karnifex

Vtipné, dadaistické, nápadité - ale přece jen trochu zdlouhavé..

Zajímavý dokument, jehož kouzlo spočívá mimo jiné v tom, že byl natočen ještě před ruským útokem na Ukrajinu - díky tomu jsou mnohé skutečnosti popisovány s chladnější hlavou a tedy i objektivněji. Za jeden z nejpozoruhodnějších názoru jsem považoval vyjádření kyrgyzského imáma, který tvrdil, že v SSSR byl islám "čistější", protože nepodléhal kontaminaci radikálnějšími (v extrému teroristickými) směry.

Kdybych předtím neviděl Mouchu v kufru, asi by mé dojmy nebyly příliš pozitivní, ale takhle jsem byl vhodně naladěn a dobře se bavil. Ano, humor je to velmi podivný, ale přesto uznávám, že zařazení do žánru komedie je asi nejvhodnější. Některé scény ve mě evokovaly vzpomínky (na velmi dávno viděné) Přání smrti a hlavně horor Christine.. (Po čase ještě jednu hvězdu přidávám: film ve mě dlouho doznívá, dozrává - je silnější, než se na první dojem zdálo. Zároveň jej s odstupem času přestávám vnímat jako komedii.)

Absurdní, hravé a nesmírně zábavné. Scéna, v níž Jean-Gab uklidňuje mouchu Dominiku, oba jedouce ve starém mercedesu, který (protože jim došel benzín) za sebou na dětském kole v podobě jednorožce táhne Manu, je kouzelná..

WTF?!! Tak samozřejmě devadesátá léta nebyla nejsilnější érou ČS kinematografie, ale tohle je průšvih i na tehdejší dobu. Měl ten film vůbec scénář? A pokud ano, četl ho někdo z účinkujících? A proč herci, kteří v jiných filmech byli schopní podat slušné výkony (s výjimkou Kačera - ten byl špatný vždycky), tady působí hůř, než spolek provinčních amatérů? Na druhou stranu, některé záběry byly nádherné a hudba příjemná - ale film není fotografie/soundtrack, a musí se hodnotit v rámci své kategorie. Devadesátky opravdu čekají na důkladné sociologicko/historické zpracování - doba, kdy bylo možné "všechno", ale uskutečnilo se většinou jen to blbé..

Ano, možná je to gejzír šílených nápadů, ale mě to děsně nudilo..

Velmi depresivní dokument. Na konci snímku překvapivě upřímná slova ředitele muzea v Uherském Brodě.

Naprostá bezútěšnost pozdně socialistického maďarska (ještě umocněná slovenským dabingem). Atmosféra občas připomene filmy Bély Tarra, ale bez jakéhokoli přesahu, samozřejmě.

Havárie vlaku byla dobrá. Ale jinak přeslazené, kýčovité a nudné.

Film lze rozdělit na dvě poloviny: ta první byla vynikající (za mě za 5*****). Vtahující akční úvod, poté seznámení s jednotlivými protagonisty, plánování a příprava akce a její samotné provedení (to asi patří k vrcholům filmu: při scénách v domě narkobarona jsem napětím ani nedýchal) - vše výborně natočeno, zahráno, se skvělou atmosférou a rysy antické tragedie. Druhá polovina už je výrazně slabší (pokud si nechcete zkazit celkový dojem, doporučuju vypnout ve chvíli, kdy se s pěticí dobrodruhů rozloučí hlavní hrdinka - pak už jde film s kopce). Děj se postupně rozmělňuje, napětí se vytrácí, začínají se objevovat nelogičnosti a zbytečné komplikace. Naprostým zklamáním pak pro mě byl konec, který jakoby vypadl z nějakého romantického filmu nebo rodinné disneyovky (a nejspíš i nechával otevřená vrátka pro případné pokračování). Každopádně úvodní cca hodina byla natolik dobrá, že celkové hodnocení nechávám vysoko.