Rocky88

Scottovská akce a hlášky jak ze Žhavých výstřelů. Co vám mám povídat, prostě paráda!

Slabota! Už při první krevprolévající scéně na ostrově odhadnete, jaký bude "překvapivý" konec, takže řazení scén uhodnete 2 minuty předem, než se to stane. K tomu navíc Bassettova marná snaha o navození atmosféry a pořádná dávka scénáristických bugů. Navíc spousta scén byla spíš směšných, než strašidelných (hlava v pasti, kous do hlavy, závěrečná bitka atd...). Zbytek je jednoznačná nuda...Dílo vhodné maximálně tak pro milovníky psů.

Greengrass se v tomto filmu nesnaží klást žádné otázky, či předkládat odpovědi. Události vypráví tak, jak se skutečně staly. Škála pocitů, které divák prožije od začátku pochodu, přes první výstřel, výpovědi vojáků, až do konečného sčítání mrtvol a titulků o vyznamenání vojáků samotnou královnou (!!!!!) je nepřeberné - namátkou vyjmenujme strach, hněv, nenávist, lítost, chaos atd. Co se týče technických parametrů filmu, vyzvednout musím kameru a střih, jelikož neustále udržovali patřičnou plynulost filmu. Samotná režie je samozřejmě skvělá. A píseň od U2 Bloody Sunday je taková sladká třešnička na dortu. Svého umění Greengrass naplno využil v United 93 - doporučuji shlédnout.

Nutno říci, že nejvíce "uspokojujícíchí" okamžiků jsem čekal od té komediální stránky filmu, jelikož se mi tento nápad už od začátku zamlouval. Nicméně po shlédnutí tohoto "snímku s nápadem" musím konstatovat, že úvodní půlhodinu bych s klidem vypustil. Některé scény byly opravdu ubohé ( v pochvě své mámy...) a ani Sandlerovo hraní nebylo co k čemu. Ale po posunutí o rok (a následně 10 let) dopředu jsem zíral s otevřenou pusou. Sandler svým výkonem upozorňuje režiséry i producenty, že se hodí i na dramatičtější role, než jen na hráče rugby či ovladačového maniaka. Také Coraciho vize budoucnosti mi nepřipadala nijak moc ulítlá a příběh zde získal na váze. Onen způsob, jak si Sandler postupně uvědomoval, že rodina je opravdu to hlavní, byl velice drastický a depresivní. Každý by určitě chtěl ve svém životě přeskočit ty špatné chvíle a Sandler zde tu možnost měl. Ale jak film naznačuje, tyto chvíle k životu (bohužel) prostě patří a nelze je jen tak fast-forwardovat. Nebýt začátku, dal bych jasných * * * * *, ale takhle dávám pouze * * * *. Velkou zásluhu na vysokém hodnocení má hlavně Sandlerův projevený talent.

Film Sám doma 2: Ztracen v New Yorku jako by byl přesnou kopií jedničky...Posuďte sami: na začátku se pohádá malej fracek s rodinou, která mu následně uletí. On je z toho nadšenej a začne vyvádět jednu volovinu za druhou. Pak mu začne bejt smutno, potká osamělou duši (z které měl předtím panický strach) a skamarádí se s ní. Pak přijdou na řadu zlodějíčci a pastičky (nejvtipnější úsek celého filmu). Po sérii vychytaných nachytávek ho ale stejně ty dva chytí, ale naštěstí mu pomůže ona osamělá duše. Nakonec ho rodina najde a fracek dostane na samotném konci vynadáno....Nepopírám, že jsem se u toho nesmál, ale takhle by pokračování vypadat nemělo. Jsou samozřejmě horší, ale žádné není tak předvídatelné, jako tohle.

Film odpovídá názvu, takže kromě základní roviny Petr-Jana se zde setkáte s hromadou vedlejších epizodek. Film proto působí velice nekonzistentně, v poslední čtvrtině dokonce nudně. Nemluvě o samotném konci, jelikož je (ostatně jako půlka filmu) předvídatelný a nevýslovně trapný. Na druhou stranu nutno říci, že při některých scénách jsem se od srdce zasmál - třeba jak ostříhal tetu nebo nájezd Bartošky a jeho "kocourka" k Petrovi do ložnice. Dojem z těchto vtipů kazila jen jejich samoúčelnost. Režie je místy výborná, místy křečovitá. Z hereckých výkonů lze vyzdvihnou jedině ten Miroslava Krobota, ostatní předvádějí jen nezáživný standard. Krátce řečeno, je to film na nedělní večer na Nově. Skouknete a zapomenete.

Vše podstatné k tomuto klenotu již bylo řečeno, takže přidám jen fakt, že kdybych tento film sledoval bok po boku nějakýho Němce, asi bych byl znám jako nejbrutálnější vrah v historii...Tak silné pocity ve mně film vyvolával. Jedna otázka na závěr: dokážete si představit Schindler´s list v barevném provedení? Já taky ne...

Už od začátku na vás začne dýchat tejemno, do kterého se přidá zajímavá detektivní linka, která dodává příběhu na spádu. Nicméně po chvíli celé vyšetřování upadne do stereotypu, až vás nakonec začne nudit. Na přehlednosti navíc ubírá přehršle jmen, názvů a příběh o Narf, který Shyamalan předkládá poněkud nešikovně v různých fázích. Konec je ale parádní a nervydrásající. Spíše než k Šestému smyslu by se dal přirovnat ke konci Vyvoleného. Většina uživatelů se zde rozplývá nad hudbou, ale já si jí téměř nevšim (což je Howardovy hudby nezvyk)...Vyzdvyhnout musím výkon Giamattiho, o jehož postavu se celý příběh opírá. A ani Shy nehrál špatně...Suma sumárum, po Vesnici jsem nic moc nečekal, ale přece jenom jsem byl zklamán. Manoj by si měl uvědomit, díky čemu se mu v minulosti dostávalo uznání a vrátit se k tomu. Jinak se propadne pořádně hluboko. Jak u kritiků, tak u diváků.

Moje první zkušenost s islandským filmem. O Fridrikssonovi jsem slyšel pouze v souvislosti s Anděly všehomíra, nicméně mi toto dílo není známo, takže jsem opravdu nevěděl, co mám od Sokolů očekávat... A dočkal jsem se docela příjemného překvapení. Komorní příběh o setkání dvou osamělých lidí z různých generací na mě působil příjemně, neusedle. Navíc je ve filmu do poslední kapky využíváno rozdílného charakteru obou hlavních protagonistů (Simonova zkušenost x Duina naivita). Nesmím zapomenout zmínit tolik skličující scénu, jakou byla ta s vyvražďováním psů a pálením domku...Na druhou stranu mi hodně nepovedený přišel konec. Rozuzlení, kdo je vlastně kdo, bylo naprosto zbytečné. Dal bych přednost vysvětlení, za co byl vůbec Simon v USA uvězněn. Navíc samotný konec přišel poměrně brzo. V příběhu se dalo pokračovat i se samotnou Duou a film zakončit poněkud tragičtěji...Podtrženo, sečteno, film na mě jakžtakž zapůsobil, režie však ne. S odřenýma ušima * * * *.

Je zajímavé, co dokázali vytřískat ze záměny tašky a ztracených dcer. . . . Alespoň jedna komedie, ve které Stallone nešlápl vedle.