Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Krimi

Recenze (78)

plakát

Rick a Morty (2013) (seriál) 

Přes první mírné rozpaky u prvního dílu se z toho vyklubala hravá, inteligentní a hlavně neskutečně srdeční záležitost (nakonec i včetně Mortyho hlásku). Po několikaterém shlédnutí nepřestává bavit, přesně naopak - teprve důkladně objevuji tu správnou psychologickou hru, která je tu rozehraná.

plakát

Zpátky do školy (2009) (seriál) 

Těšila jsem se hlavně na señora Changa, ale dostalo se mi mnohem mnohem víc. Vtipné, svižné a inteligentní. Baví mě pozorovat děj i vývoj postav, který je neuvěřitelně přirozený i v těch nejabsurdnějších scénách. Což je obdivuhodný fakt, jelikož seriál absurdní situace vyloženě vyhledává a dělá si srandu snad naprosto ze všech a všeho. Ušetřeno nezůstane žádné pohlaví, sexualita, vzhled, příslušnost či národnost, pohledy na svět, náboženské či politické názory, věkové kategorie, psychické i fyzické nemoci, vzdělání a společenské postavení - prostě nic. A přesto to vše jde tak nějak ladně a jeden té rozličné studijní partičce nemůže přestat fandit, ať se děje, co se děje. Postava Abeda je pak krásná třešnička a seriálové reference taky zatím nezklamaly.

plakát

Alice in Wonderland (1903) 

Krásně strašidelná atmosféra a pro fanoušky Alenky must see (s ohledem na stopáž zamítám všechny výmluvy).

plakát

Battle Royale (2000) 

Nádherně absurdní zážitek dokonale podpořenej stejně absurdní hudbou v příhodně absurdních pasážích. A jakýsi dvojí love story, jehož vývoj se dá do určité míry předvídat tak nějak od začátku, je víceméně absurdní úplně ve stejným duchu (stejně jako ten učitelův výstup na konci), takže se mu dá leccos odpustit.

plakát

Černé zrcadlo (2011) (seriál) 

Spousta potenciálu ztracená v hromadě jedné velké nudy. Náměty, které jsou často brilantní, bohužel zdaleka nedosahují svých kvalit a nestačí k tomu, abych si nechtěla vystřelit mozek z hlavy nudou. Jednotlivé myšlenky a poselství mě baví, ale provedení je mi prostě šíleně nesympatické. Snad by prospěla poloviční stopáž epizod.

plakát

Zootropolis: Město zvířat (2016) 

Roztomilá symbolická pohádka zamotávajíc se do své vlastní message o rovnoprávnosti a vlastně podtrhuje a podporuje princip, myšlenky a projevy teorie o nadřazenosti určitých ras a skupin. Nebo to je pěkně zakamuflované easter egg?

plakát

Je s námi konec? (2016) 

Úspěšný tah s obsazením Lea vzhledem na počet diváků a ohlasů. Nicméně mě jeho povídání a trajdání po světě doslova uklimbalo ke spánku, i přes nulovou únavu. Moc jsem nečekala, téměř nic jsem nedostala, gig s Trumpem to pohřbil. Možná se v druhé půlce ale kromě povídaček (čti informací, dat a faktů), které známe odjinud, odehrávalo něco zajímavějšího a přinášejícího i možná řešení. Kdo není úplnej ignorant, tak si už dávno všiml, že klima a s ním jednotlivé počasí se drasticky změnilo a stále mění. OK dobře, díky za připomenutí, ale co s tím teda mi postavičky na zemi můžeme a máme či nemáme dělat? Nechci zlehčovat problematiku, nestavím se nijak drasticky ani na jednu stranu ohledně přirozenosti klimatických změn a pokud to někoho uvědomní k tomu být jakýmkoliv způsobem šetrnější k tý naší planetce, tak to třeba smaže i veškerej footprint způsobenej natáčením. Jedna hvězda za ledního medvěda a jedna za Lea a to, že si tento počin primárně cílí zaoceánské obyvatele velkého bratra USA a těm se ty informace asi předkládali vždycky jinak a potřebují je jako sůl. Škoda nevyužitého potenciálu vzhledem k možnýmu dosahu (ikdyž ten asi nikdy nechtěl být naplněn), existují mnohem výživnější a přesvědčivější dokumenty.

plakát

Doktor Strange (2016) 

Marvelovka, co potěší nejedno očko a pohladí na duši tématem západní versus východní kultury. Žádný překvapivý vývoj se neuskutečňuje, celý příběh jede podle klasické šablony, kdy od začátku do konce tak nějak tušíte, kam se děj i postavy budou ubírat. Ve skutečnosti mi to ale požitek z filmu vlastně nijak nezkazilo. Navíc to téma východního myšlení spolu s vydařenými tripovými scénami dost potěšilo, a to i přesto, že různých mindfucků bylo na jeden celovečerák nasazeno pravděpodobně těžko stravitelné množství. Bohužel Mikkelsen jako záporák moc nefunguje, ale za to samotnej CUCUMBERTH NA VELKÝM PLÁTNĚ ala zvláštní sci-fi verze Sherlocka doktora?? Worth every penny, i přesto že odkazy na roli Sherlocka a jeho podobnost byly někdy trochu na obtíž a já se párkrát přistihla čekat, kdy nasadí jeho vůbec-nestíhám-chytat-co-rikáš rychlost hlasu a ve dveřích se objeví Arthur Dent s ručníkem kolem krku. Tento konkrétní mindfuckový crossover se však odehrává jen v mém inner světě a tak mimo mojí neschopnosti tuhle představu vypnout, to jako fanda Marvel Universe vnímám jako pozitivně fungující blockbusterovou záležitost.

plakát

Teriér (2016) 

Hledání ztraceného psíka přenesené do roviny hledání sebe sama. Hlavní postava mi byla nepříjemně nesympatická, zároveň jsem s ní ale vlastně dost často sympatizovala. Myšlenka poměrně jasná a pro mě hodně silná, přesto se mi film začal zamlouvat více až s odstupem času, kdy jsem se k němu ve svých vlastních myšlenkách několikrát vrátila a více je utříbila. Zpracování mohlo být však mnohem lepší.

plakát

Harry Potter a Kámen mudrců (2001) 

Shlédnutí prvního díl před několika lety někdy v dětství mi dodnes slouží k pochopení různých referencí a mohu se tak i já někdy zasmát vtipům svých kamarádů či dokonce sama - většinou sarkasticky - zazářit. Nic víc kromě toho, působivé vizuální stránce a jakýmsi sympatiím k Ronovi ve mně však slavný Harry Potter nikdy nezanechal. Všeobecná mánie šla hodně mimo mě a jsem jí (zatím) až příliš znechucená na to podívat se někdy znovu.