klukluka

Nechápu, na co vůbec máme policii…? Žalobce typu Dana Rizzoa sám vyřeší celej případ od psacího stolu. Koukne do telefonního seznamu a významně pronese: Spáchal to třeba…třeba…třeba tenhle. Hotovo dvacet. Je to nápor na moji nervovou soustavu. Dobře mi dělají jen ty happy endy. Jak se s tím ale srovnám, až se u nějakýho dílu žádnýho nedočkám..? PS.: Pro Arsenal83- Posledně jsem na tebe byl zbytečně hodnej. Chlape, ty máš vážnej problém. Jsi rasista a skrz tuhle diagnózu si nevidíš na špičku nosu.

Mě tenhle seroš rve na kusy. Borec stráví v džejlu 28 let, přitom ho mohli pustit domů už druhej den. Přál bych tomu pokřivenýmu prokurátorovi Rogeru Kingovi, aby mu to někdo vrátil na potomcích, aby si jeho rodina musela projít něčím podobným. Kecám. Ve skutečnosti si přeju to, o čem v této epizodě mluvil ten rozumnej návladní: aby ve vězení nekončili nevinní, a aby se trestům nevyhli skuteční pachatelé. P.S.: Pro Arsenal83- není jedno, na kom je pácháno bezpráví? Jde přece o obecně závadný princip a ne o barvu kůže..? V USA jsem nebyl, ale předpokládám, že černoši jsou u soudu daleko zranitelnější, proto u nich bude procento nevinně odsouzených o řád vyšší, než mezi bílými. Jasně, když se mi teď i na začátku dalšího dílu objevil black man, trochu mě to zklamalo, ten jinak výbornej pořad si tím ubližuje, protože na něj pak hodně diváků pohlíží podobně kriticky jako ty, ale v mých očích mu to neubírá nic na kvalitě. Pořád se bavíme o nespravedlnostech, o absenci morálních zásad a svědomí, ale jak jsem dnes s překvapením zjistil, i o naší nedokonalosti a zradách, které na nás může páchat náš vlastní mozek.

Znovu jsem v jednu chvíli pocítil tak neskutečně silné pohnutí… Výborná filmařina! A extrémně silnej a varovnej příběh. O tom, jak nás mohou totálně zradit naše smysly. Za střízliva- bez alkoholu, bez drog, nemůžeme se plně spolehnout ani sami na sebe. Neuvěřitelnej příběh o tom, že ani pět korunních svědkyň ve shodě ještě nemusí znamenat, že se nespletly. Ufff…

I když jsem se při sledování téhle dvouhodinovky (jsou to 2 díly) občas trochu ošíval (fakt to bylo dlouhý), tak mě ve finále emočně rozsekal ten konec. Žasnu nad tím, že z Folsomu vyleze po 20-ti letech vyklidněnej, slušnej člověk. Asi moc koukám na filmy a minimálně ve většině z nich by to tak rozhodně nebylo. Ven by se dralo potetovaný, osvalený, omezený, hrubiánský zvíře, aby škodilo a škodilo. A tahle podvědomá představa většiny z nás může být dalším důvodem, proč se neženeme do náprav možných starých křivd. Respekt Frankiemu, že se tak liší od tohoto mýho lacinýho předsudku. A respekt té advokátce. Úplně jsem zapomněl, že se ta práce dá dělat i takhle.

…no a když pak náhodou zjistíme, že jsme se opravdu spletli, tak jednoduše otevřeme bránu a pustíme je ven. Po 15ti, 33ti, 35ti letech… Who cares? Sere pes. Ten pan Harward, který hnil v kriminále nespravedlivě 33 let, měl podle těch pár vět, které jsme od něj slyšeli, úžasnou povahu. Tolik pozitivity, místo aby jen nenáviděl všechno a všechny… Máte můj obdiv, pane.

Tohle je jiný kafe, než Záznam doznání, kterej jsem tady nedávno vztekle hejtil. Myslíš si, že zavřeli nevinnýho? Tak to nejdřív dokaž, a teprve potom o tom toč dokumenty na Netflix. A tady to tak je- nade vší pochybnost víme, jaká je pravda a kdo může za to, že se musela roky krčit někde v koutě. Žádný spekulace, domněnky, předtuchy, předsudky- jen a pouze důkazy a přiznání. Výborný. A děsivý. Tolik nešťastnejch, kvůli pár zabedněncům.

Je to milý, je to pohlazení. A pár nápadů vážně libovejch (příkladně děda na mopedu).

Jak píše hodně z vás- není to špatný. Podle mě je to totiž prachbídný. Dramatický situace vycucaný z prstu, nesmyslný vedlejší linky, šedesátiletá vyžilá Fosterka coby neodolatelná samice, řídkej, utahanej děj zahuštěnej příšerama bůhvízjakýho světa… A fakt by mě zajímalo, kde se tam ta její ségra mohla utopit na otevřeným moři..? To se podle mě ale prošla... Nechybět už jen 2 díly do konce, tak to zabalím. A myslím, že to i udělám, je to ztráta času.

Kern s Vančurou by rozsvítili každou didžinu. A paní Zlatohlávková je zlatá. Paní Špinare, běda ji exkomunikovat.

Takovej T.S.Garp v sukních. Na ploše čtvrt století sledujeme život aspika Olive, která se všem náhodným lidem okolo jeví jako semetrika. Výjimkami jsou dva chlápci, kteří ji měli čas poznat a nakoukli pod tvrdou, nepřístupnou slupku. Bohužel netuším, co tam pro sebe objevili atraktivního, ale jeden si ji i vzal a druhej o to usiloval. Postupně ale sešli ze světa a Olive zůstala na světě sama jen se svou bubákovskou povahou. Ber, nebo nech být. Kvalitně odvedená filmařina, ale v pošmourným únorovým dni tohle vidět nechceš, na to ti stačí zrcadlo.