Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 010)

plakát

Gekidžóban Kimecu no Jaiba: Mugen Rešša Hen (2020) 

Vizuální eyegasm. Dlouhou dobu jsem film odkládala, protože nejdřív nebyl téměř nikde k dostání ve kvalitním rozlišení, a jak píše Jeoffrey, kdyby to byla kinorip verze, nebylo by to tak dokonalé, jako to doopravdy je. Protože sakra, EYEGASM! Ty barvy, detaily, scény... Je pravda, že mi z počátku trochu chybělo uvedení do děje - proč šli na vlak? Proč zrovna tenhle spoj? Kam jedou a proč se musí vyhnout kontrole, aby jim nesebrali meče? A jak a proč se tam dostal Rengoku? Proč zrovna Rengoku? A proč je tam sám? Seriál tyto otázky prý částečně zodpověděl, takže se na něj určitě taky podívám, ale teď zpátky k filmu. Eyegasm a eyegasm, prostě tohle je něco, co mě ke Kimetsu no Yaiba táhne už od první řady, jak si s danou scénou tvůrci poradí, jak vyobrazí scénu a okolí kolem postav, interiér vlaku apod. Příběh jako takový sice typické klišé dobro vs. zlo, ale o to víc jsem si užila snění hlavních postav. Zenitsu pobíhající s Nezuko, Inosuke zase velící všem třem někde v jeskyni... a Tanjirou? Ach, Tanjirou, tak krásný sen. Skoro by si člověk přál, aby to byla pravda. A tady je ten háček - není. A proč sakra najednou všichni sníme? ;) Ne, to snění jsem si opravdu užila, takové to "coby kdyby", člověka to zamrzí, ale zároveň ví, že příběh musí pokračovat a proto se musejí postavy probudit. A pak Rengokův souboj s démonem = pastva pro oči, nemůžete ani mrknout, aby vám něco neuniklo, jste pomalu nalepeni na obrazovku, nedýcháte... dokud prostě nakonec najednou nezazní "You're a coward!" a vám dojde, že Tanjirou má pravdu. A pak úsvit... (spoiler alert) Ohnivý hashira mi bude chybět, ale když vám hned dojde, že je v dalším arcu jenom proto, aby umřel, tak vás zamrzí, že vás zaujal... protože chcete vědět víc... (konec spoileru) S hudbou jsem z počátku váhala, ale nakonec mi k jednotlivým scénám filmu sedla. Výsledně 9,5/10. Přemrštěné? Ale ne... nechte mě snít. ;) Vzhůru na druhou sérii.

plakát

Young Black Jack (2015) (seriál) 

První scéna seriálu a mé myšlenky? Ok, máme tu děcko na kole, autobus a za ním myslím i auto na kolejích a závory dolů, protože vlak se najednou strašně rychle přibližuje a blbečci se tam museli narvat za každou cenu, ale nestihli to. Děcko nenapadne, aby prostě z kola slezlo a šlo pryč, řidič autobusu na něj troubí a pasažéři si sedí na zadcích a jsou happy jak dva grepy nejspíš z té podívané. Lidi za závorami jen nečinně přihlíží, asi je zajímá, jestli uvidí vnitřnosti děcka dřív, než ho vlak sešrotuje úplně. Další scéna - protesty studentů medicíny, v parku sedí Frankenstein (pardon. Hazama, náš hlavní hrdina) a představuje si nějakou operaci, zatímco kolem pobíhá jeho starší kolegyně a hledá posily na sál a všude je zmatek v nemocnici, kam se dostane i výše zmíněný klučina, co nemá asi v lebce špetku mozku nebo pud sebezáchovy. Překvapivě přišel "jenom" o ruku a nohu a nikdo mu je nechce přišít. Vracíme se zpátky k Frankensteinovi, který se nabídne otci děcka, že ho zašije, ale chce za to prachy pro sebe. Už to by vám mělo smrdět - student medicíny a věří si v něčem, co zkušený doktor odmítne? Jasně, je to main characteeeer, a zázrakem se mu to povede, je přece tak zkušený! Takže logika opět nefunguje. Mám pokračovat? Vydržela jsem do 7. dílu, kdy už nemám sílu na všechny ty nesmysly, co se kolem honí.. zmínka na začátku 8. dílu o PTSD mě utvrdila, že tohle nemá smysl sledovat. Historické zmínky jsou jen okrajové, kdo nezná podrobnější historii, prostě nepochopí. Velké zklamání.

