kraval

Dle mého názoru je Mary a Max nejlepším animákem vůbec a to nejen pro jeho neskutečný mimoumělecký přesah (takových animáků je víc). Elliotovo dílo se však může pyšnit (kromě skvěle vyprávěného smutně komického příběhu) také skutečně jedním z nejhezčích a nejoriginálnějších filmových vizuálů (a to především v konkurenci dalších snímků nepocházejících z velkých amerických studií).

Zajímavý příběh o neschopnosti bohémských muzikantů starat se o vlastní dceru, v němž jde především o dobrou kameru, osvětlení a skvělou hudbu. Film je rozhodně více výpovědí příběhu někoho z daného prostředí než nějakým voláním po zákazu drog, hudby a bohémství obecně, jak zde někteří naznačují.

Je za tím apokalypsa? Je onen chodec, co mi jede po přítelkyni nějakým ďáblem, jenž vyplenil vše za průsmykem? Paranoia ve filmu určitě je - a to právě v postavě Basilea, jemuž to nedá a musí se za průsmyk dostat. Scénárista to opravdu nechává na nás a celé dílo (už jen svým názvem) k otevřenému závěru jednoduše spěje - bylo by totiž nesmyslné ono tenké napětí celé smazat.

Mistři trpí tím, že se snaží (podobně jako soudobý Hřebejkův snímek Horem pádem) postihnout příliš společenských fenoménů najednou, na což má film samozřejmě omezený počet minut a především postav. Potýkáme se v něm tedy (více než s výpovědí o současném čecháčkovství) se zástupem stereotypních exotů, již se např. hned v úvodu navzájem představují podivně znějícím “ty cikáne”. Ve filmu zkrátka nikdo není normální.

Nadprůměrný film s (podruhé v krátké době skvělým kovbojem) Kurtem Russellem, na jehož začátku, kdy podlaha vrže a dveře skřípou, jsem očekával spíše detektivní zápletku ve smyslu “vše je vlastně jinak - indián zabil někoho ve stájích, ale s vězením nemá nic společného a žádný únos se vlastně nekoná”, pročež mě pravděpodobně přímočarost druhé části poněkud zklamala. V ní nejprve oheň plápolá a pomalu se (vedle až příliš melodramatického hudebního podkladu) rozeznívají rolničky, pak je ("nečekaně") zabita nejschopnější a nejméně sympatická postava v jedné a najednou někdo vyvrhne chlapa, aby o chvíli později téměř všechny zachránil muž s berlí, jenž se opozdil, protože (ačkoli byl varován, že mohou všichni přijít o koně) všichni přišli o koně.

Očekával jsem dobře zvládnuté existenciální drama a také jsem ho dostal. Skvělé obrazy, skvělá hudba, výborný představitel hlavní role a kvalitní scénář. Bohužel (snad jen díky malému počtu hodnocení) nízký rating, přitom jeden z nejlepších snímků Karlových Varů 2014.

Nikdy nezapomenu, jak se po sobě návštěvníci kinosálu po skončení prvních promítaných čtyř dílů na karlovarském festivalu koukali, jestli náhodou producent HBO třeba nemyslel vážně svůj vtípek, že nám to tedy pustí celé, protože nejen já jsem měl chuť první sérii celou dokoukat. Seriál vskutku vyniká svojí filmovostí (a tedy rozpočtem) - od kamery přes střih, scénář, zvuk až k hereckým výkonům jde skutečně o precizní práci. A ano, je pravdou, že kromě toho, že je druhá série v mnohém jiná, je i celkově o něco horší než ta první.

U této série mi jen nejde na rozum, proč nejsou filmy označené za akční komedie.

Jagten je nejlepší film, který už nikdy nechci vidět. Opravdu. Vše v tomto filmu je perfektní - tak perfektní a tak silné, že jsem se nemohl po jeho konci dlouho vzpamatovat a byl plný hořké frustrace, kterou jsem si chtěl někde vybít (což není právě má obvyklá nálada). Výtečné nervy drásající drama, které se bohužel nikdy nestane mým oblíbeným filmem.

Neskutečně zábavný a zároveň drsný film mě nadchl již při čtení námětu, jehož potenciál snad ani nešlo nenaplnit. Již úvodní záběry na konvoj pozorovatelů jsou předvojem k rozehrání pořádné (a často absurdní) tragikomedie. A ačkoli je samozřejmě dopředu jasné, jak se bude vztah pozorovatel-domácí vyvíjet po počáteční netečnosti, s chutí se na ten průběh podíváte.