Recenze (232)
Dokonalý trik (2006)
Christian Bale se mi zalíbil víc jako rozporuplný kouzelník, než Batman. Herecké výkony skvělé, vkusná hudba a děj, který mě nepřestal bavit ani na chvilku. Mimoto jsem se v tomhle "učesaném" filmu dočkala i na pár minut charismatického Bowieho, krásných "triků" a také jen tak mimo řeč vyřčených filosofických otázek a - co víc - odpovědí.
Soukromá válka pana Wilsona (2007)
Věřím, že pro někoho skvělý film. Můj šálek čaje to ale nebyl. Ovšem peněz za lístek do kina nelituji; viděla jsem přece zase po čase Toma, Julii a z tamních rádií uslyšela Bowieho Fashion, to bylo milé.
Tráva (2005)
Ze začátku jsem se ptala sama sebe - "co to sakra je! Kam jsem se to dostala!?" Ale hned, jak začala vyvíjet "situace", všichni se tak nějak pozabíjeli a já se nemohla rozhodnout, jestli je to vrchol nevkusu nebo umění, jsem se neuvěřitelně bavila (tém spíš, že jsem na filmu byla v maličkém mimopražském kině, kde se mnou seděla už jen hrstka pochybných lidí). A písně, jež znějí jako sladké lovesongy, jenž ale nejsou věnované nikomu jinému, než trávě!! mi uvízly v paměti ještě na dlouho. Nakonec jsem tedy shledala, že je to umění.
Jen trošku štěstí (2006)
Tohle vážně někdo dokoukal do konce? A dobrovolně?
Pearl Harbor (2001)
Amerika opět (a dokonce se ani netváří, že je tomu jinak) vychovává nové americké vojáky bohatě zaplacenou reklamou na americkou army. Sexy herci, sexy příběh, sexy Amerika = strašně sexy podívaná. Možná se vykašlu na sledování filmů a odjedu za oceán.
Dům u jezera (2006)
Zajímavý a tajemně přitažlivý nápad byl utopený pod kilogramy patosu a přeslazenosti. Možná, že kdyby S. Bullock vystřídala nějaká mladá, trochu ošklivá studentka cestovního ruchu, dopadla by finální scéna trochu zajímavěji.
Návrat idiota (1999)
Krásný, lidský příběh s příjemnou hudbou a hezkými obrazy. I herecké výkony - především se mi líbil Liška s Langmajerem, byly velice dobré. Ale něco málo mi tam ještě přece jen chybělo.
Once (2007)
Něco na tom filmu asi bude, že jo? A mě se ani nechce rozebírat CO vlastně, protože to něco, hudba a originální námět mluví samo za sebe.
Tajemné okno (2004)
Já ani nevím, kde jsem vzala ten (falešný) dojem, že to mě čeká SKVĚLÝ film, protože vážně nečekal. O to víc, jak jsem se těšila, jsem byla zklamaná. Režisér měl přitom k dispozici krásné romantické a zároveň ponuré místo, dobrou předlohu oblíbeného "mistra hororu" a v neposlední řadě skvělého Deppa, který mě naštěstí nezklamal. Ani ostatní herci nebyli špatní. Filmu, jehož záměr a konec ale dokážu odhadnout už po čtvrt hodině filmu ale nemůžu dát víc než tři h.
Smrtonosná past (1988)
Sama se až divím, jak tenhle film miluju. Především zásluhou dokonalého Rickmana, jehož Hans je jednou z nejubožejších a nejzábavnějších záporných postaviček zároveň. A navíc je to film, u kterého jsem se zasmála, což je věc u mě zcela nevídaná. Hohoho!