plakát

Kakumeiki Valvrave - Season 2 (2013) (série) 

Asi se mnou pár lidí nebude souhlasit, ale druhá série mi přišla slabší. Jo, body count se zvětšil, to potěšilo. První polovina super, ale od té druhé jsem si říkala: co se to sakra děje? po většinu času. Konec nečekaný a lehce úsměvný, protože k tomu seriál směřoval od samotného počátku. Nebo od chvíle, kdy vidíte (spoiler alert) jednu pilotku robota umřít. (konec spoileru) A vzhledem k tomu, že hlavní hrdina má vždycky jet až do poslední chvíle, tak tentokrát nám dojel do finiše (obrazně i doslova řečeno). A to mile překvapilo. Jsem trošku na vážkách, protože ta první část byla fakt super... Prozatím 7/10 s tím, že si to možná ještě rozmyslím.

plakát

Kakumeiki Valvrave - Season 1 (2013) (série) 

Nejdůležitější poznatek za celý seriál? Hikikomori řvoucí "SUPERMARKET!" a deroucí se ven ze své "kobky". Když jsem si to pustila, bylo mi jedno, kdo to tvořil a proč, šla jsem za příběhem (a co si budeme - pořád mám úchylku na bílé/stříbrné vlasy, takže L-elf byl první bod, co mě zaujal a taky důvod, proč se do toho vůbec pustit) a ten mě nakonec zaujal a vtáhl (až na jednu scénu, kdy hlavní hrdina "nevytáhl" a užil si... což bylo docela wtf moment, chvíli jsem si říkala, zda jsem mimo já nebo tvůrci). Na mecha anime moc nejsem, takže jsem byla dost skeptická, možná proto odcházím lehce překvapená a spokojená, do jisté míry i natěšena na další sérii. Chyby to svoje samozřejmě má, ale tvůrci to vynahradili počtem mrtvol ve vesmíru. :D 8/10 (aktualizace 06.05.2024) Po shlédnutí druhé série navyšuji hodnocení na 8/10, protože se mi série líbila jako celek víc než ta druhá.

plakát

Irozuku sekai no ašita kara (2018) (seriál) 

Velmi příjemná jednohubka. Obávala jsem se, jak se tvůrci chopí magie a cestování v čase, ale ve finále jsem byla spokojená. Romantická linka se buduje pomalu, bohužel, kvůli předpokládanému konci seriálu, je nakonec utnuta a "nic" se v podstatě nestalo, ale zároveň se toho stalo hodně. Pár věcí se neřeklo. Ale ono to ani jinak skončit nemohlo. Když pominu jisté polemizování "coby kdyby" se nejednalo o čarodějky, co vědí, co mají udělat nebo si to aspoň myslí, a najednou by před jednou z postav vyskočila její prapra...vnučka, asi by to mnoho lidí bralo s humorem nebo by zešílelo. Neohrozilo by tak vůbec hlavní hrdinku myšlenka, že někdo z minulosti ví, jak vypadá v budoucnosti, které se dotyčný ani nedožije? A co teprve ty fotky v minulosti, které by měly v podstatě zmizet, nebo minimálně hlavní hrdinka by na nich správně neměla existovat. Atd. Ale to bych zabíhala moc do detailů a to nechci. V tomto případě, jak jsem podotkla na začátku, jsem se příjemně bavila. 7,5/10

plakát

Jú jú hakušo (1992) (seriál) 

