Binne

Včera jsem odcházela z kina a těšila jsem se na cigaretu, byla jsem přesvědčena, že budu odcházet z depresí.Nikoli. Po celý film mě napadala myšlenka, že to není pro mě, že to není pro člověka, který ví, že se v nás ukrývají monstra. V každém z nás. Kde se v nás bere ta potřeba něco takového vidět? Nebo v tvůrcích neustálá potřeba lidi šokovat? (Není myšleno konkrétně tvůrce tohoto filmu, ale obecně) V závěru vůbec není důležité, kde se děj filmu odehrává, kdy nebo kdo za to může. Většina z nás, občanů civilizovaného státu v dnešní době se na tento film dívá se slzami v očích a nevěří, nevěří tomu, že JSOU LIDÉ SCHOPNI těchto věcí ... nikdy jsme nebyli v podobné situaci, nevíme tudíž, co by se v nás probudilo za podobných okolností. Je to v nás, to zlo, které je zobrazeno v tomto snímku se ukrývá i v nás stejně jako v kořenech naší společnosti. To je myslím i poseltvím tohoto filmu, aspoň pro mě. Nezapomenout na to a pamatovat si, že dobro musí vítezit.

Viděla jsem nespočet filmů popisujících události po bleskové válce, nicméně žádný nebyl tak nepříjemný jako tento. Měla jsem problém to shlédnout do konce. A vzápětí přišli myšlenky jako: ,,Lidstvo je zavrženíhodné, trestuhodné a máme takové zrůdy uvnitř sebe všichni "? Asi ano, a je dobře, že existují takovéhle filmy, jsou nám připomínkou toho, že se tohle nesmí nikdy znovu opakovat.