maxi6

.........Zcela stejně jako ve Strašácích, i zde Peckinpah dokázal, že umí. Oproti jiným válečným velkofilmům se zde ve velkém stylu snoubí válečná psychologie ( Long Day's Dying, The) spolu se špičkovou akcí, napětím, strhujícím střihem ( Enemy at the Gates). Přesto, že celé filmování a úspěch snímku stálo na chatrných producentských základem, vše nakonec dopadlo tak, jak nikdo ani zdaleka nečekal.............

.........Poválečná Itálie, těžké živobytí pro lidskou spodinu. Fellini v tomto sugestivním snímku vylíčil denodenní zápas obyčejných lidí o jejich přežití, mezilidské vztahy. Na rozdíl od fašistické filmové produkce, ve které se příběhy o chudých nenacházely, zde jsou mistrně a poeticky popisovány do puntíku. Vše je vlastně zrcadlově převrácený obraz k jeho dalšímu filmu Sladký život. Anthony Quinn jako "řeznický" hrubián a Felliniho manželka Giulietta Masina, se svoji hypnotizující, klaunovskou a milou grimasou jsou nepřekonatelní. Typicky neorealistický závěr filmu a dravá hudba dávají všemu nadhled a pravé kouzlo...............

Přátelství v kriminálu může být nevyzpytatelné, zrádné, ale i na život a na smrt. Steve měl úžasnou trefu na herce, příběh a scénář. Stylová režie, perfektně vložený podkres hudby, Dafoe a Furlong pevně svírají nad vším otěže, celou dobu je toto psychodrama udržováno v napětí a okázalém, nenásilném kouzlu. Vlastní závěr má překvapivé a neočekávané rozuzlení. Pravdivost života ve vězení scénárista v plné své síle líčí svým vlastním, stráveném v cele...............

.........Nejen profesionální vypočítavost, finanční zisk za každou cenu, ale hlavně karikatura americké společnosti, především povrchnost, egoismus převtělený do osobního narcismu, extrémní individualismus......to vše Coeni mistrně zkloubili do komediální zápletky z právnického prostředí s velkou nadsázkou a pro ně typickým humorem. George a Zeta jako hlavní představitelé si své role vystřihli a užili tak asi jako nikdy. Těch pár nevhodných momentů, jenž doopravdy vypadaly, že jsou jakoby z pera jiného scénaristy, se dalo při celkovém dojmu z filmu autorům určitě odpustit. Už jenom proto, že nám postavili do jedné řady zajímavé role hlavní i vedlejší, bez rozdílu.....Nedá mi připomenout roli Sípáka a hlavně na přístrojích připojeného Toma Aldredge.....

........Lynch zde extrémní symbolismus přitvrdil až do polohy „po koule“ a během delších přestávek, kdy měl finanční problémy s natáčením, nepolevil. Veškerý čas zde převládá černobílá vizuální stránka, strnulá statická kamera, místy si musíte ověřit, zda-li není film zaseknutý. Je to jakási přehlídka obrazů, autobiografické lynchovo vniknutí do jeho nejranějších zážitků, traumat a afektů s podivně zkombinovanými zesílenými zvuky a ruchy. Jeho vlastní postižený potomek je zde náznakově pojat jako malá nevyvinutá zrůda. Jeho manželka a dcera byly ve střižně úplně z filmu vyjmuti, ale v titulcích jejich jména byla nakonec ponechána. Toto rozporuplné dílko, které nebylo schopno si na sebe vydělat, bylo přes všechny peripetie odrazovým můstem k další filmové tvorbě toho mistra improvizace, snílka a bojovníka s noční můrou. Nebýt Eraserhead není ani Sloní muž........

Úchylná béčková zběsilost, nuda bez hranic....Po dlouhé době další horor, který všemi směry spadá do mé hodnotitelské kategorie filmů. Zombie díky, těším se na další. Takže pište a pište.....

.........Velice profesionální kamera Vittoria Storara bohužel nezachrání zmrvený scénář a celkové pojetí tohoto paskvilu. Zřejmě jsem nepochopil celou podstatu tohoto laciného hororu, nebo mám asi nějaké nedostatky v chápání a nejsem schopen vstřebat "logiku" celého děje, takže.........

Klasické sci-fi okořeněné vkládáním svérázného střihu, zajímavý způsob časových proměn, dobrý soundtrack.... Škoda jen toho nešťastného konce.....Velice by mě také zajímalo, zda-li z tohoto zdařilého, ale jinak složitého scénáře nebolela skriptku Samanthu Armstrong hlava. James Caviezel jako obvykle u mě zabodoval. Nejenom tím, že je částečně původem švýcar, ir a slovák, ale i jeho cizokrajný zjev mu zároveň hodně přidává na popularitě.......

