Koryntos

,,Kdo jede nocí a větrem zlým? To jede otec se synem svým. Hoch v rukou otce spočívá tich, Ten vroucně ho drží v pažích svých. Můj synku, řekni mi, čeho ses bál? A není tu, otče, duchu král? Ten s korunou král, ten s ocasem duch? Jen klid, vždyť to je mlhy pruh. Jen hochu pojď, jdi se mnou tam, kde učit tě budu krásným hrám, kde kvítí pestré, co chceš si přát, a je zlatý matčin každičký šat. Můj otče, můj otče, což neslyšels z tmy, Co hrozný duchů král sliboval mi? Buď tiše, synku, nářku už nech, To v listech suchých větru byl vzdech. „Což nechceš jít se mnou v moji říš? Moje dcerky čekají na tě již, Dcerky v nočních tancích se pohupují A znaví tě, uspí tě, utancují.“ Můj otce, můj otce, a neviděls snad Zas krále dcery kolem nás stát? Můj synku, proč zas zmáhá tě strach? To šedé jsou vrby v černavých tmách. „Ty líbíš se mi, tvá postava dráždí mne též; Já vezmu tě s sebou, ať nechceš ci chceš.“ Můj otče, můj otče, on po mne už sáh´! Teď duchů král na mne ruku vztáh´! Jat hrůzou je otec, víc koně štve, V rukou tíž svírá dětátko své, Když dvoru dosáh´stěží žil, Leč v jeho rukách mrtvý syn byl. Když se zamyslíte nad goetheho básní Král duchů, tak přesně o tom je celý film, tak si to přeberte a hlavně se na něj podívejte.

Wow... Jak tady někdo řekl tento film je opravdu o děsivé prázdnotě touhy po někom po kom se vám stýská a snažíte se ho jakýmkoliv způsobem vrátit zpět, až to hraničí s posedlostí. A taky konečně vím, proč se knajpa v Olmíku jmenuje stejně jako tento film a proč tam mají Hitchcockovo vyobrazení. :o)))

A to jsem se dneska rozhodla seknout s kouřením, chlastem, braním prášků a šňupáním, pak se mi poprvé v životě dostala pod nos tahle komedie a já se při vdechování kouře z kopřivového stvolu a koštu letošní Okeny říznuté neurolem, prokládané řádnými lajnami nejmenovaného prášku na praní skvěle bavila. Někde jsem se dočetla, že je to nejvtipnější komedie v celé historii, posle nějakého průzkumu se u ní lidé smějí 3x za minutu. Já se u ní sice neválela smíchy po zemi, nepřijde mi třeba vtipnější než Žhavé výstřely, ale i tak má něco do sebe.

Nemám srovnání s první verzí této hry a hned na začátek musím podotknout, že pan Donutil nikdy nepatřil mezi mé oblíbence, v této hře vypadá i svým chováním připomíná přitepleného hippiesáka, ale právě z toho důvodu se mi hra líbila převelice a scéna s pudlíkem, ehm pudinkem byla naprosto geniální.

Pro ty kteří čekají, že budu kritizovat, nebudu, mě se to očividně líbí. Ani nebudu vytýkat tvůrcům tu skrytou reality show, oni samotní to nazvali dokumentární komedie a to sedí jak poklice na hrnec. Mým nejoblíbenějším párem jsou Isabela a Lukáš, sice vzhledem k italské domácnosti, jim nedávám moc šancí na delší partnerský vztah. Nevadí mi, jako většině, že slečna Isabela, byla pornoherečka, nó a že se uměla ohánět. :))) Navíc pokud dokáže finančně zabezpečit sebe i partnera který nemaká a svoje děti, tak smekám klobouk před touto dcérečkou, no holt kdo umí, umí a zřejmě jí to i dobře vynáší, což se v Čechách neodpouští. Další páreček pod čepec, teda pod pantofel Zdeňka a Ondřej. Nejinteligentnější pár celého dílu, který dostává od toho druhého jedince na svoje názory nějakou zpětnou vazbu. Žel bohu, na mě působí tak chladně a rezervovaně, jako dva robůtci, kteří mají v hlavě čip morálnosti, ale skrz tu svoji morálnost, postrádají absenci citů, jako je šílená zamilovanost, působí chladně, vypočítavě a odměřeně. Nevím, jestli je jejich víra bigotní, nebo není to je ostatně jejich věc. Podle mě jsou všichni tihle novodobí křesťané přehnaně radikální, neodsuzuji je, ale prostě je neumím a ani nechci pochopit, to přiznávám zcela otevřeně. No a třetí podpantoflák, tedy pár jsem chtěla říct Běla a Jaroslav, co dodat klasická česká famílie Homolkovi hadr. Ze svého okolí znám hafo podobných jedinců a už jen z toho důvodu budu věčně single. Hned na začátek se musím zastat Běly je očividné, že jsou si se svojí tchyní podobné jako vejve vejci a proto se tak nesnáší, mamička si mohla svého fouňu dirigovat do sytosti tolik let, tak jí teď holt vadí cizí narušitelka, navíc je to prototyp tchýně, které by vadila i jakákoliv jiná snacha. Na Jardovi je opravdu vidět, že je to rozený podpantoflák a to vedení potřebuje, takže holt stará královna musí předat žezlo mladé královně, aby ta poté mohla do sytosti panovat nad jardovými pozemskými statky. Na vždy svoji se mi opravdu líbí a chápu tvůrce, že se jim v dnešní době nepodařilo sehnat ani jeden normální pár, je to nedostatkové zboží. Svůj komentář bych zakončila krátkou modlitbou, pane bože, nedopusť, abych se v příštím životě narodila, jako bigotní křesťanka a dej ať je ze mě v příštím životě vilná dobře placená porno star. How

