qvark

Především je třeba doplnit, že žánrově jde v prvé řadě o ,veselé drama´ , komediální horor´ či , realistické fantasy´, protože bez tohoto uvědomění vám uteče obrovská spousta absurdity, která ospravedlňuje formu natáčení áká Blair Witch i atmosférické obrazy Trollů v chladné zasněžené norské končině...být lovcem Trollů je zatracené tvrdé povolání bez placených přesčasů....

Když rozdýcháte závěrečnou scénu s impozantním bagrem odjíždějícím po prázdné pláži, napadne vás, jak moc se obraz nejspodnějšího osazenstva italských mafiánských struktur liší od všech tak milovaných postaviček z filmu Kmotr....Al Pacino a jeho Tony Montana tu je koneckonců hned v úvodu připomenut, aby pak zmiňovaný konec dokázal, jak moc se liší realita od jím hraných pohádek ( budiž sneseno pět hvězdiček na jeho hlavu za ně ) ....v prvé řadě mafie není jako ta jeho Corleonovic charakterní rodinka....na prostoru jižní itálie ( a většina severních italů vám řekne, že pro ně Itálie končí u Říma ) splašeně nebo s notnou dávkou smyslu pro teritoriálnost a finanční aktivity pobíhají různě velké skupinky spíše podprůměrně inteligentních agresivních jedinců, panuje tu strukturální solidarita, která je drcena dennodenním bojem všech proti všem o přežití nebo vymožení si větších práv, peněz, moci....za druhé ne každý mafián či mafiánek umírá v luxusním domě půl hodiny, kdy se na něj střílí i bazookou a v akčně drsném : smokingově zakrváceném ohozu...čtyři postarší grázlové v šortkách a snad i ťapkách ( z nichž jeden vám nápadně připomíná bývalého ministra Řebíčka v Toskánsku...) ) řeší věci během vteřin.....,,...tolik kraválu kvůli dvěma klukům...".....chvílemi jsem měl až pocit, že koukám na dokument z Scampie a nutno uznat odvahu tvůrců natáčet přímo na nejnebezpečnějším sídlišti Evropy....

Aniž bych se nějak pitval v detailech a rozboru, tak bych chtěl férově konstatovat, že společně s komediálně-situačním Comebackem se původní novácká seriálová tvorba vyhrabala z bahna odpadové podprůměrnosti....

Jakožto komplexní autorský počin ( scénář,kamera, režie ) s omezeným rozpočtem odvedl T. Řehořek velmi slušnou práci se zajímavým a pro hraný dokument netradičním překvapením v závěru, kdy se filmová linka v té dokumentární působivě rozmělní. Výchovný efekt nejsem schopen posoudit, ale kloním se k názoru, že dané zadání celku spíše uškodilo, protože degraduje hereckou část v ilustraci trosek, které se mění v ještě větší trosky až se člověk ptá, kam se poděl v závěru dobře patrný zdravý rozum a přirozená inteligence aktérů. Nechci nijak zlehčovat drogovou problematiku, která dokáže rozvrátit lidský život vzhůru nohama. Jen mi vyvstává trochu cynická představa vychovávaného školáka, který musí nabýt dojmu, že i mnohaleté drogové peklo ( v tomto případě spíše piklo ) zanechá po sobě až na pár vnějších šrámu zdravě uvažujícího jedince....

Známí tvůrci zřejmě opustili společně s Kawasakiho růžemi od celonárodních témat jednotlivých dekád a vtrhli na pole osobních dramat. Odlehčující hláškování a sled Šabachových historek s pitoreskními postavičkami v doprovodu líbivé hudby je nahrazeno rodinnými dramaty s temnosvitnou barevně filtrovanou kamerou a hloubkou postav, kterých však zůstává stále zbytečně mnoho, stejně jako jejich různorodých problémů a nelze se zbavit dojmu určité umělé konstrukce jejich provázanosti. Velmi svěže působí postava vyšetřovatele, který není, jak bylo dříve u tvůrců samozřejmostí, jen tupou ,švestkou´. Paradoxně nejméně hereckého prostoru je dáno hlavní postavě, která v zájmu dramaturgického vyznění, zůstává bez osobní výpovědi či nějaké formy závěrečného coming outu....

Na mne zapůsobil film jako zjevení....o to větší, že za jeho scénářem stojí dnes neplodnější autoři národních a osobních témat Hřebejk a Jarchovský..... satira s patrným sklepácko-pitoreskním nádechem podává nucené soužití nesourodých světů ,vychovatelů ´ a ,děcek´ na letním ( pionýrském ) táboře....ten, kdo nezažil, tak té tragikomické věrohodnosti neuvěří...)

Jim Carrey bez grimas řeší problém s jedním číslem a jedním psem ( inu zvířecí detektiv se v něm nezapře ).....od začátku mi celý film nápadně připomínal snímek Věčný svit neposkvrněné mysli...pomalá první polovina uvádějící diváka prostřednictvím povídání hlavní postavy do situace a následná rychlá akce plná zvratů a odzbrojujících překvapení, kterou nestačíte pro jejich rychlý sled vstřebávat.....celek působí překombinovaně...motá dohromady konverzační rodinné drama s akční konspirací, takže ve výsledku sledujete celou rodinku jak po nocích běhá městem za jedním prvočíslem, několika jinými pološílenci a mrtvolami....jedno nebo druhé měli tvůrci v určité chvíli opustit, aby závěr působil věrohodněji.....pokud jde o tématiku mystiky čísel a posedlost jimi, tak bych rozhodně doporučil snímek ,Pí´ od D. Aronofského, který je co do přehlednosti a prožitku naprosto nedostižným.

Schopnost tvůrců převést klasiku do současné atraktivní podoby s respektem k žánrových strukturám a schématům je v pravdě obdivuhodná a člověk se zájmem očekává co deCoenují příště....

Téměř divadelní drama jednoho návratu ze stranického večírku, které vás pomocí světelně kontrastních POV flashbacků vtáhne do schizofrenního orwellovského poselství té doby....herecky naprosto suverénní ústřední dvojice, ze které bych si nedovolil nazvat Jiřinu Bohdalovou obligátní ,bohdalkou,.....V trezoru tímto dozněla normalizací típnutá, zlatá filmová vlna šedesátých let...

Myslím, že pro českého politika představují obě série ,,Ministrů,, i ,,Premiérů,, ( podle toho na jaké je úrovni ) základní výukový materiál a Sir Humphrey Appleby je jeho slabikářem....je třeba vidět vícekrát, abyste mohli s relativní přesnostní určit, kterýžto díl si ten který český politik pouštěl včera na dobrou noc....