Saw: Hra o přežití

Super oblíbený teenagerský horor ... a ona to je stigmatická zvrácenost pro zvrácenost ... zajímalo by mne, jakým směrem se ubírá současná mainstreamová kinematografie, když tohle si žádá dav? Už jsme zase u toho, že při popravách na náměstích bývalo vždycky plno... Navíc tu zjevně lže oficiální text distributora, neboť já jsem ujížděl na Sedm a přitom ublinkával u Saw...tyhle dva filmy nejsou rozvíjením jedné tvůrčí linie, to jsou dva protipóly... Sedm geniální atmosferický thriller, kde jsou bizarnosti a zvrácenosti dotvářením atmosféry, Saw film, který zvrácenosti řetězí v nepřetržitém toku a jinak zaujmout neumí... Prázdné slizké nic... PS: O kvalitativním rozdílu hovoří také dobře třeba ten fakt, že zatímco sérii Saw opakovaně reprízují na stanici Prima Cool, Sedm obvykle jde v hlavních vysílacích časech na velkých komerčních kanálech. (18.07.2008)

Na môj vkus príliš vykonštruovaný scenár plný nelogičností to kazí, ale režisér vie, čo je to atmosféra a napätie, takže som sa na prvý pokus slušne hororovo bavil. Pri druhom zhliadnutí už to bola celkom nuda. S brutalitou na mňa nechoďte; divákom, čo vyrastali na Fulciho filmoch, nejaké to pílenie nohy mimo záber nervy "nepocuchá". (27.08.2007)

Ta základní premisa byla bez sebemenšího tušení, do čeho se pouštím a bez vědomí, že ji uvidím v dalších pokračováních nesčetněkrát, tenkrát vážně dokonalá. Beznaděj, neznámo a lidé v silně stísňujícím prostředí i situaci fungují dodnes. Škoda, že s Jigsawem přišlo i utrápené klišé "Mířím na tebe, ale počkám, až mi tu zbraň sebereš", protože bez něj by Wan cílil pořádně vysoko. To, co ale scénář ztrácí tady, to získává pointou. Ta je sice problematická, děravá a snad i nemožná, ale nemůže se jí vzít to, že je vážně nezapomenutelná. Nové Se7en tehdy sice opravdu nepřišlo, ale s odstupem jedné dékady a v přítomnosti nevyvážených pokračování dozrálo první Saw do velmi příznivých barev. 70% (03.02.2006)

Bude tu spoiler. I já se připojím k dobrému hodnocení, co se týká atmosféry a překvapivého konce. Ještě i začátek se mi líbil, ale tak po hodině jsem si začal říkat, kdy už ti dva idioti přeříznou ten řetěz a vypadnou z tý místnosti. Času na to měli habaděj. (Trošku se v tom vyznám, přeříznout obyčejnou pilkou na železo půlcentimetrovej ocelovej hřebík netrvá víc jak pět minut. A pilka i když se zlomí, tak se jí dá řezat dál. A to jsem odhlídl od toho, že prostě stačilo jen přeříznout zámek a vykašlat se na těžkej řetěz. Takhle kdyby řetěz byl přivařený, to by bylo něco jinýho.) Rozjezd filmu skvělej, pohledy do minulosti postav (tedy převážně doktora, o tom fotografovi se nic nedozvíme) a ukázka vyšetřování jsou taky fajn. Jenže pak už je to příliš dlouho v tý umývárce a člověk si říká, že to nějak moc natahují. Konečné odhalení zločince samozřejmě diváka překvapí, hlavně možná proto, že je to tak rychlý, že mu nenechá vteřinu na zamyšlení a taky že NIKDO nedokáže ležet bez hnutí víc jak osm hodin a pak v klidu odejít. Další hloupostí čistě jen pro efek je taky to, že žádný člověk dohnaný k vraždění (jen aby si zachránil život) ty oběti ještě víc netýrá a pokud tedy má nějaký tak velký výčitky svědomí, až si nechá od sedící oběti několikrát sebrat zbraň, tak by je určitě netýral a neukájel se pohledem na dění v místnosti. Ale nechme být. Celkem film člověka zabaví, napnutej je těch prvních padesát a posledních deset minut taky a co bysme od horroru taky chtěli víc? Myšlenka a jakás takás pointa tu taky je, což poslední dobou nebývá zvykem. A osobně hodně oceňuju fakt, že se to nezvrhne v jen další zbytečnou vybíječku bez smyslu a důvodu alá Jason nebo Freddy nebo Mike (plus všeckny ty Vřískoty, Lovci myšlenek, Hostely, Lodě duchů a tak milionkrát dále). (24.03.2006)

Americky kontinent zosobneny v mladej krvi reziserskeho novacika aziatskeho povodu Jamesa Wana po dlhsej dobe vyprodukoval psychothriller, ktory je podla mna nadstandardom v danom zanri (porovnatelny napr. s Tarsem Singhovou The Cell, i ked na uplny vrchol kde troni napr. Silence of the lambs, Se7en mu este chyba jeden-dva stupne). Potesitelnou "inovaciou" je fakt, ze snimka miestami bura klise daneho zanru (hlavny zaporak de facto nie je vrah...). Velkym plusom potom pre mna bolo hlavne to, ako sikovne (na debutanta) reziser pracuje s viacerymi casovymi rovinami a ich prelinanim. Rovnako som bol milo prekvapeny aj tym, ze az na jednu vynimku tu je nervozita, uzkost a "psychicky natlak" dosahovany nie lacnymi a prvoplanovanymi lakackami (typu - nieco rychle vbehne do zaberu podtrhnute hlucnou ruchovou stopou). Film ma hlavne zo zaciatku velmi dobru atmosferu (dosahovanu okrem ineho aj napr. neobvyklou, vyraznou redukciou tzv. establishing shots), ktora ale zial tesne pred zaverecnou sekvenciou (ta je velmi "hutna" a dobre vygradovana i ked spatne nastoluje viacere otazniky nad vynarajucimi sa logickymi chybami...) ustupuje niektorym lacnym scenaristickym skratkam a la Hollywood. Co sa tyka brutalit a naturalisticky podaneho nasilia - ano dockate sa ich, ale ak ste videli napr. Texasky masaker (original alebo remake) alebo nebodaj zopar filmov azijskej produkcie (ako referencny bod uplne postacia niektore uchylnosti od Takeshi Miikeho) tak "mierne povedane" Vas vobec nevyhodia z konceptu. (15.10.2004)