Eleanor05

Nedokážu si představit, že se na tohle dívá nějakej chlap. :D Pokud se k Cizince dostal omylem, tak po prvním díle končí. Totální červená knihovna, totálně černobílé postavy (kladní jsou super hodní, zlí jsou super zlí), totálně nepravděpodobné reakce (v 18. století ženská držkuje na chlapy a jim to nevadí, občas ji lehce napomenou, aby se neřeklo). V některých dílech se děj neposune vůbec dál, a přes to se na to pořád dívám. Asi proto, že mám ráda historické filmy a seriál s tématikou Červenokabátníci vs. Skotové jsem ještě žádný neviděla, naneštěstí se zde historie až tak často neřeší, zato milostné eskapády ano. Hudba je hezká, hlavně znělka seriálu, méně hezký je ten šílený skotský přízvuk, popřípadě Gaelština. No uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, ale jsem asi jediná divačka, která u toho zůstala, a přes to furt doufá, že se Claire vrátí k Frankovi, místo aby zůstala s tím "po všech stránkách dokonalým" Jamiem. :) PS: Je docela vtipné, když jediná zábavná a dobře zahraná postava, je hlavní ultimátní záporák - sadista, kterého by měl každý nenávidět. Zcela chápu nominaci na Zlatý Glóbus pro Tobiase Menziese za tuto roli, a doufám, že bude v budoucnu hrát i v něčem kvalitnějším, než je tahle telenovela. (Já vím, je ve Hře o trůny, ale jeho postava se vyskytuje jen v pár dílech).

Tohle už není jenom dobrý - tohle je výborný! Konfrontace v minulosti s vlastním otcem, kdy mu syn vyčítá dětství, to bylo přímo skvělý. Až na ten zbytečnej románek s Judit Bárdos tenhle díl neměl chybu. No, teda stopáž by mohla být delší!

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it…I had time, but I did not know it…and I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three…" Ono, když s nějakou postavou prožijete tolik hodin, pak je to, jako by umíral někdo, koho jste fakt znali a pokaždé, když jsem si pustila ten závěr, tak jsem brečela. Nejlepší hlavní postava AC a její důstojný a klidný odchod ze světa.

Je fakt, že je to celé takové neucelené, jsou to stále jen jakési střípky ze života jednotlivých herců za války a nevytváří to dohromady žádný pořádný příběh. Ale musím vyzdvihnout, asi i díky absenci pana Javorského po většinu dílu, dobré herecké výkony Jaroslava Plesla a Michala Dlouhého. Linie s Ondřejem Pavelkou je naopak i nadále naprosto k ničemu.

Je to čím dál lepší. V tomto momentě už lepší, než Bohéma. Minulý díl mě sice bavil víc, protože byl víc "o politice" a komunistických absurditách, ale tohle byl dobrý kriminální případ. Každopádně pro mě stále nejlepší zůstává fakt, že hlavní postava vidí svoje rodiče zamlada, a to, čím si museli procházet (hlavně matka). Je to zábavné svědectví o době, do níž by se spousta lidí chtěla zase vrátit, ale ti asi stejně nebudou diváky tohoto seriálu, ani stanice ČT1. Sympatie k hlavním postavám, tak trochu ztraceným v komunistické mašinérii, narůstá.

Vladimír Javorský je prostě úchvatný, každá scéna s ním je výborná. Problém ovšem nastává, když Vlasta Burian ve scéně není, a ještě daleko horší je, když je ve scéně jen smyšlená Lily Krallová se svým klukem. To je pak těžká nuda a nikoho to nezajímá. V tomto díle byla naneštěstí skoro pořád.

Asi takhle, na romantický film to bylo málo romantické, respektive mezi Ryanem Goslingem a Emmou Stone ani nefungovala "chemie", na muzikál tam nebyly vydařené písničky, na drama to nebylo dost napínavé a komedie to nebyla ani omylem. Takže pro mě to nedodrželo žádný z žánrů, kterými se La La Land honosí a to, co z něj zbylo, je jedna hezká klavírní skladba "Mia & Sebastian’s Theme" . Ano, bylo tam pár dobrých scén, ale bylo jich málo a od člověka, co natočil Whiplash, jsem čekala něco víc novátorského, ostrého, moderního a ne poklonu starým kýčovitým hollywoodským muzikálům. A pokud už musel točit muzikál o lásce, pak bych brala spíš něco ve stylu Moulin Rouge, kde hlavní protagonisté mají charisma, umí výborně zpívat a lásku mezi nimi člověk naprosto pociťuje. Tady to byl pořád "jenom" Ryan Gosling se svým flegmaticky vyrovnaným výrazem v obličeji a Emma Stone, která na mě působí, jakoby se každou chvíli chtěla rozbrečet. No nic. Jedno hezké klavírní vystoupení ještě nedělá dobrý film.

Je to už prostě nuda. Jediná zábavná linie, je linie Petera Quinna, coby zfetovaného bezďáka, což je trochu smutné, když vezmeme v úvahu, že Homeland býval ještě před pár sériemi jeden z nejvíce strhujících seriálů, jaké byly kdy natočeny.

Regentská éra z trochu jiného úhlu, než nám ukázala Jane Austenová. Je to docela zábavné, především díky dobrým hercům, ke kterým se ještě přidali Mark Gatiss (jako Prince Regenta ho ještě klidně mohli víc vycpat :o) a krásná Jessie Buckley. Zatím pořád čekám, co se z toho vyvine a docela by mě zajímalo, jestli byla skutečně Královská Východoindická lodní společnost tak mocná, jak ukazuje tento seriál.

OBSAHUJE SPOILERY! Pokud přiletí na planetu Zemi emzáci s tím, že budou potřebovat za 3000 let pomoct, a že lidstvu něco předají, aby jim v budoucnosti pomohlo, proč obdarují jen jednoho člověka? Jak jim za 3000 let ten jeden člověk pomůže, když už nebude žít? A jak jim pomůže lidstvo, když od nich nic neobdrželo? Pokud vám emzáci předají jazyk, díky kterému můžete vidět do budoucnosti, protože dokážete čas vnímat nelineárně, můžete pak tu budoucnost změnit? A pokud svou budoucnost změníte, jak to, že jste viděli to, co se nikdy neodehraje? Pokud je budoucností víc, třeba nekonečně mnoho, proč vidíte pořád jenom jednu? A pokud budoucnost změnit nelze anebo ji změnit nechcete, není daleko větším darem, že lidé čas vnímají lineárně a svou budoucnost neznají? Takže bylo to, co emzáci předali Louise, vůbec darem? Potřebovala bych odpovědi tvůrců alespoň na tyto otázky, abych mohla změnit své hodnocení. Jinak je pro mě film celkem velkým, občas i zdlouhavým, nesmyslem, který se částečně úspěšně, někdy méně úspěšně, snaží být dojímavý, aby divák díky slzám zapomněl, že celý děj vlastně postrádá logiku. PS: Doufám, že nebude Jóhann Jóhannsson za hudbu nominován na Oscara, protože to nesnesitelné troubení, které občas nahrazovalo jen řvaní alarmu (tam by se zase dal vinit spíš zvukař), já tedy za hudbu nepovažuji.