smrt.ka

Heath potěšil, spousty jiného je mi trochu líto, Spielberg byl zase roztomilej. Byl to docela příjemnej a uvolněnej ceremoniál, i když těm evropským se nic nevyrovná. A ať žije Sacha a jeho odvaha!

Jestli je Fanny a Alexandr hlavní chod, pak jsou tříhvězdičkové filmy jen levné koření. Mám pocit, že jsem viděla víc filmů, než jeden a ještě jsem si na cestě z kina přečetla pár kapitol nějakého podivného románu neznámého autora. Ačkoli sledování tohoto filmu nemělo moc co společného s relaxací, ba ani s nějakým "užíváním si", nemůžu tenhle film dostat z hlavy. Zkrátka je to dílo, které člověk musí vnímat, věnovat mu na těch několik hodin všechnu svou pozornost a čekat, že se mu film odvděčí uměleckým zážitkem, já se dočkala. Jeden z nejlepších a nepodivnějších filmů, jaké jsem kdy viděla.

Natočit parodii je skutečně složité. Ale sklouznutí vážně míněného filmu k parodii je sakra snadné. Renée mě zklamala, přes to je jeden z důvodů, proč zvyšuji hodnocení.

Nebyly by to čtyři, ale nových nápadů, netradičních životních příběhů a Lisy Kudrow si cením.

Dávám tři h. s (velice!) těžkým srdcem. Nebýt mého oblíbeného Ledgera, byly by to nejvíce dvě, ale... první polovina byla (sama se divím, že to píši) skvělá. Byla vtipná, působila spíš jako parodie, nesla se tak lehce a docela nenásilně, člověk měl pocit, že v tý pitomý americký střední je a tentokrát mu bylo jedno, že se ocitl mezi blbcema, protože viděl Kat, která si z toho nic nedělala. Například role černošského profesora mě tak potěšila, že jsem začala věřit, že půjde opravdu o něco lepšího, než obyčejnou romantickou komedii z americké střední. Ona úchylná ženská se svým notebukem se mi také líbila, byl to holt skvělý a poměrně originální začátek s o dost horším koncem (respektive druhou polovinou), která už byla žel bohu ohraná, nudná, kýčovitá, nevtipná a klišovitá. Nezměnili náhodou v polovině režiséra nebo dostal scénarista v polovině psaní scénáře infarkt?

Tak konečně jsem viděla Kubrickovu Lolitu! A jsem zdrcena! Herci byli úžasní, Charlotta byla mnohem hnusnější, než v remaku s Ironsem (tím se myslí přirozeně i lepší), atmosféra byla skvělá a Quilty se mi zde také zdál mnohem mnohem lepší, než ten "pozdější" Quilty, ale Lolita pro mě znamená něco jiného. Kdo četl Nabokovu Lolitu, musí vědět, co mám na mysli - kde je v Kubrickově Lolitě ta smyslná, hříšně nevinná "nymfička", která si umí tolik s Humbertem hrát? Kde jsou ty odporné hrátky, všechny ty věci, které udělali na chvíli z Nabokova pedofila? To, o co v Lolitě má jít jsem našla v remaku, i Irons coby Humbert a taktéž Swain coby Lolita se mi zdáli mnohem věrnější předloze. Vím, že zde hraje velkou roli doba, kdy byly jednotlivé snímky natočeny a proto je možná srovnávání "hříšnosti" trochu nespravedlivé vůči Kubrickově Lolitě, ale nemůžu si pomoci - Lolita vyvolala ve své době sakra velký humbuk, především tím, jak otevřené dílo to bylo. Zde se ptá Humbert Lolity "Řeklas ji o nás?" a já se ptám - o čem? Když ale druhá Lolita ukazuje Humbertovi "Ironsovi", co za hry hráli na táboře, cítím ty samé smíšené pocity, jako při čtení knihy.

David Lynch je přece malíř. Wild at heart je slušný obraz, vlastně je neuvěřitelně zábavný. Ale to, proč si podle mě zasluží 5 h. je v detailech, ne v samotném celku. Laura Dern se mi tady přestala po Modrém sametu protivit, dokonce se mi zde líbila. Dafoe a Diane Ladd byli neuvěřitelní! Scéna, kde si Luly matka "maluje" celý obličej rtěnkou, byla pro mne vrcholem filmu a scénou tak silnou (a skvělou!), že na ni dlouho, možná nikdy nezapomenu. Ty řečičky o hadím saku, individualitě, vztazích s rodinou a jejich zvláštně silné lásce byly hlavním pohonem filmu, který se lehce line až ke konci. A konec byl navíc překvapení. Ps: Ovšem největším překvapením pro mě bylo, jak málo byl Wild at heart šílený. Nebo, že bych si už tolik zvykla?

Dávám 5 h. a ani o chlup míň. Nemůžu se ubránit srovnání s Hotelem Rwanda, zkrátka mají tyto dva filmy dost společného (skvělé herecké výkony, absurdní tragické příběhy, velké oběti, dramatickou hudbu, úžasnou výpravu,...). Čekala jsem skvělý film, ale dostala jsem ještě něco lepšího. Těším se, jestli bude pan Macdonald pokračovat v podobném stylu, protože pustit se do něčeho jako je Poslední skotský král si určitě žádalo spoustu odvahy, smysl pro detail a hlavně velkou dávku pochopení. Smekám před Whitakerem i McAvoyem, smekám před Posledním skotským králem.

Nevím, kolik kouzla by tento film ztratil, kdyby jsme ho nesledovali s vědomím, že se jedná o "druhou světovou válku, která skutečně existovala" a "příběh W.S., který se opravdu stal". Nemá ale cenu si asi takové otázky pokládat, film je to zkrátka povedený ( a samozřejmě zároveň zrůdný). Myslím, že se může směle zařadit mezi ty nejlepší filmové adaptace, jaké byly natočeny.

Byly by to čtyři, byly by, jenže nebudou. Vadila mi ta roztěkanost, člověk se v ní lehce ztratil a najednou nevěděl, co je vlastně hlavním tématem. Pro mě, jako pro blázna do klavíru to byl ovšem zajímavý filmový zážitek s malou dávkou násilí, absurdit a humoru. A Duris byl samozřejmě také zážitek. Možná to chtělo víc důrazu - víc orientace na to "podstatné" a z ostatního opravdu udělat jen to ostatní. Nápad i herecké výkony jsou ovšem skvělé a napůl tragický - napůl komický konec se také vyvedl.