Ryuuhei

Tak jsem se zase jednou nechal zlákat snímkem z žebříčku „nejepších filmů“ a pln očekávání se usadil do křesla s tím, že uvidím něco starého, ale výjimečného. Což o to, v té době to musela být pecka, zvlášť ta tvořivost na poli triků. Jenže i ty z dnešního hlediska působí směšně - příliš mnoho „komiksových“ kulis a prostřihů z živých herců na jejich papírové napodobeniny. Možná je to umělecké, mně se to ale vůbec nelíbilo. Děj mě také absolutně nebavil. Příběh neměl žádný náboj, nic, co by mě zaujalo. Než se něco začalo opravdu dít, uběhla skoro hodina a sotva došlo na akci, byla prokládaná dlouhými, nicneříkajícími záběry. I postavy stály za prd - nějaký profesor bez charakteru, rádoby hlavní hrdina, co za celou dobu leda vypustil jeden balón a 2x zdrhnul, no a nakonec i zjemnění ve formě tupé mařky, jež taky moc charakteru nepobrala. Hudba leda trhala uši a byla přepálená, zatímco postavy div nešeptaly a protože jsem nechtěl zbořit byt, ve většině jsem ani nerozuměl tomu, co říkají - tedy, ne, že bych vůbec o ty zbytečné hemzy stál. Ve výsledku jsem se v podstatě celou dobu jen modlil, ať tohle utrpení už skončí. Ztrácel jsem pozornost, skoro i usínal. Možná jsem rozmazlený novodobými filmy, ale viděl jsem i pár dalších starších kousků a snad žádný mě nenudil tolik, co tohle české rádoby veledílo. Těžké zklamání, které mě naprosto odradilo od podobných dobových pokusů o mix fantasy a sci-fi. A ne, opravdu nebudu milostivě přidávat ani hvězdu, když jediný dobrý pocit jsem měl z toho, jakmile se objevil závěrečný titulek.

Psy sice nemám rád, ale tohle mě nadchlo! Nejde ani o klasický animovaný film, jako spíš o loutkové umělecké dílo. Bavila mě precizní animační práce, napínavý příběh (který byl ke konci trochu slabší) a celkové netradiční zpracování - ať už jde o způsob vypravování, nebo zasazení do Japonska. Jeden z vůbec nejoriginálnějších animáků, jaký jsem za poslední dlouhou dobu viděl.

Měl jsem to chuť po necelých 10 minutách vypnout a víc se k tomu nevracet, ale dobře jsem udělal, že jsem tak neuděla. Nakonec to byla totiž celkem fajn pohádka na české poměry! Zatraceně se mi líbilo zpracování prostředí hvězdné oblohy, které na televizní tvorbu vyniklo. Zbytek se skládal ze standardní pohádky, kde dobro a láska zvítězí nad zlem a závistí. Ale musím říct, že to všechno na mě nakonec působilo velice sympaticky. Zubatou Voříškovou většinou nemusím, ale roli naivní hvězdy zastala skvěle. Narcistický Sokol byl taky fajn, to samé Kotek alias prostý učitel, či jako vždy výtečná, zde záporná Geislerová. A mohl bych pokračovat. Pohádka si mě získala vším a z původního záměru udělit průměr se tak dostávám na lehký nadprůměr. Velké překvapení na poli českých televizních pohádek!

Hodně fajnové drama, které by samo o sobě asi za moc nestálo, ale vzhledem k tomu, že jde převážně o příběh v příběhu, který navíc vystihuje duši „hlavního hrdiny“, to působí velice zajímavě a neotřele. Plus takový konec jsem vážně nečekal!

Zbytečné pokračování, které zdaleka nemělo kouzlo prvního dílu, ale překvapivě pořád dobře fungovalo na poli chemie mezi postavou Willieho a Thurmana. Zbytek byla jedna velká břečka zabývající se rádoby sofistikovanou krádeží, štrejchů do rektálu a podobných prasáren. První díl jsem měl celkem rád, tohle být nemuselo, ale budiž.

