Mackoun

Docela symfonický postavičky... čék se vlastně ani neměl čas nudit.

Tak tady nevim. Je to taková jakási blbina, ale něčím vlastně docela pěkná blbina...

Asi jsem už dneska natvrdlej, nebo unavenej, ale osvětlení toho, pro koho že to chudák Jarda (co tvrdou prací - stáním u pasu a civěním na jedoucí zástup balíků nejrůznějších barev a velikostí - živí rodinu) vlastně shání peníze a kde k nim ve finále přišel, se mi dostalo až z popisku k filmu... ale jinak celkem nadějnej kousek z oblasti sociálních nížin. Příště musím dávat větší pozor...

Celkem aktuální téma a sonda do těch dnešních pomatených dušiček. Každej jsme v týhle úvodní fázi života měli ty dušičky lecčím pomatený, ale vzhledem k dnešní globalizaci a propojení všeho a všech to může mít mnohem závažnější průběh, než tehdejší zvídavý pokusy s hmyzem u babičky na vesnici...

A to mi byla celkem pršíjemná bokovka... hned bych vyrazil na kus vandru.

Vizuálně čupr. Ale dojem z vizuálu přeci jen přehlušil dojem ze samotného děje, který jako by jen zastával funkci výplně zbylého prostoru a nedostalo se mu tolik pozornosti a hravosti.

Vizuálně a celkovou technickou kvalitou to, řekl bych, bohužel předběhlo obsah... ne, že by to byla úplná nuda (chvilkama je to i zábavný), ale není to nic, co bych měl potřebu komukoliv doporučovat. Asi mě vizuál a první dojmy z traileru zlákaly až až...

Nic světobornýho, ale máte-li rádi sáj-fáj a nemátel-li zrovna energii na hluboký filozofický kousky o smyslu existence, tak to může být celkem neškodná jednohubka.

Tenhle výtvor je přesně na pomezí mezi odpadem a pěti hvězdama... zhovadilá tématika všeho druhu mi co do humoru a audiovizuálních počinů nijak zvlášť nevadí - ba naopak má díky ní člověk možnost neustále objevovat netušené a nekonečné variace “lidové tvořivosti“, kterou by u běžných kasovních trháků obvykle hledal horko těžko. Ale tohle mohlo vyplodit jen totální hovado. Člověk neví, jestli se smát, nebo tiše obdivovat, jak pestrá dokáže být lidská fantazie když jde o ztvárnění těch nejfekálnějších výjevů všeho druhu. Má to slabší i zábavnější momenty, celkově to rozhodně není nikterak duchaplná pecka k zamyšlení, ale za vidění rozhodně stojí (jste-li ve skrytu duše alespoň částečně taky tak zvídavé hovádko, hledající hranice vlastní otrlosti...).

Sic jsem to absolvoval během týdne ve zbytcích večerů natřikráte a dech mi nic nesebralo ani jedenkráte, tak to má něco do sebe. Pomalá konverzačka ze zákulisí těch nejsvětějších, kteří hřeší (skoro) stejně jako ostatní, řeší stejné radosti a strasti jako ostatní... taková vlídná vrásčitá církevní klukovina.