JOHN.NY

Jane Holzer čistící si zuby se mi z celé výstavy Andyho Warhola Motion Pictures líbila rozhodně nejvíce..

Kdo by pomyslel, že Sean Penn začínal jako vyhulený surfař a Forest Whitaker jako fotbalová hvězda?:) Zábavný návrat na střední, do kterého si každý bude vkládat jména svých bývalých spolužáků a rád si na ty časy vzpomene..

Singer dokazuje, že i s historickou tématikou si dokáže poradit na jedničku. Ovšem stále mám pocit, že celkový dojem mohl být lepší...Důvody jsou dva. Hlavní důvod je Tom Cruise. Ten když nasadí ten svůj rádoby vážný obličej alá "bojte se mě", tak mi je do smíchu..a to je v tomto žánru celkem problém:) možná je to jen můj pocit, ale Cruise mi absolutně nesedl a zasloužil spíš pásku přes celý obličej než jen přes oko...Další věcí, která mi nedovolí dát vyšší hodnocení, je postava Hitlera. Bamber je naprosto nevýrazný a to nejsem schopen odpustit..Führer musí být charismatický a musí z něj jít strach. Zatímco tady se zmůže jen na jedno bouchnutí do stolu. Prostoru sice nemá moc, ale o to víc by měl zapůsobit. Celkově pro mě však Valkýra zklamáním není, páč jsem od ní ani žadné zázraky nečekal..

Pěkná romantcká projížďka New Yorkem spolu s bandou teenagerů. Od začátku musí být každému jasné, jak to dopadne, ale i přesto si zamilujete to jejich oťukávání. Michael Cera v typicky lůzrovské roli vyniká a Kat Dennings s ním. Stejně jako loni Juno i Nick and Norah's Infinite Playlist jsem si užil..až na tu otřesnou scénu na záchodě:))

Kym v mladí udělala chybu, která ji provází celým životem a sama sobě nemůže odpustit. Po několika letech v léčebně dostává možnost navštívit svou rodinu, protože se její sestra Rachel vdává. Spatříme několik sesterských hádek, během kterých si Kym snaží vynutit pozornost, protože má pocit, že se k ní okolí nechová, jak by si sama přála. Anne Hathaway přesvědčuje, že je schopna zahrát i pořádném drama. Nominaci na Oscara jí přeju, avšak dle mého názoru její šance na zisk sošky jsou nízké. Rachel Getting Married je příjemné překvapení, ale rozhodně se neřadí mezi top filmy roku 2008, který byl silný na dramata. Čtvrtá hvězdička jen díky Anne..

Keith je závistivý zmetek. Natalie je vzorná studentka a perspektivní teniska očekávající stipendium na jedné z nejlepších škol světa. Keith ji chce vidět na kolenou, nenávidí ji. Natalie by o kluka jako je Keith ani pohledem nezavadila. Keith ukrývá tajemství. Natalie má kluka, kterého jí každá závidí. Co se mezi těmito dvěma může přihodit? Říká se, že mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice...Navíc každá nálepka se dá přelepit. Výborně zahraná ústřední dvojice dělá z tohoto snímku skvělý zážitek a ačkoliv si můžete být stokrát jistí, jaký bude konec, stejně Vás to chytne a neodtrhnete se až do konce..

Od dob Bokovky rozhodně nejlepší film o víně. Krásné prostředí Napa Valley a příběh, který navždy srazil sebejistým Francouzům hřebínek. Výborný Alan Rickman si mě dostal kvůli své neřehlédnutelné jiskře v očích, která značila, že právě ochutnal něco znamenitého. Je mi jasné, že tento film bude většina lidi považovat za zbytečnost a kýč, protože nevidí, co ve se za přípravou vína skrývá. Pro mě to však byla krásná ukázka tak trochu jiného umění, protože polovina rodiny vinohrady vlastní a vidím, co je to láska k vínu. Jako každá jiná láska i takhle má svá úskalí a není jednoduchá. Přesně jak říkal Galileo Galilei - Wine is sunlight held together by water...

Dětská noční můra!!

W. zobrazen jako obyčejný Američan, co má rád beera, preclíky a fotbal. Trochu mi vadilo, že v první půlce Bush jen pije, ale aspoň to filmu dalo nádech lidskosti a zbavilo ho to politické vážnosti a upjatosti. Co se mi na filmu líbilo nejvíce byly schůzky jeho kabinetu a vrcholem bylo, když Powell poslal do prdele (bez prominutí - bylo to tam takhle) Cheneyho. Avšak velmi se mi nelíbily projevy Bushe. Přišly mi jako špatné divadlo. A právě v tom Brolin obstál, protože tak to bylo i ve skutečnosti. Musím říct, že Josh Brolin jako George W. Bush obstál, stejně tak jako Oliver Stone, který se zase škrábe nahoru...

Ačkoliv se Seven Pounds může zdát jako kýčovité drama snažící se jen a jen o slzami smočený kapesník, dokáže ve vás od samého začátku vyvolat velké množství otázek, jež vám začnou vrtat hlavou. Pomalým tempem se díky výborné režii postupně dobíráte k odpovědím, po nichž jste tak toužili. I když se budete cítit lehce zmatení, budete navedení na správnou cestu. Scénář měl to štěstí, že se dostal do rukou vynikající dvojici Smith - Muccino, kteří si s těmito emotivními snímky dokáží poradit. Můj oblíbenec Will Smith opět nezklamal, stějně jako Rosario Dawson.