becki_tu

Rozpačitý indie film s dialogovou kadencí mezi Aly and AJ, za kterou by se nestyděly ani Gilmourky. Zřejmě jde o částečnou autobiografii, která sleduje osud dvou sester, které chtějí nastartovat uměleckou kariéru, ale zároveň se vyrovnávají se složitými vztahy jejich rodičů. Moc se toho dějově nestane, hodně dialogů je vysloveně o ničem nebo o absurditách a filmařský přínos je v podstatě nulový. Tohle ocení asi jen skalní fandové.

Vlastně nakonec docela příjemné překvapení. Novák, a tím myslím teď režiséra, netlačí s humorem zbytečně na pilu a dávkuje ho rozumně, přičemž přiběh často sklouzává do roviny melancholie, takže chtě nechtě vám toho Pepy začne být tak nějak líto. Suchánek hraje přirozeně a byl vlastně i tím jediným faktorem, kvůli kterému jsem tenhle film chtěl vidět. Ačkoliv nejsem příznivcem novodobých českých filmů, musím uznat, že tohle bylo v pohodě, a to i přesto, že Ján Novák zatím nemá bůhvíjakou filmografii. Zároveň nechápu některé hejty, obzvlášť v době, kdy se v kině vyskytují takové skvosty jako Zoufalé ženy dělají zoufale věci nebo Věčně tvá nevěrná.

Naprosto zbytečné pokračování, které ani zdaleka nedosahuje kvalit prvního filmu. Oldschoolový feeling je pryč a místo toho sledujeme hackujícího 50 Centa, kopající asiaty a Davea Bautistu, který hraje Davea Bautistu. Jo a občas se tam objeví Sly, který výrazně posloužil marketingové propagaci filmu, ačkoliv se jeho účast ve filmu počítá pouze na minuty. Už by to zase chtělo nějakého toho Rockyho, Ramba nebo Expendables.

Variace na Knihu džunglí, která mi v tomto podání nějak nesedla. Nevím, jestli to bylo tím zoufale předvídatelným příběhem nebo několika nelogičnostmi, ale fantasy pohádku to byla poměrně nuda, kterou částečně zachraňoval soundtrack, efekty a herecký matador Redford.

Tvůrcům nelze upřít snahu a skvělé načasování v době, kdy se mediálně řešilo státní vyznamenání nebo Forejtova kauza. Bohužel je vidět, že je to celé spíchnuté horkou scénáristickou jehlou. Jediným nosným prvkem je poměrně povedená parodie Jiřího Ovčáčka, ale i tak je dávkování humoru a úderných hlášek hodně slabé. A hudební vystoupení jsou při podobných kabaretních vystoupeních čím dál tím větším zlem.

Nepamatuji si, kdy naposled se lidi v kině báli jíst nahlas popkorn a u toho srkat kolu. Svým způsobem unikátní koncept filmu, ve kterém se drtivou času nemluví nahlas, totiž buduje atmosféru právě přes ticho a díky tomu není nouze o opravdu infarktové momenty. Dalo by se diskutovat nad několika logickými nesrovnalostmi, ale celkově velmi pozitivní dojem z filmu to momentálně přebíjí. A nejsem asi sám, komu Tiché místo evokuje dřívější Shyamalanovu tvorbu.

Eastwood měl asi svoje důvody, proč tuhle filmovou rekonstrukci teroristického útoku v rychlovlaku do Paříže pojal právě takto. Nejen já, ale i většina diváků čekala spíše zfilmování událostí, které bezprostředně předcházely tomuto činu a následně podrobnou akci ve vlaku vyprávěnou minutu po minutě, podobně jako například v Letu č. 93. Zajímavé, ale svým způsobem i zvláštní je obsazení reálných hrdinů do "svých" rolí, přičemž absence hereckých a výrazových přostředků je místy opravdu znát. Svoji výpovědní hodnotu to má, ale přeci jen od Eastwooda člověk vždycky čeká něco navíc, ať už filmařsky nebo emočně, a to tady prostě nebylo.

Důstojná a emocemi nabitá filmová pocta hasičskému týmu Granite Mountain Hotshots, který pomáhal s nebývalým nasazením chránit životy a majetek spoluobčanů. Vzhledem k riziku tohoto povolání vám potom budou vaše problémy v práci připadat opravdu jako hodně malicherné.

Hloupá blondýna versus chytré auto. Tenhle souboj zkrátka nemohl dopadnout dobře, což jen dokazuje ujetý sci-fi závěr, u kterého nevíte, jestli se smát nebo brečet.

Herní značka Tomb Raider se konečně dočkala filmové adaptace, kterou lze brát vážně a která příjemně překvapila minimálně stejně jako herní restart série z roku 2013. Proto pro mě bylo zajímavé sledovat, co všechno tvůrci do filmu přenesli a co naopak oproti hře změnili. A musím konstatovat, že všechny změny ve scénáři byly překvapivě pozitivní a v kontextu filmového zpracování vlastně i geniálními tahy, díky nimž není Tomb Raider béčkovou fantasy, ale mystickým dobrodružným thrillerem s perfektní akcí. Castingový majstrštyk v podobě Alicie Vikander celé tohle nové dobrodružství Lary Croft jen dokonale podtrhuje. Nadšení z projekce opadá jen velmi pozvolna a stále mám v hlavě útržky scén, které doslova citují hru, originální úvod s honičkou na kole nebo oproti hře pozměněný konec, který výrazněji nepřekračuje hranice reality. Za mě guilty pleasure letošního roku.