TSZ

Inkvizitor je hrdým zástupcem těch legračních odpadů, které jsou zábavné zcela jiným způsobem než tvůrci zamýšleli. Zde je navíc tvůrcem přímo představitel hlavní role, čímž se uzavřel kruh (nebo něco meta bizarního). Zejména finále, které se odehrává v jakési ruské prdeli světa, se vryje do dějin akčních filmů mnoha pozoruhodnými úkazy (zastřelené postavy padají k zemi dříve než vyjde výstřel, pronášejí zcela nesmyslné dialogy a ačkoliv se tak chovají, přesto nejsou z vesmíru). Navíc Dolph Lungren vypadá se zbraní hrozně legračně a neohrabaně, což je u rádoby akčního hrdiny dost podstatná vada.

Můj veleoblíbený román z dětských let jsem vždy rád sledoval i v TV, ačkoliv obrazové zpracování mívá dost proměnlivou úroveň. Tato verze patří k těm zdařilejším, na poměry televizních filmů zaujme vcelku atraktivní výprava a správně strašidelní piráti (jen John Silver vypadá podezřele moc gay). Bohužel, tvůrci si iniciativně do příběhu přidali nějaké dějové linie navíc, které jsou v lepším případě nezajímavé. Je to škoda, protože jinak by šlo celé zpracování tak o hodinku zkrátit a nebál bych se uvažovat i o vyšším hodnocení.

Snímku slouží ke cti, že se (narozdíl od obdobně laděných filmů) nevyžívá v těch nejlacinějších lekačkách, které nejsou vůbec strašidelné, ale pouze fyzicky nepříjemné. Tady nejsou, nebo jich alespoň není tolik, a i když Chraň nás od zlého se nestane zrovna kultem duchařských horrorů, dvě hodinky Vám utečou vcelku rychle.

No nemohu si pomoct, ale bavil jsem se většinu času výborně. Jsem velkým obdivovatelem Setha Rogena, kterého považuji za špičku současné americké komedie a zde se naplno projevil jeho talent pro scénář i režii a výrazné herecké nadání. Rozhodně to není zábava pro každého, ale mně se tvůrci strefili přesně do noty.

Tento srbský pokus o survival horror obsahuje zřejmě všechny ingredience, které očekáváte: hudba jako z balkánského porna, herci toporní a Franco Nero v roli osamělého starce. S ohledem na původ filmu jsem se těšil na nekorektní jízdu s nahotou a gore scénami, nicméně tahle pohádka pro předpubertální balkánce bohužel víc nudí než baví.

Hudební pohádkou Tři bratři dokazují oba Svěrákové svou absolutní nadřazenost nad zbytkem tuzemského filmového světa. Jako velký obdivovatel jejich práce musím znovu a znovu zatleskat tomu, jak dokáží z poměrně malého rozpočtu vytřískat naprosté maximum a jak se i neokoukané herecké tváře pod jejich vedením stávají špičkovými tahouny. Potěší i maličkosti jako vcelku originální komunikace Zd.Svěráka coby vypravěče s dětským publikem a občas podařený vtípek.

Ničím zajímavá komedie (snad), která sice obsahuje velké množství hereckých osobností z první ligy, ale tyto můžeme naleznout i v daleko zajímavějších filmech té doby. Slabší průměr.

Česká filmová produkce je skutečně v krizi a Osmy ji zvláštním způsobem potvrzují. Prakticky neexistuje rozdíl mezi televizním filmem a snímkem pro kina, takže pokud se někdo zamyslí nad tím, proč lidé chodí málo na české filmy, jedním z důvodů může být i to, že v televizi dostanou prakticky totéž.

Když zohledním bídnou úrodu letošního filmového roku a zároveň svou slabost pro snímky o podceňovaných osamělých outsiderech s vojenskou minulostí, kteří dokáží vyrubat ruskou (čínskou/albánskou příp.italskou) mafii pomocí vývrtky nebo hřebíků, musím dát tomuhle počinu čtyři body. Prostě parádní oddechovka, za kterou jsem hodně rád.

První půlhodina mi připadala obrazově poměrně atraktivní, asi i díky tomu, že jsem od nového Draculy nic nečekal. Osvalený hrabě a vyprsená manželka sice vypadají, jako by vypadli z reklamy na Old spice nebo podobně laciný artikl, scénárista se taky asi příliš nezapotil, ale celé to slibovalo vcelku zábavnou blbost. Postupem času jsem však upadal do letargie a děj se začal ubírat tak nepochopitelnými kličkami, že konec jsem spíš protrpěl. Závěr pak slibuje start nové supersérie, na což jsem tedy opravdu zvědav.