Recenze (556)
Děla z Navarone (1961)
Na můj vkus až příliš rozvleklý válečný film, kterému by zkrácení o půlhodinu rozhodně prospělo.
Armageddon (1998)
Jistě, je tam spousta patosu, hrdinství a klišé, ale koho by to zajímalo, když je míra zábavnosti tak vysoká a člověk se ani na vteřinu nenudí? Navíc, herci nemají chybu (zejména Stormare a Buscemi, ale na to už jsme u nich zvyklí :)).
Zloději času (1981)
Rozhodně ne bezchybný film, kterému ve třetí čtvrtině dochází tempo, ale všechno to nakonec vynahrazuje perfektní závěr. Navíc Gilliamova imaginace je fascinující, tolik nápadů v jednom filmu se jen tak nevidí. Když k tomu navíc připočtete i dobré hlavní představitele a čtyři rozsahem malé, ale nezapomenutelné roličky čtyř velikánů Holma, Conneryho, Palina a Cleese (z nichž ten poslední ve mně svým ,,Hello, I'm Hood." vyvolal záchvat smíchu), nakonec není o čem váhat.
Doom (2005)
Pouze nechtěně směšná kopie Vetřelců.
Zběsilost v srdci (1990)
Mé druhé setkání s Davidem Lynchem, ve kterém jsem dostal všechno od čarodějnic až po zkažené zuby Williema Dafoa. Několik scén je geniálních, ten zbytek je ,,jen" dobrý.
Ten prokletý obrněný vlak (1977)
Takže existuje nejenom spaghetti western, ale i spaghetti válečný film. Už jsem jenom čekal, kdy se na plátně objeví Clint Eastwood s MP 40, ale nakonec za něj slušně zaskočil Fred Williamson.
Hnus (1965)
Jedna postupně šílející manikérka, jeden byt a jeden hnijící králík - tak málo stačí k vytvoření hutného a hrůzyplného filmu.
Třetí muž (1949)
Na přebalu DVD tohoto filmu se píše, že jde o ,,černobílou poezii." Tím je řečeno vše.
Žhavé výstřely (1991)
Pouze malá ochutnávka toho, co bude následovat v dalším dílu.
Jatka č. 5 (1972)
Pauzu mezi mezi dvěma majstrštyky si George Roy Hill vyplnil touto adaptací a za sebe musím říct, že se poněkud seknul, protože se zde zvlášť ke konci plácá páté přes deváté a člověk neví, co má jaký význam a proč se jednotlivé scény vyskytují tam, kde se vyskytují. Některé knihy se zkrátka na plátno přenést nedají.