Kladl jsem si otázku, čím mě může zaujmout z prvního dojmu prvoplánový, byť rozvětvený romantický film? K mému úžasu takřka vším. Nejvíc mě zaujal příběh spisovatele a portugalské služky, který až kýčovitě, ale strašně přirozeně a uvěřitelně nadnášel téma jazykové bariéry a v podstatě i osudové lásky. Už dlouho se mi nestalo, abych seděl jen s ústy otevřenými dokořán, nadšeným výrazem a ani nedýchal z toho, jak to dopadne. V podstatě ty samé pocity jsem měl na konci chlapce zamilovaného do své spolužačky, či ministra s evidentním strachem se zamilovat. Co na mě naopak působilo nejvíc trapně, tak naivní týpek s averzí k britským holkám a jasnou vidinou štrejchnutí si v Americe - evidentně si Britové zkrátka rádi dělají z cizích krajů srandu a v rámci komedie je vykreslují naprosto zcestně. Cameo Rowana Atkinsona bylo také celkem fajn a vtipné, ale vzhledem k tématům, které se ve filmu jinak objevily, to zkrátka působilo prazvláštně a bývalo by to ani nemuselo být. Jinak bych mohl v podstatě jen chválit, ale ne všechny příběhy dostaly větší prostor, nebo byly zkrátka slabší a méně zajímavé - zase nicméně nezdržovaly děj a pořád nepůsobily nudně a prázdně. V každém případě snímek dokázal obměkčit a nadchnout i někoho tak zhrzeného, jako jsem já, takže jsem na chvíli upustil ze své averze k lásce s pozitivitou a nechal se strhnout tímto v podstatě velkolepě provázaným příběhem, který ukazuje i stinné stránky lásky a že ne všechno bývá úplně dokonalé (obrovské plus). Jedna z vůbec nejlepších romantických komedií, jakou jsem kdy viděl. Chtěl jsem dát čtyři hvězdy za těch pár negativ, ale to mi doslova trhalo srdce. Takhle s mými emocemi dlouho nezamával žádný film.

Nevím, ale mě toto ztvárnění známého příběhu docela bavilo! Líbilo se mi rozvláčné tempo, motiv, ale i zpracování, které se občas nebálo vyobrazit trochu té krutosti, protože o té to celé ve výsledku přecejen je. Jakubiskovu verzi jsem nicméně ještě neviděl a tudíž nemám s čím porovnávat.

Opravdu je třeba tuto sérii takto přehodnocovat už od začátku? První epizody byly celkem nudné, ukecané a byť představily nové, potenciálně zajímavé postavy, s dějem trochu hnuly až u tohoto, třetího dílu, který v podstatě vysvětluje motivace a pohnutky původních jedinců stojících za útokem na Zeď. Jenže pořád je to jen o tom, že se děj plácá v minulosti, sem tam přihodí poválečnou (a tedy méně záživnou) přítomnost a s nějakým pohnutím kupředu vůbec nespěchá. Na konci se sice objevila zajímavá, tajemná postava, která ve mně zažehla opět nějakou větší zvědavost. Ale prostě bych rád, kdyby se už konečně něco začalo opravdu dít. Ať se klidně už objeví uřvaný Eren! Těším se na další epizodu.

Musím říct, že se Haley Joel Osment do role robotího děcka nesmírně hodil - zahrál ji tak přesvědčivě, že jsem mu do konce filmu nedokázal uvěřit jedinou emoci. Film by se dal rozdělit na několik částí, kdy tu první, až hororovou, střídá doslova explicitní masakr strojů a ukázka toho, jak vztahy mezi roboty a lidmi v onom světě fungují. Celkem potěšil i Jude Law jako neustále hravý gigolo a samozřejmě nesmím zapomenout na nejlepší postavu z celého filmu - Teddyho. Jen mě mrzí, že nedostal víc prostoru. Snímek je jako celek trochu podivný, vč. neskutečně přepísklého a naivního závěru, na čemž je vidět jasný odkaz Kubricka, který ještě stihl před svou smrtí do tvorby filmu zasáhnout.

V první řadě mě nebavila extrémně dlouhá stopáž - výsledná pointa mohla být odvyprávěna s přehledem v hodině a půl a neustále nekolísat mezi záživnými a nezáživnými pasážemi. V druhé mi nesedla úhlavní dvojice - namyšlený frajírek a mařka leda s hubou plnou blbých keců. Mimo tyto dva velké nedostatky bylo znát, že jde o opravdu promyšlené a propracované univerzum, na jakém se nešetřilo. Je to velkolepá jízda, která si může hrdě připsat titul rozvětveného sci-fi. Ale mě to zkrátka zase až tak nenadchlo, abych z toho mišmaše útržků měl nějaký nezapomenutelný zážitek. Jo a ty kecy o "síle lásky" tomu fakt nepřidaly.