maxi6

Past nebo-li dříve "Svázány" je film s datem výroby poněkud starším, ale u mě od začátku stále zůstává v přihrádce těch lepších a neopomíjených šikovných bonbónků...... Svižný erotický thriller s krimi zápletkou......a hodně krvavou....!...Jenni a Gina mají v sobě skrytý náboj. Hlas Jenni v originále je hodně sexy a Ginin výraz mi vždy, pokud se objeví v některém filmu spouští na monitoru jakési praskání, lupání, jiskření a nevím co ještě........obě jsou prostě má krevní a věková skupina. Přesto, že jsou většinou v béčkových šuplících, u mě to je zcela jinak..........

Přepis:.............Neodolal a zašel se podívat na film ALEXANDER VELIKÝ. Po přečtení všech těch zdrcujících kritik (moc upovídané a zdlouhavé, špatné herecké výkony, málo akce a vojenské taktiky, málo romantiky, hodně povídání o vztazích, ale málo sexu atd.; nejpříznivější z nich mluvila o dekonstrukci mýtu) jsem neměl žádná přehnaná očekávání a popravdě řečeno, byl jsem zvědavý jen na dvě věci – na to, co režisér Oliver Stone tak pokazil, a na Colina Farrella v hlavní roli. Výsledek? Očekáváte-li tradiční hollywoodskou podívanou ve stylu rozdělení hrdinů na klaďasy a padouchy, jedna efektní akční scéna stíhá druhou, minimálně jeden romantický vztah s postelovým happy endem, tak na ten film ani nechoďte. Budete zklamaní a odejdete v průběhu téměř tříhodinového děje. (Mimochodem bylo pro mně dost rušivé, když nemálo diváků podcenilo své kapacity a neustále courali na toaletu a zpět.) Nicméně doporučuji vám jeho shlédnutí, pokud máte rádi historii, Colina Farrella, Angelinu Jolie a odpustíte jeho tvůrcům pár nedostatků faktického rázu (maják v egyptské Alexandrii za Ptolemaia I. ještě nestál a Babylon v té době už dávno nebyl výstavné město) a hlavně filmařského rázu. Podoba některých postav jako např. Alexandra se v průběhu tažení mění, jiných jako např. Héfaistiona zůstává naopak stejná. Pár slabších hereckých výkonů. Téměř každá postava ve filmu mluví s dost jiným anglickým přízvukem, čehož si na rozdíl od rodilých mluvčích, kterým to připadá směšné i zábavné zároveň, ani nevšimnete. Přirovnal bych to k českému filmu, v němž by většina včetně Alexandra mluvila víceméně standardní češtinou, ale někteří jeho kamarádi z dětství se silným holomóckým nebo ostravským přízvukem (nic proti hanákóm a ostravakum). Snad nejlegračnější je scéna, v níž se novomanželka Roxana ptá Alexandra „You-love-HIM?“. To se nejde nesmát, i když tím má být zdůrazněno, že se ještě nestačila naučit jazyk svého manžela. Ten film musíte nechat na sebe působit. Obsahuje mnoho dobových reálií a životních postojů, které dnešní lidé nemohou bez dalšího ihned chápat. V tomto směru je historicky věrný. Obsahuje však také množství mezilidských vztahů a vystupování, které zůstávají dodnes beze změny, jako např. vztah syna s matkou a s otcem, touha osamostatnit se a prosadit se, zklamání z toho, že jsme dětmi svých rodičů a tedy že dědíme všechny jejich ctnosti a nectnosti, přesvědčení o vlastní intelektuální nadřazenosti nad „barbary“, opouštění ideálů mládí a přátel pro mamon a ješitnost a další. Je s podivem, jak se svět za 2.400 let změnil. V té době měl každý muž jediný životní úkol – nebát se bojovat a v boji zemřít. Plus mít legitimní syny, kteří jednou nastoupí na jeho místo v boji. Ženy byly k rození těch synů a pro zábavu. Největším prohřeškem muže v klasickém Řecku byl nedostatek macho chování a především macho pověsti. Muži (citově) závislí na ženách nebo (sexuálně) podřízení jiným mužům byli společensky nepřijatelní. Muž mohl mít otevřený vztah s jiným mužem, nesměl ovšem nikdy přiznat svoji pasivní roli v něm. Takový muž byl ostatními respektován. Naproti tomu dnešní společnost takového muže nestrpí a bylo to cítit i z reakcí diváků a divaček v kině, kteří tápali, co si mají o postavě Alexandra myslet. Vybočoval z obecně vžité stereotypní představy o virilních heterosexuálních mužích, kteří bytostně nesnesou ani představu o tom, že by k nim mohl jiný muž nebo oni k němu cítit něco jiného než pouze rivalitu, a o zženštilých homosexuálech, kteří na sebe musí všechny předem upozorňovat již svým zjevem a projevem, aby nemátli vdavekchtivé slečny a „normální“ kluky. Je to jedno z posledních tabu, které je třeba prolomit, a podle mého názoru tento film o gayi – velikánovi tomu vrchovatou měrou napomáhá právě proto, že postrádá dnešní předsudky. Závěrem musím vyjádřit obdiv ke Colinu Farrellovi, že tu roli vzal. Když před lety režisér Stone začal přemýšlet o natočení tohoto filmu, uvažovalo se o Tomu Cruiseovi. Ale buď mezitím zestárnul, nebo se té role zaleknul. Ještě, že se už i v Hollywoodu mění časy k lepšímu........." ......... BRIGHT.......... ...

