Pimburger

Přiznám se, že film Argo jsem viděl už před delší dobou. I tak si vzpomínám, proč tento film stojí za to vidět. Důvod jedna: rádi vzpomínáte na dobu, kdy v USA nevládl černoch. Důvod dva: rádi vzpomínáte na dobu, kdy muslimské bojůvky byly pouhým zpestřením televizních zpráv o výnosech v zemědělství. Důvod tři: máte rádi napínavé filmy, které mají smysl. Vše toto Argo splňuje a kdybych si ho pustil ještě jednou, tak určitě vymyslím i vtipnější kometář.

Tak já nevím, celý film to bylo opravdu dobré a bavilo mě to v domnění, že se z toho vyklube finále, v němž si policie za doprovodu novinářů dojde minimálně pro americkýho prezidenta za to, že kradl vodu. Místo toho střelili Faye do hlavy. I když to tu každý chválí, tak mně se ten konec a vyústění celého příběhu nelíbí. Přijde mi nelogický. Nechápu, proč Cross někoho zabíjel, když v důsledku nikoho krádež vody v obřím rozměru nijak nevzrušovala a děj se zaměřil na nesmyslný útěk matky se svou dcerou a sestrou. A jak policajti přišli na schovku v Chinatowmnu? Nechápu, nerozumím a nevím. Přesto jsem se až do posledních minut celkem bavil, takže tři hvězdy za ne úplnou nudu.

Přestože si myslím, že v 50. letech by komunisti prostě všechny své protivníky vzali a pomocí elektrického proudu a obušků z nich dostali klidně i přiznání k vyhlazení dinosaurů a nemuseli by tak spoléhat na žádné ex-ssáky, tak jenom ta atmosféra stísněnosti je za pět hvězdiček - opravdu výborná práce. Opomenout nejde ani výkon Ivana Trojana, který sice pokaždé dostane přes hubu, ale je tou nejstatečnější a nejlepší postavou celého filmu. I přes nepravděpodobnost se mi líbí poselství, které do filmu bylo vloženo a z tohoto důvodu ode mě tento ČESKÝ snímek dostává plnou palbu.

Ne, že by to bylo buhvíjaké veledílo, ale takhle nízké hodnocení si to ve světle dnešních filmů rozhodně nezaslouží. Kromě toho, že jsem se na to jako malý soploň na Silvestra vždycky těšil a pak u toho usnul, protože to běželo až někdy v jednu, tak mě celý příběh i bavil. Samozřejmě to není klasický horor, nýbrž spíše jeho parodie, ale pro mě dobrá parodie. Bartoška byla fakt kost, neobratný milovník Rudolfa Hrušínského velice dobře zahraný, Viktor Preiss správně děsivý a i ostatní postavičky z řad upírstva stojí za to. Když k tomu přidám dobrou atmosféru se skutečným nádechem staré Prahy, mělo by to u mě čtyři hvězdy. Pátou přidávám jako vyplazený jazyk na všechny odpadáře.

Knižní předlohu neznám, a tak jsem byl oproštěn od klasického srovnávání, zda je lepší se šípkovou nebo se zelím. Mně se rozhodně tahle šípková líbila a přestože jako divák pochopím "voco de" mnohem dříve než Ezra Liebermann, tak jsem si film vychutnával až do konce. Scéna na přehradě ve Švédsku, závěrečný netradiční boj důchodců v obyváku, stejně jako bál oživlých mrtvol v uniformách SS mě naprosto pohltil a já jen s napětím sledoval, jak Ezra tuhle patálii vyřeší. Vyřešil jí na čtyři hvězdičky, přičemž pátou přidávám za opravdu, ale opravdu odporného Jeremyho Blacka, kterému jsem toho malého Hitlera opravdu věřil a ze všech těch válečných zločinců a masových vrahů mi přišel naprosto nejodpornější a nejnebezpečnější. Dobrá práce, chlapi.

Nechápu, jak někdo může tomuto filmu, který - zejména mezi těmi českými - září jak medaile na softshellové bundě režiséra Sedláčka a nádherně přibližuje slasti a strasti stárnutí, které díky filmu chápu téměř dokonale. V tom filmu se zkrátka povedlo všechno a všichni. Ať už to bylo cameo duchen z Divadla Járy Cimrmana nebo snové scény se stále rajcovní Nelou Boudovou či Jiří Macháček, který jakoby zapomněl, že většinou hraje nějakého zdrogovaného trotla a zde si střihnul perfektní roli, která mu sedla jako dveře do pantů. Ale takto chválit bych v tomto velice povedeném filmu mohl všechny - ať už Svěráka, Kolářovou, Landovského (který mi také výjimečně nevadil) a prostě celý ansábl. Bzízka se k bzízce naklání a já dávám za plný počet, protože Vratné láhve si to prostě zaslouží.

