rod Draka - Potomci draka (2022) (epizoda) 

Ducha srovnatelného s Game of Thrones v tom zatím necítím, ale uvidíme, co vytasí další epizody. Být následovníkem legendy je vždycky nevděčná role a očekávání bývá vyšší, než by bylo za běžných okolností. Marně to rozhodně nepůsobí a určitá naděje tam je!

plakát

Zola (2020) 

Ve výsledku fajn jízda - místy trochu chaotický formát, ne všechny linie dotažené do konce, ale asi to má co dělat s motivem, na kterém je celý snímek postaven. Být to pojato lehce ucelenější formou, určitě by si to získalo víc diváků. O nudu rozhodně nejedná… bitch.

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Když pominu nevyhnutelné romantické kýče, jež jsem byl s trochou sebezapření ochoten v rámci pokory k odkazu na zlatou klasiku své doby vstřebat, se pokračování Top Gunu vyvedlo prakticky na jedničku. Vizuálně strhující akční pasáže člověka přibijí do sedla dostatečně na to, že téměř cítí narůstající “géčka” spolu s piloty stíhacích letounů a tají se mu dech při každém manévru. Vyjma podmanivé úvodní scény byla první polovina slabší, ale druhá to bez problému vynahradí bohatou dávkou vzdušného adrenalinu. Nevylučuju, že se k tomu ještě někdy v budoucnu rád posadím znovu, už jen kvůli těm několika nemálo strhujícím pasážím.