Mackoun

Teď babo raď… líbilo se mi to, ale už pár hodin po filmu se mi to v myšlenkách začíná rozplývat jako zdánlivě neústupný mráček bránící ve výhledu do údolí. Meditativně pomalé tempo v opojně vyklidněných kulisách, dialogy balancující na hranici mlhavých vzpomínek a snů a jakási filozofická linka, na kterou je tohle všechno navlečeno. Colin to zvládá jak to jen Colin zvládat umí, ostatní herci s ním drží krok, jen postava “jeho” ženy mi byla po celou dobu cizí a nenašel jsem si k ní ani tu nejužší cestičku - možná záměr, evokující jejich duševní odloučenost, kdy každý poletuje na vlastním obláčku na hony vzdáleném obláčku toho druhého, byť je spojuje rodinné zázemí a zdánlivě perfektně vyklidněná domácnost. Zní to jako celkem komplexní psychologické sci-fi drama a možná to jím i je, ale díru do hlavy vám to asi přes to přese všechno neudělá. Rozhodně se nejedná o film na unavené večerní pokoukání - v tu ránu spíte, to vám garantuju!

Zápletka i rozuzlení celkem fajn, ale na kultovku mi to přišlo málo… než jsem zjistil, že nekoukám na originálního Old Boye, což hodně vysvětlilo! Takže příště znovu a tentokrát, doufám, i lépe…

Tři Billboardy v Brugách to sice nejsou, ale je to celkem lehce stravitelné venkovské drama z nádherných přímořských krajin, kde svou krásou každý druhý záběr prakticky hraničí s kýčovitostí. Dramatická zápletka je absurdně komická, ačkoliv mnohými snadno pochopitelná a kdekdo si v tom najde své. Rozhodně se i kolem mě v životě pobybuje několik “přátel”, jež mi více berou než dávají - ale na to by mi ani všech 20 prstů rozhodně nestačilo. Příjemná vizuálně podmanivá oddychovka, která si nezaslouží jinak než “palec dolu” :)

Existenciální drama v hávu švihlé asijské sci-fi komediální fantasmagorie. Muselo to dát spoustu práce, ukout něco takovýho - je to živý, pestrý, furt se něco děje, nechybí tomu originalita, ale… mně chybí dostatečně vyvinutý smysl pro asijský humor, abych to ocenil naplno. Věřím, že jinak bych tomu pln nadšení a s úsměvem na tváři napálil plných pět. Jakožto obyčejný Evropan však vědomě ocením jen tři pětiny z celého balíku a ty za to z mého pohledu stály - zbytek, ač nerad, nechám zahalen ve zbylých dvou hvězdách.

Právní systém je mnohdy víc k zblití než tohle bezduchý hovado… lidi si mnohdy odsedí dlouhý léta za “blbosti” v porovnání s tímhle svinstvem a přesto se v tomhle ohledu žádná velká změna stále nekoná. Svlíknout do naha a vypustit na pospas přírodě doprostřed amazonských pralesů (pokud se tam ještě nějakej porost vůbec nachází).

Miluju kontrovezní snímky, jejichž hodnocení tvoří průměr z odpadu a čtyř až pěti hvězd - obvykle prakticky sázka na jistotu. Jestli jsem v poslední době hodnotil nějaký film jako “ne pro každého”, tak by tenhle nemohl být snad pro nikoho. A přesto se najdou individa jako já (a těší mě, že je nás tu zhruba polovina), co si přijdou na své - ačkoliv zde bych s frází “přijít si na své” byl přeci jen opatrnější než obvykle. Stejně tak jako hodnocení je i sám snímek jednou velkou kontroverzí a dlouho jsem neviděl nic s tak explicitními (ob)scénami, u jejichž sledování bych si sám před sebou připadal nemístně. A že si tvůrci dali záležet - když už vyvolávat v divákovi neklid, tak pořádně a s grácií!

Další krasojízda “jako Tenkrát v Hollywodu”, tentokrát však zahalená v těžkém hávu nostalgie. Je tam všechno - od krušných a celkem úsměvně krkolomných počátků velkolepé kinematografie, přes vzestupy a pády velkých i malých jmen až po naprosté dno showbyznysu a náhled do jeho temných suterénů, kde bují ty nejprohnilejší “lidské” fantazie. Stopáž vskutku štědrá a po kávě zakončené dvěma sklenkami vína jsem měl co dělat, abych nehledal únikový východ s nápisem WC a vydržel až do konce bez přerušení. Beru to jako trénink na Avatara, ačkoliv i kousek toho jsem vlastně stihl (spoiler?).

Jak už tu bylo řečeno jinými - útěk před osobními démony a bojkot společnosti v podobě nespoutané road-movie už tu byl na tisíc způsobů. Tenhle styl mi každopádně sedl a s radostí na podobnou jízdu nastoupím kdykoliv mám tu možnost - alespoň coby divák z pohodlí domova :) Skvělá atmoška, uvěritelný děj, fajn obsazení, prostředí i soundtrack - co víc chtít. Už snad jen doufat, že nikdy nikde podobnou cácoru sám nepotkám, jinak bych se vydal na spanilou jízdu asi zrovna tak…

Jako vždy - bohužel tyhle dokumenty tvoří a sleduje omezená hrstka lidí, která to jakožto jediná vlastně nemá zapotřebí. Ti, co by se zamyšlení nad svým stylem života a přístupu k odpovědnosti za sebe a okolí měli věnovat nejvíce, podobné záležitost přejdou mávnutím ruky a přepnou raději na tupou telenovelu s opálenou skupinkou celebrit v plavkách nebo blockbusterový CGI akčňák plný superhrdinů, co nás z těch sraček snad jednoho dne dostanou :) Utěšuje mě jen vidina toho, že nejhorším scénářem je vyhynutí lidstva a zbytek se z toho bez nás snad časem oklepe. Bohužel to s námi odnáší a odnese velká část fauny a flory, což je na tom všem dost nefér.

Budu se opakovat, ale Pšonci umí a marně čekám na den, kdy se dostaneme alespoň na jejich level. Občas trochu bije do očí sterilně vypiplaný svícení zářivkami v cool barvách (teal & orange, modrofialová, …), ale vlastně se na to kouká dobře. A zdá se mi to, nebo tu máme docela povedený polský ekvivalent Nicolase Cage?