Satiricky pojatý dobrodružný příběh několika vesničanů, parodujících rytířská tažení po zemi. Komediálně laděná spleť montypythonských obrazů, která nedá pokoj vaši bránici. Brancaleone v čele, Salerna, Theobald.......Nezapomenutelný je v hlavní roli Vittorio Gassman, v době natáčení jako 44 letý mladík a dále hlas v uřvaném dabingu nepřekonatelného Františka Filipovského.

........Čím blíže jsi k smrti, tím jsi schopnější udělat cokoliv pro přežití...........Dokumentární, zcela evidentně neamericky natočený příběh, bez nijakých efektních prvku a okras o Joe Simpsonovi a Simonu Yatesovi. Úsek ze života špičkových, talentovaných a trénovaných mladých lezců, kteří nastoupili novou éru po těžkých expedičních výpravách. Mají zkušenosti z lezeckých terénů v Alpách a tak tedy i Andy "vyběhnou" nahoru alpským stylem, nalehko bez budování dalších postupných campů. Vrchol je úspěšně zdolán, to nejhorší je teprve před nimi. Naváté obří převěje na sestupovém hřebenu a pak ty nešťastné pády..... Ten druhý je však už tragický. Příběh je v knižní podobě mnohem více zdramatizován a líčení Joeova sestupu je ještě o něco delší a barvitější. Uvědomíme-li si, že už jenom obyčejné spaní venku ve 4500 m.n m. nám dělá jaksi problémy, pak pobývat několik dnů ještě o něco výše bez tekutin, potravy, v mraze, s velkým úrazem a za řádění matky přírody je nadlidský a nepředstavitelný výkon. Přesto dík patří všem, kteří s naprosto profesionálním přístupem zvládli natočit, pravdivě a výstižně podat zobrazení o lidské touze, odvaze, utrpení a usmíření. Letecké záběry z helikoptéry, prostřihy s flashbacky, časosběrné natáčení oparů a mraků nad vrcholovými hřebeny, velký celek vysokohorské přírody citlivě odtahován zoomem, nebo nádherně nasnímané velké detaily horolezeckého nádobíčka v úvodu, či místní flóry a fauny nad základním táborem. To vše je vyváženě, systematicky a v přesném rytmu stříháno a prokládáno úžasnými ruchy přírody a hudbou, místy až meditační. Velkou ironií osudu je, že Simon Yates se ještě před Andami ve francouzském Chamonix seznámil s mým velkým kamarádem z hor sólo lezcem Mirkem Šmídem. Ten mu tenkrát věnoval na památku svoji čepici. Zde Simon zapálí za Joeho pietní oheň a spálí mu jeho oděv. Jedinou již výše zmíněnou čepici do ohně nevhodil. Nejsem pověrčivý , ale zřejmě to měl udělat, neboť Mirek Šmíd se hned poté zabil 11.09.1993 na Lost Arrow v Yosemitech. Tak ahoj tam nahoře... ? PS.: zcela chápu J. Simpsona, že byl doslova donucen napsat tuto knihu, živě si dokáži představit reakci novinářů a zasloužilých komisařů v klubu, nemajících o poměrech ve výškách a novodobém lezení ani páru.........

......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........

......Velice rozporuplný psychologický film.....uf, to ale byla jízda.......zajímavé vykreslení postav, barevná stylizace, flashbaky, šílená atmosféra, šerosvit, slova, citace v metru. Mistrná kamera, experimentující hudba. Velice efektní je mnou doposud nepoznané společné prolínání dvou různě hlasitých melodií. Také se vám stává, že si ustřední melodii pískáte ještě druhý den ? Psychologie a duše celého snímku je v perfektním zpracování. Pokud se vnoříte do tohoto jedoucího snového vlaku, ztrácíte okamžitě zájem o zjištování detektivní podstaty a přecházíte zcela jinam. Čekáte-li však klasické krimi, pak je potřeba zalistovat někam jinam, mimochodem, nejlépe to zde asi vystihla milá kleopatra.........

..........Strhující, provokativní, černohumorná vytříbená poezie v mistrovském podání Hrušínského, veliký trn v oku velkého komanče. Není se čemu divit, že tento filmový klenot ležel tak dlouho v trezoru. Celý příběh je zajímavě natočen jakoby jeden velký záběr. Osoba vždy zůstává, přechází se jen z místa děje, či v čase. Děsivé vyprávění hlavního protagonisty se stále více stupňuje a graduje jeho skutky, které on zároveň vykonává, dle nařízení vyšších mocí a ospravedlňuje pro blaho všech. Černobílý materiál, klidná tichá hudba, působivý hlas vypravěče, děsivé prostředí krematoria, režijní cit pro psychologické podbarvení. To vše dohromady dalo vzniknout tomuto vyjímečnému, dá se říct i světovému skvostu...........

......Dobrý den, princezničko...!!!......Pokud nejsem v dobré náladě a moje duše strádá, pustím si tento zdařilý kousek a je okamžitě po problémech. Naprosto vyjímečný a vzrušující pohádkový příběh, plný emocí. Skutečného, nenásilného, milého, přesto výbušného humoru. Základní kámen pro vznik celého filmu byly pro Benigniho skutečné životní osudy jeho vlastní rodiny za 2. sv. války, životní optimismus a jeho pohled na svět i v těch nejhorších chvílích. "Život je krásný" je především o tom, že láska, humor a fantasie mohou překonat i hrůzy holocaustu. Otrlého, bezcitného, spotřebního diváka samozřejmě tento film zaručeně nemůže oslovit ani mu nic neřekne. Pak ale chybu hledejme jinde.........

........Zdařilé zpracování námětu, barvité vykreslení doby, osob, zajímavě podaný příběh, dokonalý balzám na duši. Zároveň však nad pestrou výpravou a komediální formou Hallström vše překrývá silnou myšlenkou a následným zamyšlením........

.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964......