VeraF

Skoro jako když se sejde naše široká rodina

Dávám dvě hvězdičky, ale jen kvůli Morganu Freemanovi, jinak by to byla jedna. Proboha - jedno klišé za druhým, naprosto předvídatelná životní moudra a obecné pravdy, uf. Rosamunda hadr. Až jsem se koukla, zdali se nedívám na Barrandov. Třikrát jsem od toho odešla dělat raději něco užitečného, pokaždé jsem se zkoušela vrátit, nechtěla jsem si připustit, že by Freeman hrál v nějakém trapném filmu. A ono jo. A dabing jedné z dětských rolí tak nesympatický mučivý mečák, že jsem asi pětkrát honem honem vypla zvuk, abych už tu holčičku s ošklivým hlasem neslyšela. Ach jo.

Film dokazující, že hvězdné obsazení je naprosto k ničemu, pokud je blbě scénář nebo režie.

Třetí hvězda jen díky Liškovi. "Jsem chudák! Sterej mě proměnil v tuhle starou čarodějnici, všude mě bolí a píchá, jsem celá protivná..." :-D

Tak ten, který je hulvátem celou svou duší, slíbil, že už nadále nebude hulvátem.

Spousta klišé, např. nejprve sdílejí silné vzájemné antipatie, pak sympatie apod., něco vykradeno i z filmu Duch...ale z nějakého důvodu jsem film dokoukala do konce, proto k původním dvěma hvězdičkám přidávám třetí.

Vydržela jem až do konce a nelitovala, i když vím, že podruhé si to fakt nedám. Prostě dvěma způsoby divnej film, přičemž ta jedna divnost člověka štve a klidně by ji označil za trapnost a výrazné pohulhávání všeho a ta druhá divnost (takovej závan severskosti či něčeho podobně nevšedního) člověka přiměje se dívat. Oba hlavní herci navíc trochu dřevění a hlavní herečka rozmazlenej ksichtík ala Reese Witherspoon, což moc nemusím. Ale přesto mne až do konce zajímalo, jak ta pohádka dopadne.

Jeho přitahuje smrt, ona je optimistka plná života, ale umírá na rakovinu. Je až nenormálně vyrovnaná a stále americky usměvavá a chápavá a tolerantní. Když nejen ona (už nějakou dobu o svém umírání přecejen věděla), ale i on (bez průzkumu, zda o tak citlivém tématu smí s ní takto mluvit, znal ji pár chvil a o její brzké smrti věděl půl minuty!) začali o její smrti mluvit stylem, jako by se jen chystala na měsíc k tetě na venkov, tak jsem to nevydržela, přišlo mi to pitomé a vypla jsem to. Takže ani na tu lásku jsem si nepočkala.

Co se dřiny a starostí týče, značné ohrožení prvního místa filmu Kráva v kategorii "nedělní film" (definice pojmu u zmíněného filmu). Po celou dobu při sledování filmu mě provázel takový zatím nedefinovaný úžas, ani odskočit jsem si nemohla. Jádro toho úžasu bude způsobeno silou toho filmu a nejspíš hlavně tím, že převažující pocit není bezmoc, ale smysluplnost.

Dobří herci a dobré jejich jednotlivé herecké výkony. Neuvěřitelně dřevěné dialogy a jejich řazení, prkennost jak u průměrného studentského filmu nebo u běžného televizního seriálu. Snažila jsem se asi jen dvacet minut a odešla, po chvíli jsem se zas podobnou chvíli snažila, ale nešlo to. Takže nehodnotím celý film.