Dixie_Cara

Seriálový Zaklínač je takový zvláštní paskvil. Místy se snaží držet předlohy zuby nehty, místy naopak utíká zcela jinam. To by vůbec nevadilo, ostatně film je ( a řekl bych že i má být) jiný než kniha. Ruku v ruce s tím je však přítomná jistá chaotičnost a především to, že kouzlo, které bylo obsaženo v Sapkowskiho povídkách se vytrácí a je nahrazováno filmovou přízemností. To, co (alespoň pro mě) působilo v knihách tak magicky je zde najednou rozbito do malých nesouvisejících kousků, které jsou nesmírně zdlouhavé a s postupem času čím dál tím více začínají nudit. Nevadí mi obsazení postav (kromě Triss, která místo čarodějky připomíná prostou děvečku z vesnice), řekl bych že je docela povedené, ale mrzí mě, že scénář jim určil zcela jiný charakter. To mě občas nutilo v duchu si říkat, že takhle by se opravdový Geralt nikdy nezachoval, nebo že Yenefer je přece úplně jiná. Alespoň Marigold zůstává své předloze věrný a je pro mě příjemným překvapením. Jinak ale seriál působí příliš prkenně a tak nějak se nemůžu přesvědčit k tomu, abych jednotlivým postavám opravdu fandil.

Za mě v celku povedený akčňák. Otázkou však zůstává zdali film hodnotit jako úspěšné završení jedné trilogie (potažmo celé ságy) a nebo spíše vycházet z toho, že se jedná o samotný snímek, který je s ostatními Star Wars propojen jen volně (a to nikoliv dějem ale pouze postavami). Právě napojení na předchozí snímky je bezpochyby slabinou a vůbec celá nová trilogie tím působí poněkud nesourodě až chaoticky: Trochu mi zde chybí ono pro telenovelu typické co, jak, proč, kdy. Divák tak nad jednotlivými situacemi může dobře fantazírovat, ale mezičlánek, který by vysvětloval dvě zdánlivě nesouvisející situace zde prostě chybí. Abrams jde navíc stejným směrem jako současný Hollywood, tedy používá veliké množství rádoby cool vedlejších postav, ale jejich role je většinou nijaká a zbytečná. Přijde mi také, že poslední film působí zbytečně složitě. Ok, chápu, je potřeba rozšířit význam síly, předvést, že nekončí mind trickem, nebo škrcením, ukázat typický emotivní twist, ale tak nějak jde vše na úkor děje.

Esa britského filmového plátna, celkem napínavě převyprávěný příběh či věrohodné představení města Ankh-Morpork. Zaslaná pošta má zkrátka něco do sebe. Jasně kniha je někde jinde, ale myslím že srovnání zrovna zde není na místě. Pratchettova Zeměplocha (pro nás Čechy i za přispění skvělého překladu Jana Kantůrka) je totiž naprosto unikátní a spíše než na vizuálu stojí na vtipné "ztřeštěnosti",a představivosti každého čtenáře, jenž svým způsobem Terryho příběhy sám pro sebe vytváří. Film je naproti knižní předloze vážnější, více se soustředí na postavu Vlahoše von Rosreta,mnohem příměji odhaluje jeho minulost či více rozvijí milostnou linku. Ačkoliv toto zpracování není na škodu, stejně se nemůžu zbavit pocitu, že snímku (stejně jako mnohým jiným) chybí právě ta ztřeštěnost a fantastičnost, která je knihám vlastní. Jinak samozřejmě nelze jinak než vyzdvihnout Claire Foy, jejíž Adoráta je skvělá a více než přesvědčivá. Mě osobně navíc potěšila přítomnost Fran z Black Books, kterou na obrazovkách jinak moc nevídám.