Dlouhá a velmi trnitá cesta to byla. Přiznávám se, bez mučení, že poslední arc jsem jela na dvojnásobné rychlosti, protože jinak bych u každého dílu asi usnula. Mělo se skončit předposledním arcem (kdy měl Kuwabara použít svou schopnost, víc prozrazovat nebudu.. tam přímo byl epilog v názvu epizody, but nope >.>), ten byl ještě povedený aspoň z části. Stojí to za to? Ani sama nevím, je pravda, že po prvních asi cca 25? dílech jsem tomuto dílku dala sbohem na 2-3 roky.. a vzpomněla jsem si na něj až letos, že by to možná stálo za to dosledovat.. ale nechtělo se mi. A věděla jsem proč. Odcházím s nepříjemnou pachutí v ústech a zklamaná. Překvapivě mi nevadila animace ani prvoplánované akce... ale proč se všechno muselo řešit pomocí turnajů? Nebyl jeden arc s turnaji víc než dost? Asi ne. Důvod proč se na seriál podívat? Hiei. Nic jiného mě nenapadá, jenom kvůli němu jsem to asi strpěla. :) Zaslouží si to být vznášeno do nebes a opěvováno? Možná kdysi dávno ano, když to byla novinka.. nyní? Hmm, not so sure. Ale jestli vás zajímají klasiky, s chutí do toho. PS: Za ten konec by autoři opravdu zasloužili několik přes čumák. Takovou oslovinu jen tak neuvidíte.

plakát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Spoustě hodnotícím nedochází, že to má být komedie, ne pokus o velkolepé kdovíco. :) Já jsem se příjemně bavila, Kotkovi jsem tu roli věčně sjetého huliče i věřila a takové oddělení jsou v podstatě lidi z call centra s hlášky, které vám nemůžou nikdy říct do obličeje. Jasně, je to prvoplánované jak hadra, víte přesně, co od toho čekat, ale když se chcete pobavit a vypnout mozek, bohatě vám to stačí. Hlavně Češi rádi kritizují kdejaký prd, co není přesně podle jejich představ, takže mě reakce ČSFD uživatelů nepřekvapila.

plakát

Otaku ni koi wa muzukašii (2018) (seriál) 

Byla jsem mile překvapena, že skutečně existuje kvalitní anime s romantikou a hravým dějem i v "dospěláckém" prostředí. Jasně, jsou pořád dětmi ve svém nitru, ale bylo to milé pohlazení pro mou duši. Líbilo se mi, jak pojali i romantickou stránku příběhu, kdy se netlačilo moc na pilu a vztahy zde působí realisticky. Postavy byly sympatické a zábavné. Jejich příběh jsem si užila a doufám, že třeba někdy bude pokračování. 9/10

plakát

Gotóbun no hanajome - ∬ (2021) (série) 

Tak a je (zdánlivý) konec. Pokračování sleduju s drobným zpožděním, takže mi plno věcí v průběhu prvního dílu nedávalo smysl a než jsem si zapamatovala, která z dívek se jak jmenuje, už byl zase konec. (Teď přeháním, ale chvíli to trvalo je rozeznat, zvlášť, když se pořád převlékaly jedna za tu druhou - ehm, Ichiko! Stop it!). Oproti první sérii tu už tak moc nejde o studia, ale city, které jednotlivé dívky mají vůči hlavnímu hrdinovi, a občasné výlety či strasti života mladých. Je pravda, že rozeznat jednotlivé z nich, když byly oblečeny stejně, bych asi také nezvládla, ani hlas by mi nepomohl. Za ten otevřený konec by někdo zasloužil přes prsty. Prozatím 7,5/10 s tím, že si to nechám celé projít hlavou, až zhlédnu i film. PS: Je vtipné, že v první sérii se mi nejvíce líbily Ichika a Miku, ale v druhé sérii mě Ichika neskutečně vytáčela. Jak se člověk změní po pár letech a x stovkách anime. Na druhou stranu - ani se jim nedivím, byl to skutečně boj, kde bylo vše zdánlivě dovoleno.