Poslední recenze (41)
Thanatomorphose (2012)
Pro mě perfektní metafora, zobrazení stavu deprese, vnitřního umírání osobnosti a rozkladu člověka zaživa. Doslova i obrazně... hlavně obrazně. Pokud k tomu nebudete přistupovat (jen) jako k laciné sračce, co se snaží bez příběhu šokovat diváka, máte v podstatě zfilmovanou odpověď na otázku, jak se depresivní člověk vlastně cítí a co zažívá.
Contracted: Phase II (2015)
Pro mě stále slabší než jednička, ale... překvapuje mě, že tu nikdo nezmínil závěrečnou, potitulkovou scénu, která jednak poměrně slušně hýbe s příběhem (prvního dílu) a dodává tomu všemu šmrnc i další rozměr.
Boarding School (2018)
Hm, tak já nevím. Je to rozvleklé. Navíc mě celou dobu zajímalo mnohem víc to, co se dělo na půdě, než ve škole.