Myslím, že odpad si to určitě nezaslouží - viděl jsem hoooodně o hooooodně horších slátanin, z nichž některé skončily i v kinech a některé dokonce i na pokračování. Nicméně, jak zde již bylo několikrát řečeno, jedná se spíše o kategorii nemastný-neslaný jako bramborový salát bez majolky. Stejně jako u dalších pohádek z produkce ČT (ale i ostatních) postrádám v příběhu jasný a přímý děj. Celé to nezačalo špatně, některé sekvence na začátku ze školního vyučování měly připomenout legendární Tři ořechy pro Popeluchu, ale pak se to začně všechno nějak komplikovat a nesmyslnovat. Mám pocit, že ani dítě nemůže chápat, proč nejprve jsou všemi hledáni, pak se vrátí a nikoho to vlastně nezajímá, proč se Jankův otec 20 let schovává v bažinách, zatímco Dietrich si vesele okrádá a vlastně ho objeví po letech jen proto, že mu to řekne Janek. Co sakra těch 20 let dělal? A pak, když má šanci se pomstít a dostát slibu, tak to za něj zase zařídí Janek a on jen tak padne do náruče Barbory Srncové a všechno je v pořádku. Nevidím ani morální ponaučení a dokonce ani změnu pohledu na svět u hlavního hrdiny, který sice umí šermovat, ale na konci se nezachová jako král, nýbrž jako spratek, když nechá chudáka Nárožného dělat kocoura. Zestručněno: Není to propadák, ale už teď jsem zapomněl, o čem to bylo.

Začnu od konce. Dávám zcela záměrně odpad, přičemž toto u mě opravdu nezvykle nízké hodnocení má hned několik příčin. Za prvé jsem viděl Unsere Mütter, unsere Väter, a vím, že si tento film nezaslouží více jak 50%. Za druhé jsem viděl Unsere Mütter, unsere Väter, a tak vím, že přerod válku odmítajícího chlapce v chladnokrevného zabijáka se dělá jinak, než tak, že vám velitel strčí do ruky bouchačku a donutí střelit vzdávajícího se nepřítele do zad. Za třetí jsem znovu viděl Unsere Mütter, unsere Väter, a tak vím, že i když se z vás stane stroj na smrt, tak pouze kvůli tomu, že rezignujete na své názory, představy a hodnoty a ne, že se z vás během minuty stane po jednom zastřelení nepřítele masovej vrah, který teď, když mu kámoši vysvětlili, že zabíjet Němce je dobrý, ustřeluje nepřátelům hlavy a ještě má mindráky z toho, že nepovraždil úplně všechny. Za čtvrté jsem viděl Unsere Mütter, unsere Väter, a tak vím, že taktikou Němců nebylo vbíhání pod hlavně amerických/sovětských kulometů - i když by to rozhodně vysvětlovalo, proč prohráli válku. Za pátý vím, a to aniž bych musel koukat na Unsere Mütter, unsere Väter, že pokud celej film sáhodlouze kecám o tom, že jediný, na čem mi záleží, je to, abych dodržel slib a ty chlapy z tý svý konzervy dostal v pořádku domů, tak se na konci filmu nemůžu rozhodnout pro obranu bezvýznamné křižovatky v nepojízdném tanku. To je prostě kravina křížená s trotlovinou. Proč sakra?! Však stačilo, aby utekli zpátky ke svým nebo se schovali v lese a druhej den ráno by tam byl celej zbytek americký armády a Bredík by ty svoje chlapy opravdu v pořádku domu dovedl - vždyť tohle je na Darwinovu cenu a vzhledem k tomu, že drsnej seržant s Němkou nic neměl, tak je šance, že byl posledním takhle špatným velitelem! Sice chápu, že posádka proti sobě měla SS-divizi "RETARD", která se snaží tank dobýt ručními zbraněmi, lehkým kulometem a oblíbenou sovětskou druhoválečnou hrou "NÁS MNOGO" - teda vlastně "Wir sind viele", ale ani tak nechápu, proč si kufříky s municí nechali na pozdějc venku na tanku. I když možná sázeli na to, že tam je nikdo z nepřátel hledat nebude, popř. na tu protiněmeckou mlhu, díky niž je pak Němci neviděli vylézat z tanku, zato oni viděli blížíci se Němce - teda vlastně viděli by je, kdyby se tito přibližovali, ale Němci se lekli mlhy, a tak osádka musela kosit ty, co zmateně pobíhali po okolí. A to ani nejsem tankový expert, abych zpochybnil ty odrážející se protitankové granáty na vzdálenost deseti metrů. No a za co aspoň 10% a půl hvězdičky? Za začátek, který byl opravdu dobrý a já Pitta a jeho osádku chtěl za to jejich chování zastřelit sám a dále samozřejmě za fosforový střely, protože kosení pěchoty fosforem mě opravdu bavilo, což je asi způsobeno především tím, že nejsem pěšák...

I kdyby to byl nejhorší film na světě, i kdyby tam Lukáš Vaculík s Markétou Hrubešovou dvě hodiny seděli a zírali na sebe, tak já jí prostě miluju. Když k tomu přidám i relativně revoluční příběh, kdy si někdo dovolil, aby se Čech zamiloval do Němky a fakt, že jsou ve filmu vidět reálie mého milovaného Děčína, tak nejde nedat plný počet. A Hrubeška byla a pořád je prostě kus.

Tento legendární film jsem viděl tolikrát, že ve věku 11 let jsem uměl celý scénář nazpaměť. A i přesto, že Vinnetoua I a Rudého gentlemana mám asi ze všeho nejradši, tak těm, kteří chtějí tomuto klenotu filmového plátna dát jakékoli hodnocení pod sto procent vzkážu pouhé: Až ti lotři přijdou blíže, nikdo z nich se nevylíže! Skolím řady jejich těl a pošlu je do pekel! Ve jménu Papilia polymnestor parindy dávám ******!