Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (109)

plakát

Bakaláři 1997 - Polobotky (1997) (epizoda) 

Fakt může být chlap tak hysterický u nákupu bot? S chutí bych Zavřela propleskla za tu scénu, jak malej Jarda. Ale možná by to chtělo proplesknout víc lidí kolem, aby se vzpamatovali a hráli. Ivana Chýlková dáva ze sebe víc i v reklamě než tady.

plakát

Sedm a jedna noc (1997) (TV film) 

Nemyslím, že bych chtěla, aby babička jednou vyprávěla mým dětem zrovna takové věci. Jeden ze slabších bakalářských příběhů. Valerie Kaplanová rozhodně není typ laskavé, moudré a poetické babičky, která tuto povídku měla vepsat do srdcí diváků.

plakát

Samozvaný host (1999) (TV film) 

Příběh nic extra, vedlejší role hodně slabé. Nic převratného, ale Simona Stašová výborná, jako vždy. Jen si ji v krátkometrážních věcech nějak moc neužiju, opravdu hluboký charekter postavy, který jí dá, se nestihne projevit.

plakát

Anna ze Zelených vršků (1985) (TV film) 

Jen málokteré knižní předloze se dostane tak věrného televizního zpracování jako tomuto snad neznámějšímu dívčímu románu. Mírný odklon tu a tam nikomu a ničemu neubližuje, jak to někdy bývá. Vynikající výběr herců, postavy téměř identické s tím, jak jsme si je v dětství vysnily. Nejen Anna, ale i ostatní - stačí, když se podíváte na fotky v galerii, nemusíte se dívat na jména a je vám hned jasné, kdo je kdo. Tak jako v knížce, i tady mám nejraději Marillu. Nádherné kanadské scenerie, příjemná hudba, všechno to tak nějak spolu krásně ladí. Ze všeho čiší něha, klid, teplo a pocit domova stejně jako z knížky. Nedovedu si představit, že by kterákoliv vteřina měla být natočena jinak. Která holka nečetla alespoň první díl, neměla plnohodnotné dívčí dětství. Plný počet si přesto nechám pro jinou knížku od stejné autorky, kterou mám ješte o něco raději. Až se ji teda někdy Kevin Sullivan rozhodne přenést na televizní obrazovky.

plakát

Sázka pro dva (1978) (TV film) 

Nejhezčí na všem je romantika zimní Malé Strany, i se Štěpánovským mlýnem. Marta Vančurová s Oldřichem Kaiserem by byli docela hezký párek. S příběhem jsem se úplně ztotožnila. My sme to málem taky udělali, z legrace na apríla. Jenže mně bylo 16 (mému příteli 23) a musela bych mít písemní souhlas rodičů. Ale svatební oznámení jsme rozvěšeli po celý škole včetně sborovny, třídní a pár profesorů málem dostalo psotník kvůli skandálu na škole. Ten byl dokonán, když jsem na těláku vytáhla falešní těhotenskou průkazku. Paradoxní je, že zrovna dnes, když to dávají v televizi, se mi můj tehdejší "ženich" po mnoha, mnoha letech od našeho rozchodu ozval. Možná se na to taky díval a taky si zavzpomínal.

plakát

105% alibi (1959) 

Slušná detektivka s patřiční ponurou atmosférou a výbornou zápletkou, i když místy trošku stagnujícim dějem. Postavy jdou na kost, žádné plytké charaktery. A hlavně s vrahem není divák za 5 minut hotovej. Na mladičkého Pepu Vinkláře se moc dobře dívalo. Jana Štěpánková v 25 letech nádherně půvabná.

plakát

O modrém ptáčku (1998) (TV film) 

Pyšná princezna v modrém, místo zahradníka (nebo poupátka?) ptáček. Zavírat Simonu Stašovou do ateliérové klece pohádek na neděli je mrháním jejího času a talentu. Jen se napřahne a hned zavadí o papundeklovou kulisu. Kdyby se pořádně nadechla do své postavy, jedním dechem svalí celý ateliér.

plakát

Zachýsek, zvaný Rumělka (1990) (TV film) 

Jako pohádka doslova o ničem. Infantilní kňourání všech herců (snad až na Petra Štěpánka) a okřídlená teatrálnost nápadníků mi málem způsobily kopřivku. Ale sestříhat to na 10-15 minut a jako spoločenská satira na téma populismus a ukázka samobudovaní Kultu Osobnosti může být.

plakát

Ruleta humoru (1986) (pořad) 

Nápad docela dobrý, realizace víc než špatná. Některé scénky byly i vtipné, ale ta improvizace ve studiu... brr. Karel Mišurec rozhodně není moderátor, i "dobrý večer" musel číst z papíru, a ani se to nesnaží skrývat. U divadelních herců bych očekávala méně prkenné chování. Jako kdyby si někdo v divadle po pracovní době umanul, že budou dělat Ruletu, rychle dal zamknout všechny východy, aby mu neutekli poslední herci, pak je zavřel v kanceláři a hrála se ruleta. Všichni se tváří, jako by tam neseděli za peníze, ale za trest. A možná taky jo.

plakát

Gympl s (r)učením omezeným (2012) (seriál) 

Když pobýváte na opačné straně zeměkoule a máte na výběr mezi takovými "klenoty" jako Young and Restless nebo Days of our Lives, a pak spatříte, že doma začíná nový seriál, řeknete si - no a co, horší to už stejně nebude, a pár dílů si stáhnete. Těch pár prvních dílů mě opravdu chytlo, zejména proto, že už jsem byla hladová po všem, co byť jen zavánělo domovem. Netrpělivě jsem čekala další díly a 9 hodin časového posunu mi vyhovovalo, protože už u snídaně bylo po premiéře a na netu se objevil další díl. Jo, až tak hladově jsem na tom byla. Bestii Lenerovou jsem si doslova užívala a některé cover verze písniček byly taky poslouchatelné (scénu z Královny plesu s Krylovým Veličenstvým Katem, to si pouštím i po několika týdnech). Pak se to přehuplo do druhé série, z Lenerky se stala přeafektovaná uječená hysterická kráva, která už víc přehrávat ani nemůže, přibylo pár karitatur kantorů - polodementní Ctirad Volejník a dokonalý esesák Bachař (to opravdu něco takového jako ti dva učí na našich školách???), trapných puberťaček (např. Eva Burešová, jejíž mimika je učebnicovým případem neuralgie trojklanného nervu) a poslední hřebík do rakve byl Ámosův duch. Asi až na Danu Batulkovou, která elegantně, decentně a velmi přirozeně vplula do rozjetých vod, nová garnitura seriálu vysloveně ublížila. Pořád jsem tomu tak nějak dávala šanci, přece jen ty americký bláboly tady... pořád vítězila národní hrdost, ale když do Lenerovic kuchyně v závěru 43. dílu jako zdejší proslulé větry Santa Anas vlítla Hana Gregorová, zbytky národní hrdosti definitivně vzaly do zaječích. Abych do sebe cpala tohle - až tak hladová po domově zase nejsem.