sofiapetra

Zvláštní film. Se silnou ženskou hrdinkou. A možná životní role pro Elišku Křenkovou - hrála výborně.

Viděla jsem to všechno najednou, takže to nebudu hodnotit po sériích. Rozhodně se to dá vidět. Strike i Robin jsou sympaťáci. Nejvíc mě bavila poslední série.

Nechápu proč sypou tolik prachů do něčeho tak nudného a nezajímavého. Vykradli kde co. A vážně musí hlavní záporák ve vymyšleném sci-fi světě vypadat jako gestapák??

Opravdu velice jsem si přála, aby se mi to líbilo - pustila jsem si předtím i několik rozhovorů s Petrem Vachlerem (a ty byly zajímavé) a do kina jsem šla rozhodnuta, že svůj obvyklý cynismus nechám v hluboké hibernaci a dovolím si na chvíli plně obnažit duši a otevřít se, bohužel to ale vůbec nepomohlo. Především mi nesedla ta forma. Nefungovalo to na mě. A i když věřím (a snad i vím), že mnoho z těch mluvících hlav jsou chytří a inspirativni lidé, tady zněly ty jejich z kontextu vytržené  motivační citáty jako prachobyčejné banality, které by napadly snad každého. V některých případech i jako úplné pitomosti. A z čeho jsem zklamaná asi nejvíc - ten příběh mě nedojal a ani jako celek mě to neosvítilo, ani nenakoplo; neřeklo mi to nic nového o světě, ani o mně. Což jsem v první chvíli přikládala věku a odžitým zkušenostem, ale když jsem to pak rozebírala se synem (21 let), který toho nažito ještě mnoho nemá, viděl to úplně stejně. Respektive ještě více kriticky, ten to dokonce odmítl úplně.

Paní Morán hrála tu nemocnou paní opravdu přesvědčivě, ale jinak to byla ztráta času. Protože ani scénáristka evidentně nevěděla. Tak na nás udělala dlouhý nos a utekla psát zase nějakou další perlu.

Všichni, jistě včetně tvůrců, jsme aspoň 20x viděli Lásku nebeskou a klidně si ji dáme ještě 10x, ale tohle byla prostě zoufalost. Impotentní scénář, bez jediné kapky humoru (s Bearmeedkem se tentokrát neshodnu, ftipné mi nepřišlo skutečně nic), bez jediné silné scény. Škoda, že to nikdo ze štábu nepoznal, ještě než začali točit.

Čtvrtá řada je urážka skvělé první řady. Spojilo se tam obsahově úplně všechno, co je na dnešním hyperkorektním světě špatně. Vážně jsem ráda, že už nemusím chodit do školy a mít takové spolužáky.

Děsný. Jdu z prázdného kina a jsem naštvaná na všechny, co to vychvalovali. První scénka vypadala slibně - fotografování rodinky, bohužel se nikdo z nich dál ve filmu už neobjevil (ne, vážně se to nesnažím chápat). A až pak nastalo to pravé utrpení: sledovat nejnudnejší pár na světě, jak si nedokáže poradit naprosto s ničím. Závěr nekomentuji vůbec, to už bylo na scénáristické Bohnice.

Nechce se mi přímo napsat, že na česķé poměry je to dost dobrý, ale prostě je. A už dlouho mi nebyla žádná baba tak sympatická jako Pavla Gajdošíková.

Nebylo to špatné - základní myšlenka je sice trochu otřepaná, ale pro rodiny, které musí něčím takovým procházet, to bude prudce aktuální neustále (matku lze zcela chápat a nejspíš bych udělala to samý). Tři hvězdy jsou málo, čtyři moc (kdyby to mělo o dva díly míň, tolik neváhám),  čtvrtá je tedy trochu z protekce ke švédské kinematografii.