Recenze (1 627)
Pátek třináctého 5 (1985)
Tohle byl téměř odpad nebýt finální scény v nemocnici. Herci spíše jako panáci bez charakteru. Nudné prostředí, tuctové vraždy a nasnímané tak zpola. Jen z pohledu umírajícího nebo brzy ustřihnuté. Film ztratil tajemno. Zápletka chytrá, ale tvůrci natáčeli zcela bez nějaké inovace. Samí modelové a chování jak z Tak jde čas...
Invalida (2023)
Když se jednou naštve cholerický invalida, tak to bude všechny bolet! Parádní dvojka, Laco a Gabo, hledají pomstu i cestu k sobě jako kamarádi. Skvělé hlášky, peprné nadávky, úsměvná camea, revenge, retro hudba. Má to ten upocený nádech devadesátek a šlape to jak čerstvě namazaný vozejček. Spokojenost.
Pátek třináctého 3 (1982)
Scéna mezi pověšenými bílými prostěradly...
Pátek třináctého 4 (1984)
Takhle ne! Nudné místo, nudní lidé, nudné lekačky, tuctové vraždy. Chválím Corey Feldmana za dětské finále a promítání němých erotických tanečků.
Mission: Impossible Odplata - První část (2023)
Okoukaný příběh, hrozně patetické a parta MI má extrémně velké nosy (i ženy). Film působil prázdně a natahovaně. Užil jsem si pouze scénu ve vlaku. U konce s dechem...
Mluv se mnou (2023)
Nepříjemná a skvěle vymyšlená brána do světa mrtvých. Kola se roztáčí, ruce podávají ale lidské mozky to nedávají. Co je realita a kdo je tady v pasti? Dosti mě ten film potrápil.
S tebou nikdy (2023)
Není to sice převratný druh nové romantické komedie, ale vše tu šlape jako nové kolo. Čert vem, že tu jsou všichni bohatí a dokonalí. Hlavně, že se ti dva nenávidí a umí být bezcitní. Mezi láskou a nenávistí je slabá hranice. Krásně zabalené a příjemné.
Trojúhelník smutku (2022)
Společnost je křehká věc. Stačí chvilka a role se dokáží měnit velmi rychle. Náš umělý systém společenské spravedlnosti se okamžitě obrací. Dovednost jedince přežít je prapud. Žít za každou cenu a bez morálky.
Krvavá zátoka (1971)
V době vzniku to muselo být šokující, ale dnes to je zdlouhavý film. Zápletka je zajímavá a zátoka depresivní, ale kdo nevraždí, okrádá svou rodinu. Konec velmi nečekaný.
Tohle je náš svět (2016)
Dospělý pohled s otevřenou hlavou na výuku rodiny. Co je správné? Vrátit se zcela k přírodě a být nezávislý fyzicky a duševně nebo být absolutně závislý na společenském systému? Ani jedno. Důležité je najít rovnováhu, ale hlavně i děti mají svůj názor a děti budou vždy děti. Líbí se mi, že se ukazuje ta povrchnost klasické městské rodiny a nenazývání věcí pravými slovy. Vše zatajovat = smrt, sex, nemoci, násilí. Alibistické nakupování mrtvých zvířat v obchodu a nebavit se o tom, jak zemřela. Ta rozdílnost mezi bio a klasickým životem je fascinující. Zcela jiné světy, jiné hodnoty, jiné chování. Ale ani jedna cesta není ideální. Chytře ukázaná zrcadla obou světů s prasklinami. Život je takový, jaký vám vyhovuje, ale je dobré se jednou za čas rozhlédnout a přehodnotit cestu, která tak rychle ubíhá...