Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (269)

plakát

Skála (1996) 

Člověk by čekal, že z takového filmu spíš vyrostu, ale já do něj spíš dorostl. Jako mladšího mě to moc nebavilo, teď sice pořád nechci adorovat, ale uznávám, že lepší akce se hledá těžko. Bay už podle mě lepší film nenatočí, zvlášť pokud bude nadále točit s roboty a ne s dobrými herci.

plakát

STOMP: Out Loud (1997) (TV film) 

Když jsem to viděl poprvé asi v patnácti (?) letech, tak mě to dost nadchlo, když jsem po asi šesti letech zkusil zas u toho jen tak vypnout, v podstatě jsem se nudil a po chvíli to nechal být. Radši bych, aby dostaly víc prostoru složitější rytmy a všechny možné matroše, na které se dá "zahrát", než ta "show". Pořád je to ale hodně sympatické podstatou, nakonec docela i tím pojetím, choreografie taky dobrá dost. Stojí to za to, klidně jen části (u scény v kuchyni se dá dobře mluvit i o dost slušné filmové stránce).

plakát

Sindibádova dobrodružství (1996) (seriál) 

Jak se na kanadský devadesátkový seriál sluší, je to konina. V tomhle případě absolutní. Ale opravdu dementní. Nic jako příběh, charaktery, režie či triky radši řekněme, že neexistuje, ale to bych byl zlej. Všechno je totiž dohromady super, nebo prostě tehdy bylo, víme. Kam se hrabe Herkules i s celym svym Kevinem Sorbem.

plakát

Shrek: Zvonec a konec (2010) 

Po nezvládnuté trojce toto uzavření Shrekových dobrodružství opravdu docela potěší, i když se nedá říct, že by si na něm tvůrci dali záležet tak jako na prvním pokračování. O jedničce nemá smysl moc mluvit, byla především originální, takže příběh byl skvělý tak nějak ať se tam dělo cokoliv a gagy byly také výtečné, zkrátka neokoukané. Ale právě dvojka ukázala, že když investujete dost nápadů a úsilí, lze vstoupit i podruhé do stejné řeky. Nicméně aby se to povedlo i potřetí, je třeba něčeho navíc. Zatímco Shrek třetí byl totální vývar, poslední díl je solidní, nudit se zvlášť nebudete a nemusíte se bát ho pustit dětem, protože je to pohádka vcelku se vším všudy. Nic víc ale nečekejte.

plakát

Shrek Třetí (2007) 

Počet fórů, u kterých jsem se zasmál, nebo ocenil jejich absurditní potenciál se pohybuje nakonec celkem vysoko, ale to bohužel nestačí, abych měl z filmu dobrý pocit. Většina gagů, jimiž je film naditý k prasknutí, je totiž prostě k blití. Včetně toho blití. A celková koncepce, směřování příběhu, jednotlivá dějství ani režie, jestli se tomu tak dá říci, prostě nefungují do ošklivě vysoké míry. Mimochodem, kouknul jsem na to, protože jsem slyšel, že čtyřka je fajn a nechtělo se mi jeden díl vynechávat, ale úplně jsem tomu, že čtyřka může být fajn, přestal věřit. To asi nějaká vizitka taky je.

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Nedá se nic dělat, ale už se nedá dělat nic jiného, než odebrat minimálně jednu hvězdu. Během sedmé série už téměř lituji, že jsem si seriál během prvních tří let tolik oblíbil, protože jsem zatím neměl vůli se odtrhnout, ale pravda je, že bych v opačném případě opravdu už o nic moc nepřišel. Nejhorší na natahovaném seriálu je, že postavy, které si z počátku oblíbíte, tvůrci neumí rozvíjet a nezvládnou ani využívat jejich dobře načrtnutých charakterů. Utápějí je naopak v stupidních zápletkách a v čím dál trapnějších situacích. Po čase už vás vůbec nebude zajímat, koho si Ted najde, o ostatních postavách ani nemluvě. První tři série boží, čtvrtá obstojná, pátá šestá převážně špaténka (ale nejde generalizovat, pořád se tu a tam objeví nadupaný díl).

plakát

Pařba v Bangkoku (2011) 

Vlastně bych se ani nevztekal, že je to podruhé totéž, kdyby to bylo podruhé stejně vtipné, ale ať už to bylo absencí prvku překvapení, slabší kvalitou fórků, nebo momentálním rozpoložením, jak jsem se ve Vegas nemohl vynachechtat, v Bangkoku jsem spíš trpěl a dohromady se opravdu zasmál tak asi třikrát. Nové fóry slabé, staré fóry staré, nové postavy nezajímavé, staré zneužité a zazděné. Na druhé pokračování už asi ani párem volů.

