Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 240)

plakát

Prezident Blaník (2018) 

Politická satira v kině dlouho chyběla. Vlastně si ani nevzpomínám, kdy to bylo naposled. Jestli vůbec. Každopádně za úspěchem celovečerního Blaníka vidím tři důvody. Prvním je načasování, kdy ještě z lidí plně nevyprchaly emoce z prezidentské volby a celého toho humbuku kolem. Druhým je dobrovolná i nedobrovolná účast mnoha známých tváří české politiky, zpravodajství a kultury. A třetím je určitě odvaha, se kterou šli tvůrci do tohoto projektu a současně také určité riziko, že specifický a vulgární Blaníkův humor nemusí sednout zdaleka každému. Trochu zamrzí jen poněkud nedotažený konec, ale na druhou stranu chápu, že tvůrci měli málo času na postprodukci v závislosti na výsledku prezidentské volby.

plakát

SCORE: A Film Music Documentary (2016) 

O filmové hudbě by se dal natočit seriál a stejně by to bylo málo. Je jasné, že devadesátiminutový dokument může pouze stručně projet historii filmové hudby a pozastavit se nad několika legendárními hudebními motivy. Je sice škoda, že se v dokumentu neobjevil například James Newton Howard, Clint Mansell nebo Alan Silvestri, ale holt dostali prostor jiní. Dokument sice až tolik objevných informací nepřináší, ale je prostě fajn si připomenout několik známých hudebních motivů a poslechnout si komentáře samotných autorů či jejich kolegů z branže.

plakát

Bright (2017) 

Na epické fantasy moc komorní, na samostatný film až příliž zkratkovitý. Will Smith hraje Willa Smithe z Bad Boys a ikdyž je kadence hlášek podobná, většina z nich nefunguje nebo vyzní do prázdna. Samotné univerzum mělo slušný potenciál, jen by to chtělo věnovat se více mytologii a postavit silnější hlavní dějovou linku, jejíž hluchá místa by nemuselo vyplňovat tolik přestřelek, kontaktních soubojů a prázdného tlachání mezi hlavními postavami.

plakát

Vánoční Kameňák (2015) odpad!

Ani páté pokračování nejznámějšího českého rádobykomediálního filmového bizáru se nedokázalo vyhrabat z pomyslného odpadového bahna. A proč? Protože tam chodí Dejdar půlku filmu s afrem na hlavě, Bučková zpívá nejtrapnější vánoční song ever, hraje tam Láďa Hruška, přibylo "vtipů" se sexuální tématikou, jedna z postav má úchylku na sex se zvířaty, teenager zdědí po dědečkovi bordel, probíhá tam pánský striptýz v růžových zaječích kostýmech a na závěr sjede Vašek Vydra na lyžích kopec sněhu na náměstí. Jenom si tak v duchu představuju situaci, kdy scénárista dopsal scénář a řekl si: "Jo, tohle bude pecka. Pod to se rád podepíšu."

plakát

Kameňák 4 (2013) odpad!

K hercům, kteří byli v kurzu v devadesátkových estrádách na Nově, se přidali finalisté nejrůznějších dovednostních soutěží a studenti filmových škol (asi) a vznikl tak další díl anekdotové série, která bude pokračovat dokud na to budou lidi chodit do kina. Někdy mi je i těch samotných herců líto. Tohle je prostě odpad bez kompromisů.

plakát

Pařba o Vánocích (2016) 

Není to až taková tragédie, ale pokud máte za sebou několik dílů Hangoveru, tak už vás v jakékoliv "pařmenské" komedii těžko něco překvapí a upřímně rozesměje. Takže ti, kteří předtím nepařili s Bradley Cooperem, si můžou přihodit hvězdu navíc, pro ostatní to bude jen neškodná jednorázovka, ze které hodně rychle vystřízliví.

plakát

Jumanji: Vítejte v džungli! (2017) 

I přesto, že jsem na původním Jumanji vyrostl a dlouhou dobu jsem ho považoval za kult, šel jsem na nové Jumanji bez jakéhokoliv očekávání a s přáním, aby to nebyla vyložená hloupost. O to větší satisfakce byla, když jsem odcházel z kina s mírným nadšením a pocitem, že jsem se vlastně docela solidně pobavil. Důvodů pro to je hned několik. Tím hlavním je casting, který ze zdánlivě nesourodé čtveřice dělá fungující tým na situační humor, kterému vévodí především Kevin Hart. Dále tu poměrně dobře funguje nostalgie a odkazy na původní film. A v neposlední řadě se tvůrcům podařilo do filmu vtipně zakomponovat prvky a fenomény dnešní doby, které dělají z postavy Bethany pomyslné nastavené zrcadlo dnešním teenagerům. Shrnuto a podrtrženo: příjemné předvánoční filmové překvapení.

plakát

Vražda v Orient expresu (2017) 

Velkou výhodou je pokud si nepamatujete nebo neznáte pointu z dřívějších adaptací nebo přímo z knihy. Z mého pohledu by filmu celkově slušel více old schoolový přístup místo digitálních sekvencí, ale chápu, že je pořád jednodušší zaplatit trikové studio než mít k dispozici funčkní repliku vlaku a natáčet přímo na kolejích. Poirot v podání Branagha jiný než od Sucheta a místy mi přípomínal svými manýry Downeyho Sherlocka. Velkým lákadlem je samozřejmě i velmi rozmanité herecké obsazení, které měla na svou dobu i adaptace od Lumeta. Vzhledem k veskrze pozitivním dojmům bych byl rád, kdyby se za pár let Branaghův Poirot vrátil k případu, který odjíždí řešit v závěru filmu.

plakát

Hlas z kamene (2017) 

Chlapec po smrti své matky nemluví. Proč? Má nějaký problém. Co s tím? Pozveme chůvu a ta to pořeší. Ačkoliv má film jen necelou hodinu a půl, tak vleče se jak týden před výplatou a konec je vyloženě haluz. Atmosféra místy fajn, Emilia fajn, ale zbytek nestojí za řeč. O tento film zavadí pravděpodobně jen fanoušci Emilie Clarke, ti ostatní nemají sebemenší důvod na tento film koukat. Slaboučké dvě hvězdy.

plakát

Auta 3 (2017) 

Návrat ke kořenům s důrazem na příběh s nádechem nostalgie. Třetí Auta sice dávkují humor po menších dávkách, ale o to více řeší otázku moderních technologií a dravého mládí v kontrastu se starou školou, což v jistých ohledech řipomíná sérii Rocky. Animace spolu se soundtrackem bere dech, ale to už je tak nějak standardem u Pixaru. Pro mě jednoznačně animák roku a doufám, že Blesk brzo přiveze do kin další pokračování.