.........Vzhledem k tomu, že sám jsem aktivní horolezec a filmů s touto tématikou je u nás žalostně málo, o to více jsem očekával spuštění seriálu v čt....Nerad bych se opakoval, ale vše zde již do puntíku přesně napsal kinej.....Z celého 6ti dílného tatranského projektu by v zásadě zbyla nádherná kamera a vystříhaný 30 min. úžasný dokument z Tater. Rozehrávání životních osudů a ateliérových historek na několika frontách, dialogy, někdy jak vyšité z německé seriálové produkce. Popravdě řečeno, chtělo to více profesionálního přístupu k celému tématu, jaksi to nechat uzrát, uležet a místy doladit. A poté to nakonec natočit. Mimochodem, největší "zásluhu" na tom všem měl Jiří Křižan, který tomu dal nejvíce na prdel........... OHLASY z našich horolezeckých kruhů : .....1. díl *** VIDĚT KAMZÍKY *** Horydoly: Drsní chlapi mluví z obrazovky spisovně, ale kvůli autentičnosti občas prohodí nějakou sprosťárnu. Vtip o zlomeném kokotovi, když Slovák upadne na záda, musel vyznít ve slovenštině určitě lépe, než česky. Drsní chlapi zkoušejí nové kamarády ze znalostí anatomie. Co to má mrtvá holčička šedého za hlavou..? Mozek.. ! Drsní chlapi se dlouho sprchují... Vykulený blonďák to předvádí na kameru nesnesitelně dlouho. Jestli byl oblečený, není známo, protože jsme viděli jen jeho hlavu. Drsní chlapi protahují děj na blbostech. ..Na neskutečně dlouhém intru má asi největší zásluhu scénárista Jiří Křižan. Nuda...nuda....šeď! ......2. díl *** NOC NA ZRCADLOVÉ STĚNĚ *** Horydoly: Drsní chlapi od horské lezou čistě, bez přidržování skob a karabin, bez pomoci lana. A to i když jde o život. Místo páternosteru ze dvou lan pro prvolezce a jümarování dalších členů záchranného družstva předvádějí v noci za mrznoucího deště a při boji o život dvojice paragliderů své sportovní schopnosti. Do toho scénárista namíchal osvědčené ingredience: jeptišky... hysterku...opilce a chlapskou rivalitu. Nenesitelně dlouhý záběr na vrtulník s podvěsem v mracích může soutěžit s nesnesitelností intra prvního dílu. Ale proč to ve filmu nenechat, když už byl vrtulník zaplacený....., že? ......3. díl *** PARADOXY **** Horydoly: Drsní chlapi nás paradoxně pobavili. Asi proto se tento díl jmenoval Paradoxy, jiný důvod nás nenapadá. Například rozhovor na cintoríně u Popradského plesa zněl přibližně takto. Chlap od Horské: "Poezie smrti vám neříká nic? (ironicky)" Osudová žena: "Ale říká. (tajuplně s povzdechem, asi něco skrývá)" Nebo druhý rozhovor někde ve skálách. Další chlap od Horské: "Jsi skvělá. (s profesionálním odstupem)" Osudová žena: "Ty jsi skvělý. (zamilovaně)" Všichni zachraňovaní jsou vylíčeni jako dementi - vysokohorští turisté nelezou těžké výstupy (neumětelové) a bikeři kouří trávu (fůj). Záchranářům při tom jde o život: "Bude to téměř nemožné.. !" prohlašuje jeden z dvojice nejlepších. Druhý potom slaní pětadvacet metrů, z toho asi třetinu vzduchem na rovnou travnatou plošinu...:-)) ......4. díl ***

V poslední době určitě jeden z těch lepších kousků, který mě přišpendlil do křesla, vyloudil mrazení v zádech a pocit napětí vyvolaný jak vizuální, tak audio složkou. Nadaný Wan do snímku vložil veškeré svoje filmové cítění. Jeho úspěšný debut má v sobě určitý náznak dravé ásijské krve, snahu o něco nového, moderní styl, své pařanské manýry zde nezapře......Tak jak přímočaře a zdatně začínala S. Coppola, lze předpokládat, že i zde se máme opět na co těšit......... PS.: Game Over....??.....Wan si nechal dvířka přece jenom otevřená......