MrCreosote

Satira ze satir nejsatiričtější. Cynismus a nadsázka se zde snoubí s perfektními hereckými výkony (což dokazuje i nůše oscarových nominací) a bravurním scénářem, přičemž Lumetova režie to všechno skládá do perfektního celku, kdy na konci filmu zůstáváme jako opaření a nevíme, zda se smát, či brečet. P.S. Nadčasovost filmu vystihuje i motto na obalu amerického blu-ray disku: "Still mad as hell".

No, na čisté 4 hvězdy to není, film je ve své střední části poněkud rozvláčnější a nudnější, nicméně závěrečný ,,gunfight" a pánové Douglas s Lancasterem to nakonec z průměru vytáhnou.

Ne, Colin Farrell není králem tohoto snímku, tím se totiž suverénně stává Ralph Fiennes - nebo snad znáte někoho jiného, kdo rozmlátí telefon a odjede si do Brugg vlastnoručně vyřídit účty?

Polanského režijní styl mi sedí stejně tak dobře jako jeho smysl pro černě absurdní humor. V Rosemary se ale přesto neodvázal tak, jako o pár let později v Nájemníkovi, který má s tímto filmem mnoho styčných bodů. V porovnání obou Polanského děl mi Nájemník připadá mnohem povedenější, protože to, co zde bylo pouze naznačeno a nedovedeno do konce, se v Nájemníkovi rozjíždí naplno a paranoia i nejistota vás zkrátka smete. Tady jsem byl sice občas napjatý a nevěděl jsem, zda hlavní hrdinka jenom vyšiluje, nebo skutečně objevila satanské spiknutí usilující o její dítě, ale nějaký výraznější prožitek jsem si přesto neodnesl. V "duelu" Rosemary vs. Nájemník se tak u mě mladší Polanského film stává jasným vítězem.

Nejlepší části filmu kupodivu nejsou scény se Spartakem (kterého ovšem Kirk Douglas zahrál více než dobře), ale ty, ve kterých se vyskytuje někdo z famózní trojice Olivier-Laughton-Ustinov a v nichž dochází převážně k mocenským hrátkám, což je mi rozhodně sympatičtější než patetické a leckdy nudné scény se Spartakem a jeho ženou. Od Kubricka bych čekal mnohem více (ale zase je pravda, že mu do toho kecalo víc lidí, než je zdrávo).

Ďáblův detektiv

Film, který už hodně zastaral. Jeho poselství je samozřejmě chvályhodné, ale jde se k němu až příliš nápadně a okatě, takže se nakonec nedostaví kýžený efekt - to se poté projevuje z závěrečném Traceyho monologu, který postrádá na údernosti a působí spíše nudně a zdlouhavě. V šedesátých letech možná pecka, dnes už jenom slušná konverzačka. Herecké výkony samozřejmě bez výhrad (Poitier se mi tady líbil mnohem více, než V žáru noci ze stejného roku, kde na mě často působil jako vyřezaný ze dřeva).

Je až nezvyklé sledovat Eastwoodův film staršího data, ve kterém Clint nikoho nezastřelí a o mrtvolu nezavadíme na kilometr daleko. O to příjemnější je potom moje překvapení z tohoto citlivého, vtipného i trochu smutného filmu, který mezi ostatními tituly Clinta Eastwooda zůstává - podle mě neoprávněně - zapomenut. A mimochodem, ústřední píseň je výborná!

Nasnímat téměř dvouhodinový film z jednoho pokoje - tak velké sousto by si snad kromě Hitchcocka nikdo jiný neukousl, nicméně Hitch je filmař všech filmařů a zde se mu podařilo spojit romantiku s krimi a dramatem tak působivě, že jsme napjatí od začátku do konce a ve finále už téměř nedýcháme. Vedle North by Northwest a Psycha nejlepší film mistra napětí. P.S. Kamera se během filmu přeci jenom dostane z okna bytu, a to hned dvakrát - při nalezení zabitého psa a při souboji Jamese Stewarta s Raymondem Burrem..

Solidní, ale dnes už přeci jen poněkud vyčpělá satirická komedie, která se nevyhnula hluchým místům. Pokud chcete vidět opravdu špičkovou a nikoho nešetřící satiru v hlavní roli s Peterem Sellersem třikrát jinak, doporučuji o 5 let mladšího Dr. Divnolásku.