Mackoun

Tohle mi přišlo pod ruku jako na zavolanou. V popisku jsem zmerčil cosi o havířích a zavírání dolů, což mi v danou chvíli stačilo... zbytek děje jsem úplně nečekal a mile mě to překvapilo. Uživil by se konec konců možná i jako motivační stand-up komik!

Další z “must-watch” záležitostí, co zainteresovaným jen připomíná každodenní fakt a těm méně obeznámeným může otevřít oči slepený ospalostí z blahobytu. Bohužel se obávám, že valná většina diváků bude ze skupiny A, což je - žel bohu - stále valná většina ustavičně rostoucí rakoviny jménem lidstvo... všichni vlivní “influenceři” by mohli těm svým nohsledům mezi videa a fotky s plecháčkama na sociálních sítích vměstnat jednu zmínku o tomhle dokumentu a jejich společenský zásluhy by hned nabraly mnohem vyšších rozměrů...

Sorry jako... asi jsem se nechal prvními dvěma díly až příliš unést. Euforie udržela hladinu nadšení i po následující dva díly, ale poté dorazily záblesky vystřízlivění, které s vidinou zbývajících posledních dvou dílů plynule přecházely do čisté skepse a opravdu - to hurá ala “Midsommar”, co jsem zpočátku očekával, se nakonec nedostavilo a nadšení vyprchalo jako láska k cizí holce, kterou v mých očích endorfiny na pár chvil proměnily v bezchybnou bohyni pryštící nadějí, ale spolu s vytrácejícím se hormonálním dopingem přichází zklamání z faktu, že se žádná životní nirvána asi opět nekoná... a z tohohle hnusně roztáhlýho souvětí bude asi kdejaká češtinářka podobně “nadšená”!

Psal jsem dlouhej komentář o ničem a tak jsem ho zase smazal - ve zkratce: celkem dobrý a místy dokonce i vtipný (ačkoliv by neinformovanej divák mohl dle barvitosti scén a postav očékavat víc komedie, než se mu ve skutečnosti dostane). Nudit se každopádně nebudete.

Tohle je smutný... snímek sám o sobě fajn, ale zachycená situace jest jedna velká zoufalost. Mám rád příběhy sociálních uprchlíků, hledajících podstatu bytí mimo betonovou džungli, ale tenhle příběh byl průser už od samýho začátku. Ohánět se nesvobodou v rozhodování a touhou žít mimo městskou bariéru je jedna věc, ale chovat se i v onom přirozeném prostředí jako dobytek bez kouska ohleduplnosti k životnímu prostředí a okolnímu životu v mých očích absolutně nic neomlouvá. V tomhle případě se jedná o komplikované dilema v rámci zařazení nezařaditelného, kde ideální řešení prakticky neexistuje. Člověku je ouzko z faktu, že je to jen jedna kapka v moři podobných existencí (a o rasovou příslušnost tu vůbec nejde, to jen pro pořádek).

Dobrý... možná i chvalitebný. “Výborný” bych netvrdil (a to jsem se byl v rámci promítání poprvé v životě pokochat v obřím IMAXu). Na jednu stranu se film zpočátku snaží i přes svůj celkový princip nepůsobit zbytečně složitě, na druhou stranu se divák nutnosti nárazově přetaktovat svou hladinu pozornosti, aby neztrácel alespoň základní přehled, nevyhne. Zbytek ušlých souvislostí by to v mnoha případech řešil tradičně druhý “skouk”, ale pro mě TENET není zrovna kouskem, který bych si měl chuť poštět znova (ač jsem se rozhodně nenudil).

Záběry krásný, myšlenka ušlechtilá... ale nic novýho nám to vesměs neříká. Nezaujatá osoba o dokument nejspíš ani nezavadí, zaujatým už oči víc neotevře. Kouká se na to hezky, poslouchá se to hůř (z hlediska naší nevábný budoucnosti), ale spíš je to takový učesaný shrnutí ve stylu: “V minulých dílech jste viděli...”

Něco na těch ohlasech asi bude, říkal jsem si... a bylo. Nemám mainstream zrovna v oblibě, ale tohle by mě dřív nebo později mrzelo nevidět. S prvním dílem si v rámci zvědavosti namočíte čistý fusekle do tygří loužičky a berete to jako něco, s čím jste do toho rizika šli. Z louže se však postupně stává hutná bažina a nakonec se mácháte po krk v žumpě, aniž by vás zpočátku nevinná loužička před něčím takovým jakkoliv varovala. V rámci doku-sérií tu chtě nechtě máme novou kultovku.

Něco do sebe to má, ale i přes svou netuctovost a několik sympaticky ujetých scén mě neopouštěl pocit, že z toho šlo vyždímat mnohem víc. Balancuje to na hraně něčeho, na co bych se běžně vůbec nedíval, a něčeho, na co bych se díval s velkou radostí...

Většina lidí kolem mě ho má za naprostýho a zavrženíhodnýho exota. Souhlasím se 2/3 - naprostej exot to rozhodně je. Ale nebýt podobně výstředních existencí v tomhle světě, tak bychom tu asi všichni chcípli na syndrom všednosti. Neznám jedinou bytost, se kterou bych 100% se vším souhlasil - ani z řad těch nebližších - a proto nemůžu zavrhovat ani jeho. Blbec to rozhodně není, jen se jeho život formoval krapet neformálním způsobem a vznikla tak naprosto neformální bytost, která svou excentričností holt leckomu hýbe žlučí. Za mě zajímavá jednohubka vhodná jak pro jeho sympatizanty, tak pro jeho odpůrce a pro ty, co o jeho existenci dosud ani nevěděli.