Recenze (226)
Synchronic (2019)
Dlouho jsem to sháněl po všech čertech, až NETFLIX nečekaně překvapil. Celkem zajímavá věc s dobrým nápadem i vizuálem. Nehledal bych v tom žádný hlubší hodnoty, ale jako příjemná sci-fi s vesměs neokoukaným námětem to rozhodně nezklame.
Pravda a spravedlnost (2019)
Trochu delší stopáž, ale pokud nezačnete koukat po lahvi vína, čtyřech pivech nebo složené fůře uhlí na další sezónu, tak je stopáž 2,5h celkem snesitelná a vzhledem k tempu a náladě celého filmu by případné znuděné odpadlíky asi nespasila ani o hodinu kratší verze. Kamera a celkový vizuál je sama pastva pro oči, herci rovněž na úrovni. Jen nedoporučuji jedincům s existenční krizí - i přes malebné venkovské prostředí se tam toho vesměs moc pozitivního vlastně neděje. Suma sumárum - jak je člověk příliš tvrdý sám na sebe, je pak zbytečně tvrdý i celý (nejen jeho) život.
Mechanický pomeranč (1971)
Nějak jsem tenhle skvost zapomněl ohodnotit - zasloužená kultovka, kterou jsem po mnoho let zbytečně odkládal (ikdyž vědomě) a rozhodně ji řadím mezi přední příčky svých oblíbenců.
Greyhound (2020)
Hodlal jsem to plně ignorovat, ale nakonec svou šanci Greyhound přeci jen dostal. A nakonec to vůbec není špatná záležitost. Tom Hanks si v roli téměř breathariánského kapitána lodi drží úroveň jako kdekoliv jinde. Dějově se jedná spíše o jednohubku dle reálných událostí a bez vyšších ambicí si na nic jinčího ani nehraje. Vizuálně rovněž na úrovni a zvukový doprovod si zaslouží pomyslný bod navíc - lehce ve mně vyvolával vzpomínky na The Lighthouse a jeho podmanivě psychotický zvukový podkres.
Nadějná mladá žena (2020)
Během první poloviny jsem si říkal, že mohli tvůrci povolit otěže o něco víc, ale nakonec vlastně ani nebylo potřeba. Je to v pohodě skousnutelno i méně otrlým divákem a otrlého potěší svou lehkou výstředností zrovna tak. Za mě spoko!
Králové videa (2020)
Z téhle éry se kolem mě v dětských letech mihlo jen pár vzorků, ale jsem rád i za to málo. Tuhle slovanskou partyzánštinu v její nejryzejší podobě by měl alespoň okrajově poznat každý filmoholik napříč všemi generacemi, i kdyby jen formou tohohle dokumentu.
Spacewalker (2017)
Po Gagarinovi další fajn kousek z ruské produkce. Poslední dobou se mi daří absťák po sci-fi celkem schůdně zahánět lovením podobných, dosud záhadně přehlížených “podpultovek” a jsem spoko... krásně se to navíc tématicky doplňuje s aktuálně rozjetým For All Mankind!
Země nomádů (2020)
Krása střídá nádheru. Sonda do jedné z mých potenciálních budoucností v kostce, přesně jak jsem očekával. Nic víc, nic míň... rozhodně zůstane v povědomí podobně jako Into the Wild a příště si ho budu pouštět na dobrou noc ve vlastní olezlý dodávce!
Gagarin: První ve vesmíru (2013)
Rusko a jeho socialistické ideály z toho jen prýští, ale sem to zkrátka patří. Nikterak zvlášť nevyčnívající, ale zato celkem čučavě natočený příběh o prvním (přeživším) člověku v kosmu, jehož jméno si ze školy pamatuje téměř každý. Jakýkoliv bližší detail z této velkolepé události by však z rukávu sypal asi málokdo. Už jen v rámci rozšíření obzorů se tudíž jedná o celkem ucházející kousek, ikdyž informací bych tam uvítal klidně víc (například o Lajce a všech předcházejících ne/úspěších, jež tomuto zlomu předcházely).
Mladý gangster (2018)
Šel jsem do toho bez přípravy (Metjů Mekonehy je pro mě obecně must-watch kategorie) a byť nelituju, tak bych to za víc, než lehkej nadprůměr asi neoznačil. Co do atmosféry americký spodiny a celkovýho vizuálu, tam je to víceméně bez výtky.