sofiapetra

Šlo to úplně mimo mě, nepřišlo mi to ani chytré, ani ftipné. Jen se to tak tvářilo.

Ve dvojce jsem si už na Macieje Stuhra zvykla, už mi ani nevadilo, že skoro v každé scéně pláče. Děti a dospívající zde byly ještě divnější než ty v první sérii, ale snad to byla jen fabulace a v Polsku žije i normálnější mládež. Ale když jste si odmysleli všechny nelogičnosti, tak se na to dívat dalo, protože to bylo opravdu napínavé. A konec opět docela překvapil.

Ne, tohle vážně hodnotit nemohu. Některé filmy by měly mít místo hvězdičky nějaký jasný piktogram - že jsou jen pro lidi do maximálně 25 let, kteří v sobě ještě mají nezvladatelnou touhu plácat (pardon: filozofovat) o životě. Nic ve zlém, ale obávám se, že pro nás ostatní už je to nepoživatelné. Autorovi všeho, Bohdanovi Karáskovi, už ale táhne na čtyřicítku, takže se možná maličko vnucuje otázka, zda není nějak opožděn ve vývoji (nebo ten film prostě jen chystal dlouho). Jenůfku mám ráda, ale často jí nebylo ani rozumět, jak drmolila.

První dva díly jsem odtrpěla - tolik prostých zlých a násilných lidí, včetně odporných až nelaskavých maminek... Tupé biflování kontra naprostá nevědomost o nejzákladnějších věcech. Když kámošky vyrostly, bylo to trochu snesitelnější a už jsem si na ten jejich málem nelidský dvorek zvykla. Lila mě jako postava ale bavila, úžasné stvoření.

Nebylo to sice ani za mák severské, ale zase to bylo úplně jiné než všechny seriály okolo. Mému vyššímu hodnocení ale jistě napomohlo, že Roland Hassel je takové drsné chlapské zvířátko. Hraje ho herec Ola Rapace, který si převzal příjmení od své manželky, což by maličko jeho mužnost snižovalo, ale pokud je jeho ženou představitelka Lisbeth Salander, pak se samozřejmě není čemu divit. :) Na jeho obranu je ale třeba nezamlčet, že to prý v překladu znamená "dravec".

Mrazivě aktuální a hvězdně obsazený film. Je samozřejmě masochistické sledovat to zrovna teď (patnácty den viru v ČR), ale neodolala jsem. Též jsem neodolala a přečetla jsem si tady pár komentářů od lidí, co to viděli už kdysi - psali, jak u toho usínali a že jim to připapadlo málo akční. No, teď už by se dívali asi pozorněji. Ve filmu nakonec vakcínu našli... nezbývá než také spoléhat na chytré hlavy.

Musím říct, že se mi to docela líbilo - i když ty rodinné vztahy tam byly přetažené za vlasy. A hvězda první velikosti Maciej Stuhl na mě tedy zrovna velký dojem neudělal. Ale poslední díl byla dobrá tečka, málokdy se závěr povede a tady se to stalo (vážně mě překvapilo, co se nakonec vyklubalo z nejsympatičtější ženské postavy).

Ano, bylo to dlouhé. Ano, dost často to bylo docela nudné. Ano, scény s DiCapriem-kovbojem mně vlastně nezajímaly. Ano, bylo naprosto nutné vědět, kdo je Polanski a jak dopadla jeho žena, jinak byl příběh vlastně úplně o ničem. Ano, bylo také docela divné, že do placu vhodili výbušnou informaci, že kaskadér zabil svou manželkou, aniž by se k tomu pak jakkoli vrátili a vysvětili, jak a proč se to stalo. Ale jakmile se na scéně objevil Brad Pitt, bylo prostě všechno jedno (proto nechápu, kdo určil, že jeho role byla vedlejší; prostě nebyla). V jeho podání i sundání trička a krmení psa bylo hypnotické (a to předesílám, že se mi sice líbí, ale žádná jeho extra fanynka nejsem). Celý film byla jakoby pohoda a piánko, ale o to víc například vynikla drásavost návštěvy ranče, která zase nedopadla vůbec podle očekávání. Film, kde se zdánlivě nic nedělo, ale na který budu dlouho vzpomínat.

Potácím se mězi dvěma a čtyřma hvězdama, ale dám 4. Přiznávám, že nejdřív mě to strašně štvalo a nechtěla jsem se na to dívat. Pak jsem se k tomu vrátila, protože Geralt byl vážně nebezpečně sexy - a už od pátého dílu jsem ten svět začala dokonce i chápat! (časové roviny se jim tedy nepovedly vůbec, vyznat se v nich prakticky nešlo až skoro do předposledního dílu). Nakonec jsem si oblíbila i Yennefer a byla jsem smutná, že už to skončilo.

Vůbec mě to neba a ta holka mi byla mega nesympatická. Ale asi bych to ani hodnotit neměla, je to spíš film pro puberťáky...