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Mně se nic moc psát nechce, ale jen aby bylo jasno, Depp zpívá víc než obstojně. To, že nemá hlas jak potulný citárista Ewan neznamená, že jeho projev nemůže dobře vyhovovat vyznění postavy, příběhu, tragédie. Jinak je to paráda, obecně co se týče hudby, atmosféry a vychytávek není co vytknout.

plakát

Snídaně u Tiffanyho (1961) 

Jó, jó, já vim. Ale prostě mě to hrozně nebavilo. Z těch postav mi bylo špatně víc, než být mělo, a proto mě zajímalo v podstatě čím dál míň, jak to celé dopadne. Jen jsem doufal, že se dostaví cokoliv, co nezáživnou podívanou pošle mezi 'nestárnoucí klasiky' nebo co já vim a nestalo se. Asi jsem jednak nenašel zvláštní zalíbení v Audrey a druhak mi ke štěstí nestačí jedna zábavná patnáctiminutovka z onoho dne, kdy se hlavní postavy nejvíce sblíží. Kdybych pak do filmu chtěl opravdu moc šťourat, znevěrohodňovalo mi veškeré dění to skákání v čase a prakticky nulový vývoj postav. Ale vím, že o to vůbec nejde. Nechybělo by mi proto tak moc a filmu bych všechno sežral s navijákem i s minimálně o dva stupně lepším hodnocením, ale prostě možná jen blbej den.

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

Věkově i náturou jsem myslím dost klasický potterovský fanoušek. Co se týče knížek, všechno z toho světa na mě dříve fungovalo dost dobře. Ale poslední film už mě bohužel nezastihl v té správné ,,kondici´´. Takže jen pár postřehů. Že byla blbost závěr natahovat o další film je už asi jasné každému, kromě pánů s mastnými kapsami. Film sám o sobě neobstojí, ale mam pocit, že neobstojí ani jako uzavření fanouškovské ságy takovýchto rozměrů. Až další režisérův film mi ukáže, jestli se Yates u závěru Pottera jen nudil a už rozmýšlel, co dál, nebo prostě nemá na to, aby dal grandióznímu finálovemu dílu ten správný rytmus a styl. Ještě po sedmém filmu jsem mu hodně věřil, ale tohle dost nevyšlo. Nemůžu filmu upřít nějaké technické kvality a taky to, že se to celé prostě nějak zvládlo uzavřít. Uzavření to ale pro mě bylo hodně pod očekávání. Nic jako emoce vlastně neexistuje (kromě čiré vysmátosti v určitých momentech - Voldemortovo: Harry Potter is dead!...lol), všechno se tak nějak proběhne bez pozastavení a ani ty ,,velké momenty´´, na které má čtenář šanci čekat, protože je tuší předem, si nakonec nejde užít, protože se odehrají bez jiskry, nápadu a stylu. Herci (Radcliffe, Rickman) v podstatě v tomhle splachovacím módu nemají šanci, i když jsem do té míry fanda, že bych jim sežral skoro cokoliv. Vlastně jen Helena Bonham Carter si trošku užije, Maggie Smith aka McGonagallová si pak jede úplně v jinym světě, a i když to výslednému dojmu z roztříštěnosti nepomáhá, aspoň je na co vzpomínat. Je to prostě takový špatně promíchaný (sestříhaný!) guláš bez chuti. Uzavření bez řádně (alespoň) efektního vyvrcholení. Film vlastně do počtu a aby bylo jasno. Jen pro pořádek; film na mě nefunguje, i když absolutně ignoruju závěrečnou pasáž po x letech (ta mi v podstatě už připadala po tom všem docela milá), i když jsem od čtyřky smířenej s tim, že Voldemort je houby záporák, a i když jsem k tomu přistupoval obecně s velkou mírou tolerance.