,, Chlast, prdel, nasrat, holky. " Chlast, chlast, chlast, chlast. Nasrat, prdel, nasrat, holky."

Není ten film náhodou o mě???Dina se zamilovává do špatných mužů, chce ty co před ní utíkají a ty co ji chtějí, před těmi zas utíká ona. Navíc ty hrátky se smrtí, no a kdyby už nic tak krásná příroda a krása této malinko vykulené herečky mě dostala, tak nějak si představuju ideální ženu a ani mi nevadí, že filmek trošku připomíná Angeliku, nebo Scarlett. Dina má narozdíl ode mě výhodu, že ten její vyvolený se neustále vrací a zachraňuje ji. Já se musím pořád zachraňovat sama před světem a hlavně sama před sebou.

Viděno s mýma důchodcema ( rodiče) v jednom malém kině na Vysočině. Milí důchodci měli promítání zdarma, jako osvětu. Na začátek musím podotknout, že má matka sjebla okamžitě u vstupu pokladní, která se mě jakou jedinou platící návštěvnici pokoušela nenápadně obrat o 10kč jako nevědomou diškréci. Takže důchodci se uměj ozvat pokud jde o prachy, holt někdy jim to bohužel déle trvá. Zatím co u mě dokument zabodoval, překvapivě důchodcům v sále moc neimponoval a po skončení se začali trumfovat v tom, kdo z nich zažil ještě horší chování a podle bulvárního Plesku, kontrolovat, které ze šmejdů znají osobně a v závěru se domlouvali na tom, na jakou akci pojedou příště. Podle mě tomu nepřispěli moc vybraní účastníci dokumentu pán a paní, kteří v každém záběru pili pivo a další paní, která působila hodně senilně, prostě u mých přísedících nevzbuzovali takovou důvěru a respekt, jako samotní šmejdi. Navíc přiznejme si to, ale pro naše české důchodce jsou takovéhle akce jedinou možností, jak zaplácnout svůj volný čas a holt je to pro ně levné, takže si sice nechají půl dne vykecávat díru do hlavy, aby se pak na půl hodiny jukli na zámek, na který by se za tu cenu opravdu samotní nedopravili, navíc představte si sebe v důchodovém věku, sexuální choutky, už před 20 lety odvál čas, jste rádi, když ten svůj protějšek vidíte 3 krát deně u dlabance, u kterého pro jistotu klopíte zrak do talíře, protože si nemáte co říct, nebo holt už ani protějšek nemáte, protože si už prdí do kytek, jako většina vašich přátel. Takže vyvstává otázka, jak zahnat nudu. Takže holt vyrazíte a ještě si k tomu jako dárek přivezete uherák k véče. No a jak líp si okořenit nudný den, než hádkou s lidma, které neznám, všimla jsem si, že u některých důchodců je to už koníček, nejen že na chvilku vypadnou ze stereotypu a samoty, ale někteří se dokonce vyžívají v tom, že se můžou kolektivně přít. Moji rodiče, protože jezdili docela často, se snažili upozorňovat na to, že když tam něco vyhrajete, tak to holt několikanásobně přeplatíte, ale někteří jedinci se s nima byli schopní ještě pohádat, že to tak není a v závěru si odnesli nějakou blbost za 30 tyček domů. Moji důchoci tvrdí, že jsou proti šmejdům odolní, ale občas nám doma taky přistane nějaká kardinální blbina, jako parní čistič, který sice krásně páří, ale není s ním co čistit, nebo vysavač, který sice vyklepe prach, ale drobky na povrchu koberce, jsou mu absolutně lhostejné. Takže to není jen o tom bojovat proti šmejdům, spíš by to chtělo najít pro důchodce nějaké smysluplnější volnočasové aktivity, tam je zakopaný pes. V cizině chodí důchodci na golf u nás chodí dřepět na prodejní akce, protože si holt golf nemůžou dovolit.

