pp

Vtipy jsou často nedotažené, Bill Bailey skáče z tématu na téma, ale zase oceňuji, že se nebojí tít do královské rodiny, nácků, supermarketů a spousty dalších ne úplně politicky korektních témat. Závěrečná rocková balada a písně s kapelou z Bollywoodu by byly za 5, ale celkově je to jen lepší průměr.

K vidění ve video archívu ČT zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214728374-magicke-hory/video/

Samotný film byl na slabší čtyři hvězdičky; ta pátá je za to, že jsme si po skončení filmu ještě dlouho povídali a přemýšleli. O tom, proč se dneska StBácké svině mají líp, než řada těch, kterým zničili život, a jestli by se bývalo dalo udělat něco jinak. Herecký výkon Ladislava Chudíka je naprosto bezkonkurenční - už jen kvůli němu stojí za to se na film podívat.

Krátký "film o filmu" o tom, proč a jakým přijímačem pod vedením veterána z 2. světové prošli herci před natáčením. K vidění zde.

Poslední čtvrthodinu jsem jenom nevěřícně kroutil hlavou, co je to za pitomost. Kdyby film skončil ještě před závěrečným vyloděním v Normandii - ehmm vlastně v Dungeness - dal bych plný počet za dobře natočený dobrodružný film odehrávající se ve středověké Anglii. Bohužel závěr Scott těžce překombinoval - proč ta družina plážových superbojovníků pod vedením jurodivé amazonky Locksley? A proč tam musel za každou cenu našroubovat Robina Hooda? U závěrečného obrazu idylického života v lesní komuně už se mi chtělo jen zvracet.

Dokument popisuje sitaci, která se nestala jen v Kosovu, ale děla se a děje na mnoha místech ve světě: menšina (často podporovaná "mateřskou" zemí) se bouří proti většině. Kdo z menšiny drží s většinou, dostane lekci od té radikálnější části menšiny, aby si ujasnil ke komu patří. A teď kdo z nich je v právu? Kam až sahá právo menšiny na "sebeurčení"? Má většina právo na zachování jednoty státu? A co když jedni systematicky vyhlazují ty druhé? A ti druzí ty první také? A mají ostatní státy právo do toho zasahovat? (Fakt je, že zrovna v Kosovu mezinárodní síly KFOR situaci absolutně nezvládly.) Stejně jako další filmy zachycující dění (nejen) na Balkáně mě i tento utvrdil v názoru, že státy by měly být unikulturní (jedno etnikum a jedno náboženství). Bohužel "Uloupené Kosovo" není dokument, ale zobrazení jedné strany mince, tudíž i hodnocení dělím dvěma.

"Vperjod! Urááá!" A když ne, tak tě střelí politruk z NKVD do zad... Oceňuju odvahu, se kterou se tvůrci filmu pustili do boření jednoho z mýtů Velké vlastenecké války - o skvělé Rudé armádě. Velmi dobře je zobrazen amatérismus velení, mizivá cena života řadového vojáka i absolutní moc tajné služby NKVD. Na druhou stranu je dost zidealizovaný nábor vojáků-trestanců: tvrdí kriminálníci jihnou při zmínce o matičce Rusi, jakákoliv příkoří způsobená bolševickou pakáží pod záštitou vládnoucí KS SSSR jsou rázem zapomenuta, když Vlast zavolá... Anebo je široká ruská duše opravdu taková? Náborů v lágrech se také týká poměrně zásadní faktická chyba: ve skutečnosti v nich živořily spíš polomrtvoly, než dobře živení vlastenci. O tom, jak to vypadalo ve skutečnosti, se lze dočíst např. ve vzpomínkách příslušníků československých jednotek zachráněných před smrtí v zajateckých (=koncentračních) táborech. Ze seriálu to tak úplně nevyplývá, ale být převelen do trestného praporu znamenalo v podstatě rozsudek smrti: při jedné akci dosahovaly ztráty klidně 80% a někdy byl v boji celý prapor vybit do posledního muže.

Sarah Russellová, budoucí studentka vysněné medicíny, navštěvuje svou rodinu, aby s ní sdílela důležitou novinku, které se týká nejen jí, ale i jejích blízkých. Díky této události se během pobytu doma pokusí konečně vypořádat se složitým obdobím své minulosti. A víc už nemůžu napsat, abych nevyzradil děj :-) Přemíru klišé jsem nezaznamenal a nuda to - přes nadstandardní stopáž - nebyla.

Vědec Simon nemá přítelkyni, protože je blázen do přiblblé blondýny Jane, která to samozřejmě moc dobře ví a baví se tím, že ho nechává dolízat. Naproti tomu jeho spolubydlič Lorenzo má holek, že by je moh přehrabovat vidlema. SPOILER: Po čase Simonovi dojde, že u Jane nemá šanci a dá se konečně dohromady s kolegyní z laboratoře Tres, které se už dlouho líbí. Jenže jako správná manipulátorská svině si to Jane nenechá líbit a snaží se Simona zase dostat pod kontrolu. Lorenzo ji ovšem má přečtenou, takže Simonovi dobře radí ať na ní kašle, ale znáte to - někdy si člověk prostě nenechá poradit.

Od prvních záběrů na nás valí francouzský režisér Thierry Grimandi (Eric Cantona) svoje moudra o lásce jako třeba: "čím velkolepější začátek vztahu, tím větší láska" nebo "láska je to nejdůležitější na světě a to jediné, o co má smysl v životě usilovat". Paralelně s tím sledujeme dva britské páry - Kate a Jed spolu chodí deset let, takže už je čas posunout vztah do další fáze, Sophie a Marcus se potkali za hodně dramatických okolností a jsou spolu dva roky. Jak obstojí teoretické poučky největšího znalce lásky v reálném životě? Frankofily nepotěší četné ironické narážky na Francouze, jako třeba ta z konce filmu: "Víš, co se mi nejvíc líbí na Francii? - Že už odjíždíme."