mi-ib

SPOILER: Nesmyslnost konečných událostí v Yumě vykopalo hrob jinak velmi dobře vystavěnému ději před tím. Crowe i Bale mají pěkné role, ale charakterový veletoč, který předvede záporák Wade dost kazí celkový dojem z filmu.

První věcí, která mi vadila po celou dobu sledování, bylo to, že hlavní hrdinka nevypadá vůbec jako indiánka. Přitom všichni okolo indiáni, lovci i mimozemšťan vypadali autenticky. Taky se hodně dlouho čeká, než se začne něco dít. První půlhodina chtěla být napínavá – čekání na Predátora, ale více než to byla spíš nudná. Samotný Predátor je udělaný pěkně a i si ho máme možnost dostatečně prohlédnout. Chápu, že akční film není dokument a divák mu musí odpustit lecjaký odklon od logiky a přírodních zákonů. Ale v tomto snímku mi přišlo, že jsem musel odpouštět více než jsem ochotný. Jako jednohubka se to dá, úrovní se to pěkně vyrovná dalším filmům inspirovaných legendárním prvním Predátorem a posadí se to k ostatním do stínu nesmrtelné jedničky s Arnoldem.

Čekal jsem, že to bude náročné, ale vlastně ani tak ne. Sleduje se to pěkně a ani chvilku jsem neměl pocit, že se nudím. Byl jsem napnutý, jak to celé dopadne. Samozřejmě jsem to nepochopil. Po zhlédnutí nějakého vysvětlení na Youtube jsem zjistil, že jsem to ani pochopit nemohl. Nejsem tak nasáklý tématem a reáliemi, na které snímek odkazuje. I tak na mě film zapůsobil, ale asi k celkové spokojenosti potřebuji dobrou pointu, která tam samozřejmě je, ale natolik skrytá, že jsem ji nenašel. A to je ten důvod, proč budu hodně zvažovat, než si příště zase pustím nějaké Lynchovo dílo.

Děj filmu mně nedokázal příliš strhnout. Docela často jsem koukal na hodinky. Whoopi Goldberg a Danny Glover jsou samozřejmě skvělí. V tak vážném příběhu mi moc neseděly komediální prvky. Konec zřejmě funguje, jak má, ale vím, že pokud na to ještě někdy narazím, nebudu stát o to koukat se na to ještě jednou.

Tak tohle mi nesedlo vůbec. Skoro nic mě na snímku nezaujalo a jediný důvod, proč jsem ho dokoukal, byla nicotná zvědavost, co na tom všichni vidí a snad to přijde na konci. No nepoznal jsem to ani po konci tohoto díla. Musím si přečíst ostatní komentáře a možná pochopím, co jsem přehlédl. Chápu, že pro vyznavače čínského prostředí a kultury to může být modla, ale netušil jsem, že jich je tady kolem nás tolik.

Pacino tady exceluje a jeho role je opravdu kláda. Docela dost nudí ukecané pasáže, scéna s ferrari mi přišla přitažená za vlasy, ale nakonec to úsměv na tváři vykouzlí.

/Viděn téměř tří hodinový Director's cut/ Co je originální, nemusí být nutně převratné. Nelogičnost chování některých postav, nepravděpodobnost zápletky - že na jednom místě žijí jen zlí lidé. Kvalita obrazu na úrovni devadesátkového Života na zámku. Otravný střih, klidně i uprostřed dialogu. Jediné, co stojí dle mého za pozitivní hodnocení, je výkon Nicole Kidman, která je přesně taková, jaká má být, a za její výkon si ji mohu zase začít vážit trochu více. Já nechci sledovat takovéhle filmy a zajímalo by mě, zda všichni ti, co tu dávají vysoká hodnocení, by byli opravdu radši, kdyby vznikaly takovéto filmy s minimalistickým prostředím a tím vším jako mainstream místo těch, které odpálí dvěma nebo třemi hvězdičkami.

Hlavní postavy a scény v obchodě jsou zábavné. Dokonce to zahraje i pěkně na city, když na Vánoce nechce být nikdo sám. Jenže ta romantická linka nakonec spíš škodí. Je vlastně víceméně omezena na dialogy, které ale spíš shazují řemen jinak pěknému tempu a velmi vtipnému vyprávění.

Té délky jsem se bál. Je asi nejzásadnějším mínusem tohoto filmu. Ale přesto na mě snímek celkem značně zapůsobil. Pro mě se jednalo o možná první větší střet s tématem revoluce v Rusku na začátku 20. století. I v tomto příběhu se ukazuje, že žádná světová událost není pro všechny stejně spravedlivá. Režisér Lean byl ve své době zřejmě génius. Není těžké natočit tříhodinový snímek, ale o to obtížnější je udržet moji pozornost. A Leanovi se to povedlo.

Film beru víc než jako zábavný snímek, jako poctu těm odvážným chlapíkům. Co mi vadilo, byla roztříštěnost na děj kolem programu Mercury a testovacích pilotů na základně. Začátek se motá kolem největšího frajera mezi testovacími piloty, ale pak vlastně zjistíme, že on do posádky sedmi nakonec nepatří a jeho příběh vyzní tak nějak do ztracena. Jenže tím, jak se to tříští na dva různé objekty zájmů, tak narůstá stopáž a já měl nakonec pocit, že nejsem dostatečně vtažen ani do jednoho. Jako pocta a přiblížení toho příběhu dobré, ale žádná velká nadstavba, která by mně zarazila do sedačky tam nakonec není. Navíc je tam přeci jen malinko ta pachuť toho, že stejně byli druzí.