Bože to byl, ale blbej film, nejzajímavější ze všeho pro mě byl oficiální text distributora, podle kterého jsem čekala úplně něco jiného. Kontroverzní film, kde prosím? Film, který postrádá veškerou dramatičnost, mrtvoly sice na každém kroku, ale nikdo je nepostrádá, nikde žádný náznak pátrající policie, nějaké chyby z řad těch dvou vidláků. Film se bohužel nemůže vymlouvat na starší datum narození, protože i u obyčejných českých filmů typu Smrt stopařek a Černá punčocha, jsem byla daleko víc vtažena do děje. Tady jsem celý film chtěla znát konečně odpověď na otázku proč??? Která zůstala nezodpovězena. Postavy jsou tak oploštělé, že to už ani víc nejde, není tam žádná psychologie, kdyby třeba vraždil jen prostitutky, které byly vizuálně podobné jeho máti, to bych i chápala. On si tam v naprostém klídečku vraždí lidi na počkání a nikdo si toho nevšimne, ještě když mrtvolky jsou vždycky někde pěkně na očích, hmm tak to jo.Navíc samotná postava Henryho je tak nemastná a neslaná a všechno to v celém kontextu působí nemastně a neslaně, že i kdyby tam vyvraždil celé město, bylo mi to úplně buřt. Navíc nechápu, proč nejdřív zachránil tu sestru druhého pošuka a pak jí zabije taky, to je mohl ksakru zabít rovnou oba, protože mi tam fakt neštimuje to, PROČ by ji zabíjel. Když tady někdo psal něco ve smyslu, že jinak vraždil lidi, kteří si o to koledovali, tím že venčili psa v noci, zastavili v noci, aby někomu pomohli nebo stopovali. No jestli tohle někdo považuje za tak špatné chování, že si za to zasloužili umřít, tak to musí být někdo dozajista podobný Henrymu. Pač, kdyby mě měl klepnout po květáku někdo po každé, když venčím psa, nebo stopuju, byla bych tak milionkrát mrtvá. Navíc definice charismatický samotář, tenhle maník nebyl ani charismatický, ani samotář a pořád mi v té mé mozkovně vrtá hlavou proč, proč zabil tu poslední??? Prostě jsem od tohodle filmu čekala nějakého chlapíka v letech, který bude bydlet v té své garzónce stylem sám si vařím sám si peru a o nedělích se bude potloukat po Jů es ej a vraždit nenápadně lidi.

Zatím jsem sice viděla jen začátek tohoto filmu, ale ten mě přinutil sehnat si díl první, takže snad se mi podaří tenhle díl v blízké době dokoukat. První co mě napadlo, že toto fantasy, co se lidského světa týká svojí barevností a podobným retro stylem připomíná seriál Řekni kdo tě zabil, nemůžu si pomoct i když tady mě děsila nesympatičnost všech postav. Za to mě na první pohled zaujal svět skřítků, vždycky mě zajímalo co se děje v trávě, když jsem si jako malá mohla představovat, co to hemžení malých potvůrek v trávě asi znamená a hrozně mě tu zaujalo, jak letěli na berušce. Kdyby mi bylo kolem 10 let, asi bych také seděla s hubánkem otevřeným dokořán, ale i ta malá znalost zeměpisu, postačila k tomu, aby to na mě společně působilo hrozně rušivě. Nechápala jsem, proč jim úplně běžně po zahradě kdesi v Émerice, běhá parta dvoumetrových negříků v bederních rouškách, úplně bez povšimnutí a učí malého všeználka, jak splynout s přírodou, to jsem nedokázala překousnout. Nechápala jsem proč Minimojové přesídlili z Afriky do Émeriky, když je stejně nikdo nevidí, proč radši nesituovali celý příběh do Afriky kam by jel Athur navštívit svého dědečka a babičku, prostě pro mě jako odrostlejšího chovance (teda uživatele) těchto stránek, to bylo těžce uvěřitelné. Otci a máti malého Arthura, bych povinně zalepila pusu náplastí, to byla hrůza jaké perly z nich padali.